Technologickß gramotnost
N∞kolik zßkladnφch myÜlenek z vystoupenφ presidenta Clintona v ·noru 1996 s provolßnφm k uΦitel∙m za ·Φelem vytvo°enφ adekvßtnφho vzd∞lßvacφho prost°edφ pro 21.stoletφ.
Dnes je technologickß gramotnost,t.j. schopnost ovlßdat poΦφtaΦ a technologie zefektiv≥ujφcφ proces uΦenφ spolu s efektivitou a kvalitou prßce, nov²m zßkladnφm nßstrojem, kter² se musφ naÜi studenti nauΦit ovlßdat. P°ipravit d∞ti pro sou₧itφ s v²poΦetnφ technikou je stejn∞ tak nezbytnΘ jako v²uka Φtenφ, psanφ, Φi matematiky. Ka₧dΘ hlavnφ pr∙myslovΘ odv∞tvφ v U.S.A se stalo zßvisl²m na fungujφcφch poΦφtaΦφch a telekomunikacφch.
Technologie obohacujφ proces vzd∞lßvßnφ. D∞ti s p°φstupem k poΦφtaΦ∙m a kvalifikovan²m uΦitel∙m se mohou uΦit rychleji a lΘpe. V n∞kolika p°φpadech se sk≤re ve standardizovan²ch testech zßkladnφch v∞domostφ a dovednostφ t∞ch d∞tφ, kterΘ p°i v²uce pou₧φvali poΦφtaΦ, zvedlo o 10 a₧ 15 procent oproti t∞m, kterΘ byly vyuΦovßny b∞₧n²m zp∙sobem. S poΦφtaΦem se studenti mohou uΦit sv²m p°irozen²m tempem a lßtku procviΦovat dle svΘ pot°eby. Student∙m s r∙zn²mi vadami mohou technologie, jako jsou editory Φφ °eΦovΘ analyzßtory, umo₧nit pln∞ se ·Φastnit v²uky. Zßkladnφm dovednostem se d∞ti uΦφ v o 30 procent kratÜφm Φase ne₧ p°i u₧itφ konvenΦnφch metod. U₧itφm technologiφ se rovn∞₧ m∞nφ i zp∙sob uΦenφ. Nap°φklad mφsto Φetby ob∞hovΘm systΘmu a pozorovßnφ obrßzk∙ v uΦebnici si student m∙₧e prohlΘdnout vÜechny cΘvy a ₧φly, pozorovat proces v²m∞ny kyslφku a experimentovat s cholesterolem v naÜem ob∞hovΘm systΘmu. To vede k lepÜφmu pochopenφ t∞chto proces∙.
Navzdory d∙le₧itosti a mo₧nostem nov²ch technologiφ nenφ Amerika na novou Θru p°ipravena. Polovina uΦitel∙ mß jen malou, nebo nemß ₧ßdnou zkuÜenost s technologiφ ve t°φd∞. Jen Φty°i procenta Ükol jsou vybavena alespo≥ jednφm poΦφtaΦem na ka₧d²ch p∞t ₧ßk∙, co₧ je poΦet, kter² umo₧≥uje pravidelnΘ u₧φvßnφ poΦφtaΦe ka₧d²m studentem. Jen dev∞t procent t°φd je napojeno na Internet.
Cφle, kter² jsme si vyt²Φili nem∙₧e b²t dosa₧eno pokud nebudeme vÜichni postupovat spoleΦn∞. Komunity, firmy, vlßdy uΦitelΘ, rodiΦe a studenti se musφ spojit, abychom mohli vybudovat technologicky vysoce rozvinutou spoleΦnost."
PoΦßtkem roku 1995 se president Clinton obrßtil na rodiΦe, uΦitele, p°edstavitele soukromΘho sektoru a vlßdy s v²zvou, aby spoleΦn∞ pracovali na rozvoji technologickΘ gramotnosti v U.S.A., nebo¥ se domnφvß, ₧e toto bude naprosto nezbytnΘ pro fungovßnφ hospodß°stvφ 21. stoletφ. OznaΦil zde Φty°i zßkladnφ pilφ°e, na kterΘ je t°eba se zam∞°it:
Odpov∞∩ na presidentovu v²zvu byla rychlß a p°iÜla ze vÜech sektor∙ americkΘho ₧ivota. " Velkß Φßst prßce jeÜt∞ stßle z∙stßvß p°ed nßmi, avÜak mnohΘ se ji₧ poda°ilo ud∞lat a tento proces stßle pokraΦuje." Dßle uvßdφme n∞kterΘ nej·sp∞Ün∞jÜφ p°φklady aktivit na tomto poli.
