OlympijskΘ hryHistorie olympijsk²ch herStarov∞kΘ olympijskΘ hry Zakladateli olympijskΘ myÜlenky byli sta°φ ╪ekovΘ. Z kultov²ch ceremonißl∙ vyrostly postupn∞ gymnastickΘ hry mlad²ch p°φsluÜnφk∙ rodu p°ed p°ijetφm mezi dosp∞lΘ. Hlavnφ Φßstφ her byly fyzickΘ zkouÜky zdatnosti a stateΦnosti. P∙vod olympijsk²ch her nenφ historicky dolo₧en. Sahß do bßjeslovφ a vyprßvφ o n∞m n∞kolik pov∞stφ. Podle jednΘ je zalo₧il b∙h Zeus na oslavu vφt∞zstvφ nad sv²m otcem Kronem v zßpase o vlßdu ve sv∞t∞, podle druhΘ byl zakladatelem HΘraklΘs po svΘm vφt∞zstvφ nad eliosk²m krßlem AugißÜem, podle dalÜφ jim dal zßklad HΘrakl∙v zßvod s jeho bratry o olivov² v∞nec. V 9. stoletφ p°. n. l. byl PeloponΘs posti₧en morem. Krßl Ifithos z Elidy ₧ßdal delftskou v∞Ütφrnu o radu, jak mu zabrßnit. Dostal odpov∞∩, ₧e mß obnovit hry v Olympii. Aby zajistil bezpeΦnost tohoto mφsta i her v neustßl²ch vßlkßch mezi °eck²mi kmeny, uzav°el se spartsk²m krßlem Lykurgem smlouvu o nedotknutelnosti Olympie a o olympijskΘm mφru (ekecheiria). Podle nφ m∞la b²t Olympia pova₧ovßna za posvßtnΘ ·zemφ, na kterΘ nikdo nesm∞l vstoupit se zbranφ.V dob∞ p°φpravy a konßnφ her, vΦetn∞ cesty na hry a zp∞t, po t°i m∞sφce, se vyhlaÜoval obecn² mφr mezi °eck²mi kmeny. ┌mluva byla napsßna na posvßtn² disk ulo₧en² v HΘ°in∞ chrßmu v Olympii. Olympia bylo posvßtnΘ mφsto pro kult boha Dia, na soutoku °ek Alfeie a Kladeje v severozßpadnφ Φßsti PeloponΘsu. Uprost°ed Olympie byl posvßtn² hßj Altis s chrßmem boha Dia a bohyn∞ HΘry. V sousedstvφ pod Kronov²m vrchem byl olympijsk² stadion o rozm∞rech 212 x 29 m s b∞₧eckou drßhou dlouhou 192,70 m pro 20 b∞₧c∙, dßle budova gymnasia, budova Palaistry (v obou budovßch byly t∞locviΦny, Üatny, bazΘn, pozd∞ji ubytovny pro atlety a trenΘry) a hippodrom. V²chodn∞ od gymnasia bylo posvßtnΘ mφsto prytaneion s v∞Φn²m ohn∞m, kde se konala hostina na poΦest vφt∞z∙ a bulenterion, v n∞m₧ zßvodnφci a rozhodΦφ sklßdali olympijskou p°φsahu. Prvnφ dolo₧enΘ olympijskΘ hry prob∞hly v roce 776 p°. n. l., tφmto rokem zaΦφnß pravidelnΘ zaznamenßvßnφ jmen vφt∞z∙. OlympijskΘ hry se po°ßdaly ka₧dΘ Φty°i roky, v₧dy od poloviny srpna do poloviny zß°φ. Na po°adu olympijsk²ch her byla p∙vodn∞ jedinß disciplφna - b∞h na vzdßlenost 192,70 m. Postupn∞ p°ib²valy dalÜφ disciplφny - b∞h na st°ednφ vzdßlenost, vytrvalostnφ b∞h, zßpas, velmi cen∞n² p∞tiboj (b∞h, zßpas, hod diskem, hod oÜt∞pem, skok do dßlky), jφzdy voz∙ s ko≥sk²m Φty°sp°e₧φm, voln² zßpas, jφzda na koni, zßvody b∞₧c∙ v plnΘ zbroji. Na olympijsk²ch hrßch se p°edΦφtala i literßrnφ dφla a vystavovaly se obrazy. ZpoΦßtku sm∞li zßvodit pouze svobodnφ obΦanΘ °eckΘho p∙vodu, pozd∞ji i cizinci. Zßvodnφci se museli dostavit do Olympie m∞sφc p°ed zaΦßtkem olympijsk²ch her k intenzφvnφ p°φprav∞, spojenΘ s dietou. ShlΘdnout olympijskΘ hry mohl kdokoli, krom∞ °eck²ch provdan²ch ₧en. Vφt∞zovΘ jednotliv²ch disciplφn byli odm∞≥ovßni olivov²m v∞ncem, m∞li prßvo dßt si postavit svΘ sochy, rodnΘ obce jim prokazovaly ΦestnΘ pocty. TΘm∞° 1200 let a₧ do roku 393 n. l. se olympijskΘ hry konaly pravideln∞, bylo jich 293. Naposled se hry konaly roku 393 n. l., kdy byly zruÜeny dekretem cφsa°e Theodosia. Novov∞kΘ olympijskΘ hry Rozvoj sportu ve druhΘ polovin∞ 19. stoletφ si vynutil vznik nßrodnφch sportovnφch svaz∙ a prvnφch mezinßrodnφch federacφ. O jejich sjednocenφ se zaslou₧il francouzsk² baron Pierre de Coubertin ( narozen 1. 1. 1863 v Pa°φ₧i, zem°el 2. 