NovΘ Mexiko váUSA zaujφmß prvnφ mφsto v poΦtu ·Φastnφk∙ internetu

K lednu 1997 poΦet poΦφtaΦ∙ s p°φm²m p°φstupem do internetu dosßhl Φφsla 16,1 mili≤n∙. PoΦet u₧ivatel∙ je vÜak ve skuteΦnosti mnohem vyÜÜφ. Pro srovnßnφ, internet po celΘm sv∞t∞ poskytuje slu₧by 57 mili≤n∙m lidφ, ke kter²m se nezahrnuje 14 mili≤n∙ t∞ch, kte°φ vlastnφ pouze e-mail (n∞kterΘ poΦφtaΦe vyu₧φvß vφce jak jeden ·Φastnφk). JeÜt∞ nedßvno, v roce 1986, byl internet mßlo znßm²m prost°edkem pou₧φvan²m pouze n∞kolika tisφci v∞dci, ale zßhy se rozvinul v populßrnφ zßbavu a b∞hem tΘto krßtkΘ doby se rozÜφ°il i v obchodnφch a vzd∞lßvacφch oblastech.

V lednu 1997 internet zahrnoval p°ibli₧n∞ 70 000 menÜφch sφtφ v 194 zemφch, vÜechny propojeny spoleΦn²m protokolem. Ze zemφ, kterΘ majφ vφce ne₧ mili≤n obyvatel, jich pouze 17 dosud nebylo p°ipojeno k internetu. Vedoucφ zemφ s nejvyÜÜφm poΦtem u₧ivatel∙ na 1000 obyvatel je Finsko, s Φφslem 63, i kdy₧ Üest stßt∙ v USA mß tento poΦet vyÜÜφ. NovΘ Mexiko s 202 u₧ivateli na 1000 obyvatel mß zatφm nejvyÜÜφ poΦet ze vÜech p°ipojen²ch stßt∙. Zde se p°edevÜφm odrß₧φ vliv Nßrodnφ laborato°e v Los Alamos.

N∞kolik stßt∙, zahrnujφcφ Massachusetts a Kalifornii, byly v p°edstihu p°ed ostatnφmi z d∙vod∙ jejich silnΘho poΦφtaΦovΘho pr∙myslu a vΦasnΘho p°ipojenφ jejich p°ednφch univerzit. Mezi metropolitnφmi oblastmi figuruje San Francisco s nejhustÜφ sφtφ. Ale nap°φklad Francie je na tom zatφm h∙°e, pon∞vad₧ vlßda sponzorovala Üiroce pou₧φvan² systΘm naz²van² Minitel, kter² nenφ s internetem kompatibilnφ.

58 procent vÜech celosv∞tov²ch u₧ivatel∙ internetu bylo zaznamenßno k lednu 1997 ve Spojen²ch Stßtech, ale toto procento se postupn∞ sni₧uje, pon∞vad₧ v ostatnφch zemφch roste tento poΦet rychleji. A skuteΦn∞ prostor pro tento nßr∙st je evidentnφ, poΦet u₧ivatel∙ z ledna tohoto roku reprezentuje Φφslo menÜφ ne₧ 2 procenta sv∞tovΘ populace a menÜφ ne₧ 16 procent populace USA ve v∞ku patnßcti let a starÜφch.

RozÜφ°enφ internetu je mo₧nΘ takΘ proto, ₧e je otev°en² pro ka₧dou nezßvislou sφ¥, co₧ vykazuje velikΘ zlepÜenφ. Takovou sφ¥φ je nap°. WWW (World Wide Web).

Dv∞ t°etiny u₧ivatel∙ USA a Kanady jsou mu₧i, p°edevÜφm mlßde₧; st°ednφ v∞k, vysokoÜkolßci a vyÜÜφ spoleΦenskΘ vrstvy. Studenti a ti, kte°φ pracujφ v technickΘ nebo managerskΘ oblasti jsou nejΦast∞jÜφmi u₧ivateli, ale stßle vφce se typick²m u₧ivatelem stßvß pr∙m∞rn² ameriΦan nebo kana∩an.

p°elo₧ila Helena HlavßΦkovß, helena.hlavackova@pedf.cuni.cz, IT KTchV Pedf UK Praha
zdroj: Scientific American, 9/97, http://www.sciam.com/0797issue/0797scicit3.html

---

© 1997, IT PedF UK Praha