Ideßlnφmi objekty p°etaktovacφch pokus∙ jsou procesory Intel. V²robky Intelu jsou pov∞stnΘ preciznφ technickou kvalitou podpo°enou p°φsn²mi v²stupnφmi normami, kterß dßvß p°etaktovacφm atak∙m dobrou nad∞ji na ·sp∞ch. N∞co mßlo je p°esto mo₧nΘ dosßhnout i s konkurenΦnφmi procesory neslibujeme-li si od toho nemo₧nΘ.
Kde m∙₧eme narazit
Nep°φtelem Φφslo jedna je teplo. ╚φm vyÜÜφ frekvence, tφm teplejÜφ procesor bude. U Slotu 1 ve sk°φnφch ATX jsou podmφnky celkov∞ lepÜφ, zatφmco u Socketu 7 odnese hlavnφ prßci ventilßtor na procesoru. Rozhodn∞ doporuΦuji pro pokusy v₧dy kupovat "nejvyÜÜφ" ventilßtory s kuliΦkov²mi lo₧isky, p°iΦem₧ se lze orientovat i podle v²konu (je uveden na potisku motorku). P°ed p°ichycenφm ventilßtoru na procesor v₧dycky zkontrolujeme, zdali jsou ob∞ styΦnΘ plochy dokonale hladkΘ, bez prachu a smφtek. Po usazenφ by se ventilßtor nem∞l p°φliÜ h²bat, m∞l by b²t k vrchnφ ploÜe procesoru doslova "p°isßt²". Na ideßlnφ kontakt a odvod tepla se dokonce vyrßb∞jφ specißlnφ gely, kter²mi se ob∞ plochy "slepφ" (jß jsem pou₧l "Silikonovou pastu pro elektroniku", kterou mi doporuΦil prodavac v prodejn∞ Tipa v Opav∞ - Hansch).
Nikdo to nemß rßd horkΘ
Procesory IDT a AMD by m∞ly z∙stat i po delÜφm provozu pod takov²m ventilßtorem pouze vla₧nΘ (teplota lidskΘho t∞la), Cyrixy a IBM se budou h°ßt vφce, ale nesmφ b²t p°φmo horkΘ, spφÜe jen teplΘ. A₧ na druhΘ mφsto bych kladl kvalitu zßkladnφch desek, na kterou vÜak musφme myslet ji₧ p°i nßkupu. Vyplatφ se sledovat "compatibility list" (seznam kompatibilnφch desek k procesoru) pro dan² procesor a vybrat n∞kterou z desek doporuΦen²ch v²robcem CPU. Nem∙₧eme-li toho dosßhnout, musφme vzφt alespo≥ desku, kterß delÜφ dobu spolehliv∞ chodφ na originßlnφ frekvenci procesoru. Pak teprve lze zaΦφt. OvÜem nikdy nezaΦφnejme, skr²vß-li nßÜ pevn² disk momentßln∞ rozd∞lanou diplomovou prßci à Mo₧nß bychom mφsto obhajoby vym∞≥ovali spßlen² procesor.
