|
|||
MHD aneb Pr∙vodce vesnickΘho neznßlka Jak u₧ to na sv∞t∞ chodφ, jsou lidΘ moud°φ a blbφ. Blbc∙ je na sv∞t∞ tolik, ₧e nevφme co s nima a moudr²ch lidφ je jako Crocusu Heuffelianusu (kdo uhodne, co to znamenß, mß u mn∞ Φerven² puntφk, za t°i ΦervenΘ puntφky dostanete Φerven² pion²rsk² Üßtek a Flegmi vßm pogratuluje p°ed nastoupenou redakcφ). (Eventueln∞ p°ed rozvitou zßstavou pozn.: Flegmi) Jednoho dne se narodil Φlov∞k jmΘnem Charles Darwin, kter² pozd∞ji p°edlo₧il svoji vÜeobecn∞ znßmou teorii o p°e₧itφ siln∞jÜφho. ╚ßstφ tΘ teorie byl i zßkon, kter² °φkß, ₧e v∙dce smeΦky mß jako prvnφ prßvo na ko°ist. A¥ chceme Φi nechceme, a¥ si mamka slzy utφrß, Φlov∞k je Φßstφ p°φrody a mi m∙₧eme akorßt mlßtit hlavou do zdi a proto₧e je Φlov∞k Φßstφ p°φrody, tak naÜe redakce je tetraplem (tuplem). NaÜe redakce se toti₧ dß p°irovnat k takovΘ lvφ smeΦce, kterß prßv∞ ulovila antilopu. Tedy, jako prvnφ se na₧ral velk², svalnat² lev jmΘnem Flegmi, po tΘ se zdßli ozval ohluÜujφcφ °ev a dupot, ke ko°istφ p°ibφhß lev jmΘnem èmoula a ne₧ bys °ekl komÜe, se₧ral vÜe (jß vim chabej pous o r²m). Nakonec p°ichßzφ mal² lvφΦek, kter² se smφÜen²mi pocity smutku, zlosti a bezmocnosti, zaΦφnß ohlodßvat kosti, kterΘ zbyli po t∞ch dvou velk²ch, oÜkliv²ch a fujtajblov²ch lvech. Kosti mu moc nechutnali, ale jedl. Jednou z t∞ch kostφ, kterΘ ohlodßval byla dlouhß a ostrß kost jmΘnem m∞stskß doprava (lvφΦek si odplivl, aby zahnal ho°kou chu¥ v tlam∞). Doprava, doprava znamenß p°emis¥ovßnφ osob, zvφ°at, v∞cφ a jß nevim Φeho jeÜt∞ z jednoho mφsta na mφsto druhΘ pomocφ r∙zn²ch dopravnφch prost°edk∙. Bohu₧el (bohudφk) doprava m∞stskß nenφ tak r∙znorodß jako doprava celesv∞tovß a proto budete v Praze t∞₧ko jezdit ponorkou nebo lφtat raketoplßnem. Doprava ve m∞stech takΘ nep°epravuje takovΘ mno₧stvφ rozliΦnych druh∙ v∞cφ, kterΘ se dajφ p°epravovat v doprav∞ celosv∞tovΘho m∞°φtka. Jß jsem toti₧ jeÜt∞ nevid∞l v metru vag≤n se sto tunami oceli z Bolivie. Z toho vypl²vß, ₧e m∞stskß doprava je usp∙sobena k transportovßnφ osob, osob, osob a n∞jakΘho domßcφho milßΦka (krajta). VÜechen tento tentononc se p°emis¥uje za pomoci rozliΦn²ch vozφtek, pohybliv²ch jezdφtek, hejblßtek a lΘtßtek, kterΘ souhrnn∞ oznaΦujeme jako dopravnφ prost°dky. Dopravnφ prost°edky lΘtßjφ, hejbou se a jezdφ na pohonΘ hmoty, elektrick² proud nebo pomocφ manußlnφ prßce. D°φve byly tyto nezbytn∞ nutnΘ souΦßsti naÜeho ₧ivota nabarveny stejnou barvou asi tak, jako kluci nosili na t∞locvik ΦervenΘ trenky a holky modrΘ neidenfitikovatelnΘ n∞co na zp∙sob spo∩ßr∙. Dnes u₧ jen obΦas narazφte na tramvaj v p∙vodnφ barv∞, proto₧e v∞tÜina je polepenß a nabarvenß reklamou. Nynφ se vßm pokusφm struΦn∞ popsat n∞kterΘ z druh∙ dopravnφch prost°edk∙. Metro Ka₧d² den se s tφmto dopravnφm prost°edkem setkßvßme. Metro se velmi podobß sv²m vzez°enφm b∞₧nΘmu vlaku ╚D, ale zßsadnφ rozdφl mezi nima je v tom, ₧e metro