Odpov∞∩ soukromΘho sektoru. Mnoho soukrom²ch firem, zab²vajφcφch se telekomunikaΦnφmi technologiemi, nabφdlo pomoc a partnerstvφ Ükolßm v rßmci zajiÜt∞nφ v²Üe zmφn∞n²ch cφl∙.
V °φjnu president oznßmil vytvo°enφ dobrovolnickΘ organizace U.S.Tech Corps, kterß se bude sklßdat z pracovnφk∙ technologicky nßroΦn²ch obor∙ a jejφ₧ cφlem bude pomßhat uΦitel∙m a Ükolßm v zavßd∞nφ nejnov∞jÜφch poznatk∙ do praxe.
Americkß v²zva k technologickΘ gramotnosti. V roce 1996 ve svΘ zprßv∞ o stavu unie po₧ßdal president Clinton kongres o uvoln∞nφ dvou miliard dolar∙ na podporu p∞tiletΘho plßnu, jeho₧ cφlem je podpora partnerstvφ r∙zn²ch sektor∙ za ·Φelem dosa₧enφ Φty°ech v²Üe zmφn∞n²ch cφl∙ a iniciace investic do oblasti vzd∞lßvacφch technologiφ. Kongres pro prvnφ rok uvolnil prvnφch 200 milion∙ dolar∙, urΦen²ch na granty v tΘto oblasti. Na ka₧dΘm stßtu z∙stßvß, aby vytvo°il strategii, jakou budou t∞chto fond∙ u₧φvat tak, aby byly pln∞ny Φty°i zßkladnφ presidentovy body. ZvlßÜtnφ d∙raz je kladen na pot°eby d∞tφ z ni₧Üφch p°φjmov²ch skupin a regiony z vyÜÜφ pot°ebou nov²ch technologiφ. Tato v²zva vychßzφ z plßnu Ministerstva Ükolstvφ, nazvanΘho "P°ipravme americkΘ studenty pro 21. stoletφ, postavme se za technologickou gramotnost." Pro rok 1998 bude president ₧ßdat vφce ne₧ dvojnßsobnΘ prost°edky na uskuteΦn∞nφ tohoto plßnu, a sice vφce ne₧ 425 milion∙ dolar∙.
Granty, urΦenΘ na programy technologick²ch inovacφ.Tyto lokßlnφ granty jsou zam∞°eny na integraci nov²ch technologiφ uΦenφ do praxe. Na ka₧d² vynalo₧en² federßlnφ dolar p°ipadajφ dalÜφ t°i dolary vynalo₧enΘ mφstnφmi ·°ady a soukrom²mi fondy. 19 konsorciφ bylo zalo₧eno v roce 1995 a spolupracuje se Ükolami, kterΘ navÜt∞vuje vφce ne₧ 1.2 milionu student∙. Do t∞chto konsorciφ jsou zapojeny soukromΘ firmy, musea a knihovny z celΘ zem∞. DalÜφch 24 partnerstvφ vzniklo v roce 1996, co₧ umo₧nilo dalÜφm dvaceti Φty°em region∙m, aby se zapojili do tΘto sφt∞, kterou celkem tvo°φ 153 Ükolnφch obvod∙ a 130 soukrom²ch firem ve 34 stßtech. DalÜφch 57 milion∙ dolar∙ bude uvoln∞no v roce 1997 a pro rok 1998 bude po₧adovßno 75 milion∙ dolar∙ na tyto projekty, tedy o 30 procent vφce.