Co, kdy, jak
Procesory IDT WinChip rad∞ji nechejme b∞₧et tak, jak sprßvn∞ majφ. Lze sice celkem bez problΘm∙ zv²Üit takt IDT WinChip C6 200 MHz (3╫66) na 225 MHz (3 ╫75). NeÜikovnß vn∞jÜφ frekvence 75 MHz ale znamenß, ₧e sb∞rnice PCI i AGP pob∞₧φ asynchronn∞ (nenφ to nßsobek 33) a v²konu celΘho systΘmu moc nepom∙₧emeà Hnßt IDT jeÜt∞ v²Üe (240) v∞tÜinou nejde v∙bec. Cyrix M II a IBM 6x86 jsou naprosto toto₧nΘ procesory, jen prodßvanΘ pod jin²mi jmΘny. Oba majφ nectnost v tendenci k p°eh°φvßnφ, a proto vÜechny pokusy provßdφme obzvlßÜ¥ opatrn∞. O jeden a₧ dva stupn∞ (nap°. 300 - 333 - 350) jsme schopni se dostat. Vφc ne, spφÜ mΘn∞. AMD K6-2 3D je vlastn∞ jedin² b∞₧n∞ prodßvan² procesor, kter² m∙₧e Intelu jak₧ tak₧ konkurovat, i kdy₧ na poli p°etaktovßnφ u₧ mΘn∞à Bez v∞tÜφch problΘm∙ se mi poda°ilo ze 300 MHz (3 ╫100) ud∞lat 333 (4 ╫83) a dokonce i 350 (3,5 ╫100). Pochopiteln∞ je p°i nßkupu t°eba hlφdat, aby procesor AMD m∞l za typov²m oznaΦenφm uvedeno "AFR", jinak na vn∞jÜφ frekvenci 100 MHz nepob∞₧φ v∙bec, ani 3 ╫100! Zde pozor na neseri≤znφ prodejce.
P°idat nebo ubrat nap∞tφ
Experti doporuΦujφ (p°i zajiÜt∞nφ odpovφdajφcφho chlazenφ) zkusit pomoci zlobivΘmu p°etaktovanΘmu procesoru mφrn²m zv²Üenφm vnit°nφho napßjecφho nap∞tφ (core voltage), co₧ provedeme bu∩to p°estavenφm v BIOSu, a kdy₧ to nejde, tak p°φmo propojkami na zßkladnφ desce. Nap°. u AMD K6-2 je standard 2,2 V, procesor by m∞l bez ·honyp°e₧φt n∞jakou tu desetinku navφc. VyÜÜφ nap∞tφ zp∙sobφ ost°ejÜφ hrany u procesorov²ch signßl∙, a tedy lepÜφ chod na vyÜÜφch frekvencφch. Snφ₧enφ vnit°nφho nap∞tφ nenφ takΘ ÜpatnΘ, ale jen tam, kde se nenaruÜφ spolehlivost (nutno zkusit). Alespo≥ se procesor bude mΘn∞ zah°φvat.
Co lze oΦekßvat
S trhem ve st°ednφ t°φd∞ procesor∙ bezpochyby zah²be definitivnφ konec mo₧nosti "p°etaktovßnφ" Celeron∙, kter² se oΦekßvß co nevid∞t. Tφm se ovÜem konkurenΦnφ v²hody Celeron∙ dosti smrsknou - v₧dy¥ prßv∞ populßrnφ "overclocking" byl cestou, jak za stejn² penφz hrav∞ p°ekonat AMD Φi Cyrix.
Statistika, ale takΘ loterie
Nap°. p°etaktovßnφm Celeronu z 300 na 450 MHz zφskßme prakticky Φist² nßr∙st v²konu a₧ o 50 %. Odpov∞∩ vÜak nenφ jednoznaΦnß. Zrychlenφ je od 0% p°i ne·sp∞ÜnΘm pokusu (pokud narazφte na technickß omezenφ) a₧ ke 40% zrychlenφ ve specißlnφch p°φpadech. V∞tÜinou je ale v²konov² nßr∙st asi 15-20 %. Je jist∞ logickΘ, ₧e Φφm v²Üe nad rßmec hodnot v²robce se pouÜtφte, tφm menÜφ pravd∞podobnost ·sp∞chu mßte. Obrazn∞: Pokud vßÜ poΦφtaΦ d∞lal stovku za 16 s, necht∞jte, aby ji b∞hal pod 10!
Co za to?