9. 1937 v Äenev∞). Pokusil se nejprve spojit sportovnφ svazy ve svΘ zemi a pak v zahraniΦφ. 25. listopadu 1892 poprvΘ vystoupil p°ed ve°ejnost s myÜlenkou obnovit antickΘ hry, z jeho podn∞tu se uskuteΦnila 16. Φervna 1894 v Pa°φ₧i mezinßrodnφ konference. T°inßct zemφ na ni vyslalo svΘ zßstupce, dalÜφch 21 zemφ pφsemn∞ ohlßsilo souhlas s jejφm usnesenφm. Konference na nßvrh ╪ecka rozhodla uspo°ßdat prvnφ novodobΘ olympijskΘ hry v roce 1896 v AtΘnßch. Spojujφcφm Φlßnkem se stal Mezinßrodnφ olympijsk² v²bor, jeho₧ hlavnφm ·kolem je dohled nad po°ßdßnφm olympijsk²ch her, urΦovßnφ jejich po°adatel∙, programu apod. Sφdlo Mezinßrodnφho olympijskΘho v²boru je ve Üv²carskΘm Lausanne. OlympijskΘ symboly
olympijskß vlajka - nßvrh poprvΘ p°edlo₧il P. de Coubertin p°i VI. OlympijskΘm kongresu v Pa°φ₧i v roce 1914, poprvΘ zavlßla na olympißd∞ v roce 1920 v Antverpßch a belgick² olympijsk² v²bor ji v∞noval MOV, od tΘ doby se p°edßvß jako Ütafeta v₧dy dalÜφm po°adatel∙m p∞t spojen²ch kruh∙ na bφlΘm podkladu p°edstavuje p∞t kontinent∙, spojen²ch olympijskou myÜlenkou - modrß (Evropa), Φernß (Afrika), Φervenß (Amerika), ₧lutß (Asie), zelenß (Austrßlie) olympijsk² ohe≥ - v roce 1928 rozhodl Mezinßrodnφ olympijsk² v²bor aby ohe≥ byl zapßlen ve starobylΘm Olympu, myÜlenka vÜak nebyla realizovßna, na OH do Amsterodamu v roce 1928 ani do Los Angeles v roce 1932 ohe≥ nebyl p°enesen z ╪ecka teprve v roce 1934 bylo na 32. zasedßnφ MOV rozhodnuto zapßlit ohe≥ sluneΦnφmi parsky na Olympu a p°enΘst jej b∞₧ci s pochodn∞mi do Berlφna na hry v roce 1936, od tΘ doby se pou₧φvß originßlnφ zapßlenφ ohn∞ ΦoΦkou od sluneΦnφch paprsk∙ olympijskΘ heslo - Citius, altius, fortius (Rychleji, v²Üe, siln∞ji) - vyjad°uje cφl olympijskΘho hnutφ, ·silφ o neustßly pokrok olympijskß p°φsaha - sklßdajφ ji zßvodnφci i rozhodΦφ, prvnφ slib zßvodnφk∙ byl slo₧en na OH v roce 1920 v Antverpßch text p°φsahy p°ednßÜφ vybran² sportovec po°ßdajφcφ zem∞: JmΘnem vÜech zßvodnφk∙ slibuji, ₧e vystoupφme na olympijsk²ch hrßch jako Φestnφ soupe°i, posluÜni pravidel, kterß je °φdφ, s p°ßnφm z·Φastnit se jich v rytφ°skΘm duchu pro slßvu sportu a Φest naÜich dru₧stev text p°φsahy, kterou pronese jeden z rozhodΦφch po°ßdajφcφ zem∞: JmΘnem vÜech rozhodΦφch a Φinovnφk∙ slibuji, ₧e na t∞chto olympijsk²ch hrßch splnφme nßm ulo₧enΘ ·koly ve vÜφ nestrannosti, s ·ctou k °ßd∙m a v∞rni zßsadßm sportovnφho ducha Sydney 2000 XXVII. olympijskΘ hry v australskΘm Sydney budou probφhat od 15. zß°φ do 1. °φjna roku 2000. Sydney je p°φstav u Tasmanova mo°e, hlavnφ m∞sto stßtu Nov² Ji₧nφ Wales, mß kolem 3,5 mili≤nu obyvatel. Je to nejstarÜφ a nejv∞tÜφ m∞sto v Austrßlii. Bylo zalo₧eno v roce 1788 jako trestaneckß kolonie. Architektonick²mi symboly m∞sta jsou Harbour Bridge a Sydney Opera House. Olympijsk² areßl byl vybudovßn ve Φtvrti Homebush Bay 14 km na zßpad od Sydney. Jsou zde nejd∙le₧it∞jÜφ sportoviÜt∞ olympißdy - Olympijsk² stadion pro 110 tisφc divßk∙, Multi-Use Arena - sportovnφ hala pro 15 000 divßk∙, Aquatic Centre pro 12 500 fanouÜk∙ vodnφch sport∙, tenisov² areßl, dalÜφ sportoviÜt∞, hotely a takΘ olympijskß vesnice pro 15 300 sportovc∙. V souΦasnosti olympißdy charakterizujφ takΘ maskoti. OrganizaΦnφ v²bor olympijsk²ch her 2000 zvolil hned trojici maskot∙ - zvφ°ßtek, jsou to: ptakopysk Syd, je₧ura Milli a led≥ßΦek Olly. Letnφ olympijskΘ hry - seznam sport∙
Zimnφ olympijskΘ hry - seznam sport∙
|