VÜeobecn² a dostupn² p°φstup k nejnov∞jÜφm telekomunikaΦnφm technologiφm. V roce 1996 podepsal president Clinton zßkon o telekomunikacφch, kter²m se zajiÜ¥uje dostupn² p°φstup k telekomunikaΦnφm slu₧bßm pro Ükoly, nemocnice, kliniky a knihovny. President se obrßtil na Federßlnφ ·°ad pro telekomunikace (FCC) a ₧ßdal zajiÜt∞nφ p°φstupu k informaΦnφ dßlnici pro Ükoly a knihovny. V listopadu roku 1996 doporuΦil Federßlnφ ·°ad pro jednotnΘ slu₧by, aby Ükoly a knihovny mohly obdr₧et v²raznΘ slevy pro p°φstup k telekomunikaΦnφm slu₧bßm, Internetu a internφm p°φpojkßm. Jestli₧e bude toto potvrzeno, Ükoly obdr₧φ pr∙m∞rnΘ slevy okolo 60 procent, p°iΦem₧ jedna t°etina Ükol obdr₧φ slevy mezi 80 a 90 procenty. Bez t∞chto slev by bylo napojenφ mnoha t∞chto Ükol, a tedy i p°φstup k nejnov∞jÜφm informacφm a technologiφm, nemo₧nΘ.
Net Days. Tento program si kladl za cφl p°ipojit co mo₧nß nejv∞tÜφ poΦet t°φd na Internet, a to za pomoci dobrovolnφk∙ a jednotliv²ch komunit. 9. dubna 1996 bylo polo₧eno za ·Φasti 20 000 dobrovolnφk∙ vφce ne₧ 2 miliony metr∙ kabelu, spojujφcφho tisφce kalifornsk²ch Ükol. Na podzim 1996 se k tΘto akci p°ipojilo na 40 organizacφ a 250 000 dobrovolnφk∙, kte°φ dohromady propojili p°es 25 000 Ükol. DalÜφ podobnΘ akce jsou plßnovßny na tento rok.
UΦitelΘ pro 21. stoletφ. SamotnΘ novΘ technologie nemohou mφt na proces uΦenφ ₧ßdn² vliv, pokud se do procesu jejich vyu₧itφ nezapojφ uΦitelΘ a neuΦinφ je integrßlnφ souΦßstφ v²uky. Mnoho uΦitelsk²ch organizacφ Ameriky a dalÜφ obchodnφ a profesnφ organizace se spojily, aby vytvo°ili iniciativu, jejφ₧ cφlem bude vyhledat tisφce uΦitel∙ - dobrovolnφk∙, majφcφch zkuÜenosti s nov²mi technologiemi. Tito dobrovolnφci by se potom o svΘ zkuÜenosti b∞hem p°φÜtφho Ükolnφho roku d∞lili se sv²mi kolegy.
Technologie podporuje reformu. Partnerstvφ mezi podpr∙m∞rnou st°ednφ Ükolou a spoleΦnostφ Bell Atlantic, kterΘ v²znamn∞ zlepÜilo studijnφ v²sledky ₧ßk∙ Ükoly. Diky tomuto partnerstvφ byla Ükola KriÜtofa Kolumba N.J. vybavena poΦφtaΦi a telekomunikaΦnφ technikou. V²sledky ₧ßk∙ se signifikantn∞ zlepÜily v mnoha p°edm∞tech, stejn∞ tak dramaticky poklesl poΦet absencφ. Jednß se o p°φklad, jak m∙₧e sprßvn∞ u₧itß telekomunikaΦnφ technika zlepÜit v²sledky Ükoly.
Program GLOBE. Program zaΦal fungovat u p°φle₧itosti Dne Zem∞ roku 1995. Cφlem tohoto programu je, aby jednotlivΘ Ükoly, propojenΘ p°es Internet, samostatn∞ provßd∞ly urΦitß p°φrodov∞dnß zkoumßnφ ve svΘm okolφ a o svΘ poznatky se prost°ednictvφm sφt∞ d∞lily s ostatnφmi Ükolami po celΘm sv∞t∞. Cφlem programu je vytvo°φt podrobn² obraz ₧ivotnφho prost°edφ na planet∞.
Zdroj: The President's Education Technology Initiative
p°elo₧il a upravil Ivo Zajφc
© 1997, IT PedF UK Praha