P∞tina v²konu navφc je jist∞ p°φjemnß, ale jak u₧ to b²vß, vÜe mß sv∙j rub a lφc. Lφcem p°etaktovßnφ je: jakΘkoliv p°etaktovßnφ souΦßstφ (a jinΘ provozovßnφ mimo p°edepsan² rozsah) nenφ v²robcem povoleno, a tudφ₧ m∙₧ete p°ijφt o zßruku (ale jak na to v²robce (dodavatel) p°ijde?...). Dßle v∞zte, ₧e experimentovßnφm s hardwarem (a tφm p°etaktovßnφ je!) m∙₧ete p°ijφt i o svß data na pevnΘm disku (t°eba i o ·Φetnictvφ!). V nejhorÜφm p°φpad∞ lze poÜkodit i hardware.
Kdy je p°etaktovßnφ ·sp∞ÜnΘ
Zßkladnφm p°edpokladem ·sp∞ÜnΘho p°etaktovßnφ je spolehlivost poΦφtaΦe. Pokud budeme na p°etaktovanΘm systΘmu pozorovat "jen" zrychlenφ a nic vφc, potom jsme usp∞li. Jestli₧e systΘm jednou za 4 hodiny "spadne", nejednß se o ·sp∞ch. Obvykl² postup p°i p°etaktovßnφ je nap°. tento: zkouÜφme pomalu (v krocφch) zvyÜovat zßt∞₧ procesoru a kontrolujeme (nap°. pomocφ test∙), zda poΦφtaΦ spolehliv∞ pracuje aspo≥ 20 minut. Pokud vÜe b∞₧φ sprßvn∞, m∙₧eme se pokusit dßle zv²Üit v²kon. Zpozorujeme-li nestabilitu, nastavφme nejbli₧Üφ ni₧Üφ hodnoty.
ProcesorovΘ poΦty
Rychlost procesoru, p°esn∞ji jeho jßdra, se ji₧ od dob procesoru Intel 486 DX2 urΦuje souΦinem dvou hodnot frekvencφ sb∞rnice FSB (front side bus) a nßsobitelem (multiplier) tΘto frekvence. ProΦ? Rychlost sb∞rnice FSB, n∞kdy naz²vanß externφ frekvence (external clock) je rychlost, na kterΘ procesor komunikuje s pam∞tφ. Tato rychlost nem∙₧e b²t z technick²ch d∙vod∙ o moc vyÜÜφ ne₧ 100-130 MHz. D∙vod∙ je mnoho. Nap°φklad: p°i 400 MHz se ka₧d² vodiΦ (i rovn² ·sek) delÜφ ne₧ 1 cm chovß jako cφvka, ka₧dß izolace jako kondenzßtor à Navrhnout sestavu za t∞chto podmφnek nenφ jist∞ jednoduchΘ. Bylo by vÜak smutnΘ, kdybychom museli svΘ procesory provozovat jen na 100 MHz. A prßv∞ nßsobenφm rychlosti sb∞rnice dosahujeme toho, ₧e dneÜnφ procesory pracujφ vnit°n∞ na frekvencφch 233, 300 à a₧ 500 MHz. Tak₧e 100 MHz (frekvence FSB) ╫ 4,5 (multiplier) = vnit°nφ rychlost procesoru 450 MHz atd. Pokud chceme procesor p°etaktovat, je jasnΘ, ₧e musφme zm∞nit bu∩ frekvenci FSB nebo nßsobitel (n∞kterΘ procesory majφ ale nßsobitel nastaven² "napevno" a tak lze m∞nit jen frekvernci)!
Sb∞rnicovΘ rychlosti
Zßkladem poΦφtaΦovΘ sestavy je zßkladnφ deska (motherboard) - prßv∞ ona spojuje jednotlivΘ souΦßsti do funkΦnφ sestavy. D°φv∞jÜφ zßkladnφ desky (roky 1992-1995) pracovaly s maximßlnφ frekvencφ FSB 66 MHz. Oficißlnφm standardem tΘto doby byly hodnoty 50, 55, 60, 66 MHz. Pozd∞ji se objevily desky s neoficißlnφ frekvencφ 75 MHz. Zvlßdnutφ 100 MHz v roce 1997 bylo jen dalÜφm krokem ve snaze o zrychlenφ spoluprßce procesoru s pam∞tφ. Prßv∞ hodnota frekvence FSB je tφm vnit°nφm taktovacφm "bubenφkem" naÜeho PC.
Pam∞¥ovΘ Φasy
DalÜφm limitnφm faktorem rychlosti sb∞rnice FSB je rychlost pam∞ti. Uvßdφ se v Φasov²ch hodnotßch - ns (nanosekundßch). VyÜÜφ frekvence vytvß°φ kratÜφ impulsy a pokud je pam∞¥ zvlßdß, je to v po°ßdku. D°φv∞jÜφ technologie nebyla schopna vyrobit pam∞¥ovΘ Φipy, kterΘ by fungovaly spolehliv∞ na 100 MHz. Jednß se zejmΘna o d°φv∞jÜφ pam∞ti EDO v kratÜφch paticφch typu SIMM. Jejich limitem je 83 MHz - 50 ns. Pam∞ti nov∞jÜφho typu, SDRAM, se vyrßb∞jφ a₧ do frekvence 133 MHz - majφ hodnotu 7 ns! Proto₧e i v tomto p°φpad∞ rozhoduje aktußlnφ rychlost FSB, nenφ d∙le₧itΘ, jak mßte rychlou pam∞¥, ale jestli taktovßnφ FSB zvlßdne. Pokud pou₧φvßte ni₧Üφ hodnoty FSB, ale mßte rychlou pam∞¥, nic tφm nezφskßte (pam∞¥ prost∞ pracuje s v∞tÜφ rezervou)!
Va°φme s Celeronem a AMD
Pokud budete uva₧ovat o novΘm PC nebo o p°etaktovßnφ (p°estavb∞) starΘho, musφte se rozhodnout:
l) pro systΘm s paticφ Socket 7 (pro klasickß Pentia, Pentia MMX, procesory IBM, Cyrix à ale dnes p°edevÜφm AMD K6).
2) pro Intelem navr₧en² Slot 1 (Pentia II, Celerony). Nedßvno uvedenΘ zßkladnφ desky Socket 370 jsou ve skuteΦnosti mφrn∞ levn∞jÜφ variantou Slotu 1 (lze pou₧φt jen Celerony pro patici 370). Podtr₧eno, seΦteno: zßkladnφ technick² rozdφl je - sv∞te div se - prßv∞ v paticφch (konektorech pro vlo₧enφ procesoru). Pentium II skuteΦn∞ nelze zasunout mφsto d°φv∞jÜφho Pentia 166. Pokud se to n∞komu poda°φ, obdr₧φ cenu za sφlu, nikoliv za inteligenci.
To nejd∙le₧it∞jÜφ - vstupnφ suroviny
Je to jako s lad∞nφm zßvodnφch motor∙: nejlepÜφch v²sledk∙ dosßhnete pouze s kvalitnφmi komponentami. NutnΘ jsou zejmΘna kvalitnφ zßkladnφ desky (ne°ekl jsem drahΘ). Pro p°φliÜnΘ Üet°φlky (nebo smola°e) mßm Üpatnou zprßvu - ty nejlevn∞jÜφ desky se k p°etaktovßnφ skuteΦn∞ nehodφ! V°ele doporuΦuji pouze v²robce s vlastnφmi aktußlnφmi webov²mi strßnkami! Socket 7 - pro p°etaktovßnφ se hodφ celß °ada nov²ch zßkladnφch desek. VhodnΘ jsou desky s °φdicφ logikou - s Φipsety ALI Alladin V, dßle pak VIA MVP3. MΘn∞ se doporuΦujφ starÜφ Φipsety VIA VP3, SIS a Intel TX. V²robci: Asus, AOpen, Soyo, FIC, Tomato, MSI, Matsonic. Za top-model je pova₧ovßn pom∞rn∞ drah² Asus P5A. Slot 1 - tady je volba dnes jasnß: logika Intel BX nebo novß ZX. Bohu₧el zklamu majitele Φipsetu BXcel (zamaskovan² Alladin V ze Socket 7) a BXpro (Φipset SIS). Holt nenφ BX jako BX. Top-v²robky: Abit BH6, ZM6 (socket 370), BX6-2, Asus P2B, AOpen AX6B, Soyo SY6BA, MSI MS-6116(9), QDI, Transcend à Procesory - pokud m∙₧ete, vyzkouÜejte z n∞kolika kus∙. M∞≥te, p∙jΦujte si - pokud vφm, je mnoho zda°il²ch kousk∙ "mezi lidmi". A perly? Nap°φklad Pentia II 300 sΘrie SL2W8 (prodßvßno v °φjnu 1998) Φasto s ·sp∞chem b∞₧φ na 450 MHz, poslednφ Pentia II 266 pak na 400 MHz à M∙j tip: vÜechny Celerony. Pam∞ti - kupujte jen rychlejÜφ pam∞ti typu PC 100.
Kdo nechladφ, ten nejede!
Praxe ukazuje, ₧e dalÜφm d∙le₧it²m p°edpokladem p°etaktovßnφ je kvalitnφ chlazenφ. VyÜÜφ frekvence zp∙sobujφ vyÜÜφ teplotu souΦßstφ. Pokud vytvo°enΘ teplo nenφ odvedeno, dojde ke zv²Üenφ vnit°nφ teploty nad urΦitou mez a procesor sel₧e. Snφ₧enφ teploty dosßhneme:
l) kvalitnφm chlazenφm procesoru, tzn. pomocφ masivnφho Φern∞nΘho chladiΦe s ventilßtorem a nanesenφm tepeln∞ vodivΘ pasty mezi procesorem a chladiΦem
2) chlazenφm vnit°ku poΦφtaΦe - v poΦφtaΦi vytvo°te pr∙van. Ventilßtor zdroje musφ foukat ven ze sk°φn∞! Pokud ne, tak ho odÜroubujte a otoΦte! Je nutnΘ volnΘ proud∞nφ vzduchu (pozor na kabelov² gulßÜ). Nepou₧φvejte malΘ sk°φn∞.
3) Pokud nebude procesor neustßle vytφ₧en na 100% (renderovßnφ, SETI@Home...), lze pou₧φt takΘ softwarov² chladiΦ, jako nap°. Waterfall nebo CpuIdle.
Zm∞≥te nap∞tφ - pro profesionßly!
Nejvφce riskantnφ je p°φpadnß zm∞na nap∞tφ jßdra procesoru - Vcore. Zv²Üenφ o 0,1 a₧ 0,2 V n∞kdy pom∙₧e dostat systΘm na dlouhodob∞ stabilnφ ·rove≥. Jde ale o dvojseΦnou zbra≥ - zv²Üφ se tφm zßrove≥ i teplota procesoru. Pokud nemusφte nap∞tφ m∞nit, pak to ned∞lejte (n∞kdy to ani nejde à). Hrßtky s Vcore nedoporuΦuji k volnΘmu experimentovßnφ. Pokud ale mßte kvalitnφ komponenty, dokonalΘ chlazenφ a ostatnφ nepomßhß - zkuste to.
Testovat, testovat, testovat
Tak znφ zßkladnφ pravidlo! JeÜt∞ doplnφm: ov∞°ovat, vyhodnotit, m∞nit a zase testovat. Prvnφm testem je ji₧ spuÜt∞nφ Windows. Druhou (a rychlou) metodou je testovßnφ pomocφ 3D-her a benchmark∙. Pro testy procesoru nastavte softwarovΘ zobrazenφ (netestujeme p°ece 3D-kartu) a jedeme! V kategorii her je prubφ°sk²m kamenem hra Unreal. Pokud vÜe b∞₧φ jako p°ed p°etaktovßnφm po dobu 2-3 hod, mßme na 99 % vyhrßno.