jezdφ pod zemφ. MenÜφm odliÜenφm je, ₧e mß vÜechny vag≤ny stejnΘ a maÜina je pouze vag≤n s kabinou vp°edu. Metro, stejn∞ jako jeho pozemsk² (nadzemnφ) prot∞jÜek, jezdφ po trasßch s nesΦetn²m poΦtem zastßvek, kde nastupujφ a vystupujφ lidΘ. Ka₧dß stanice je hluboko pod zemφ a proto se k nφ dostßvßme pomocφ pohybliv²ch schodiÜ¥at (eskalßtor∙). VÜechny stanice jsou na povrchu oznaΦeny sv∞telnou znaΦkou s velk²m pφsmenem M. Proto₧e Φlov∞k nikdy nevφ, jestli propukne nebo nepropukne vßlka, jsou u vstup∙ do stanic velkß ₧eleznß vrata, po jejich₧ zav°enφ se stanice stßvß krytem. Metrem jezdφme do prßce z prßce, do Ükoly ze Ükoly nebo za Ükoly/lu. Kdy₧ ka₧dΘ rßno vstupuju rozespal² do vag≤nu, znφ mi ot°epanß frßze "UkonΦete v²stup a nßstup, dve°e se zavφrajφ" jako druhΘ zazvon∞nφ budφku a jß se teprve probouzφm z dvouhodinovΘho spßnku, kter² nßsledoval po zb∞silΘ noΦnφ pa°b∞ DM2 (mimochodem pora∩te n∞jakej chytrej fφgl na Dragotha). CelΘ toto naÜe cestovßnφ musφ takΘ n∞co stßt, a proto za jφzdy v metru platφme bu∩ jφzdenkami nebo lφstky, kterΘ kupujeme v trafice a automatu. Tramvaj Tφmto se dostßvßme k dalÜφmu nejpou₧φvan∞jÜφmu m∞stskΘmu prost°edku, kter² u₧ jezdφ po pra₧sk²ch ulicφch p∞knou °ßdku let. Tramvaje byly p∙vodn∞ podobnΘ krabic²m se skosen²ma hranama a podvozkem s koleΦky, kter², sv∞te div se, zajiÜ¥oval pohyb, dßle tyto babiΦky tramvaje nem∞ly zavφracφ dve°e, ale jenom futra. DneÜnφ tramvaje jsou "modernizovanΘ" zavφracφmi dve°mi, otevφracφmi se okenky, kterΘ se neotvφrajφ, sedaΦkami a topenφm, kterΘ sice vytvß°φ teplo, ale spolu s nφm i ud∞snej smrad. Tramvajovß souprava se sklßdß z jednoho nebo dvou voz∙, kde prvnφ v∙z obsluhuje tramvajßk, kter² se tvß°φ, jako by vezl sßm sebe na popravu a zßrove≥ s≥edl plyÜov²ho monΦiΦßka. B∞hem jφzdy se vßm mohou p°ihodit r∙znΘ p°ijemnΘ a nep°φjemnΘ p°φhody. M∙₧e vßs nap°φklad n∞jakß nevrlß babiΦka umlßtit holφ nebo, co je horÜφ, vßs Φapne revizor a kdy₧ nemßte lφstek, m∙₧ete akorßt breΦet. V tramvaji se stejn∞ jako v metru platφ za jφzdu a to obdobn²m systΘmem, i kdy₧ jß osobn∞ dßvßm p°ednost jφzd∞ na Φerno, proto₧e je to vzr∙Üo. (Pro revizory od Flegmiho: Tobogan jezdφ ka₧d² rßno a odpoledne mezi stanicemi .... ale no tak,dej pryΦ ten rotaΦnφ plazmomet s laserov²m navßd∞nφm, nem∙₧u se soust°edit na udßvßnφ, ... JAU, dej bacha, ukßpla mi p°eh°ßtß plazma na ruku, no, kdo to mß furt mejt... grrr) O stanicφch platφ to samΘ jako u metra, a₧ na ty eskalßtory a vrata. Autobus Jak u₧ dßvß nßzev jasn∞ na jevo, autobus mß urΦitΘ vlastnosti spoleΦnΘ s obyΦejn²m autem. Oba majφ spoleΦnΘ vybavenφ, jako volant, pohonΘ hmoty, sedaΦky, stejn² systΘm karosΘrie a v neposlednφ °ad∞ je tu takΘ p∞t kol, kdo uhodne proΦ p∞t, p°ipφÜe si druh² Φerven² puntφk. Autobus je za°φzen stejn²m zp∙sobem jako tramvaj, tedy krom∞ toho pantografu a ₧eleznejch kol. Jak jsem °ekl, jezdφ na naftu a proto p°φÜern∞ smrdφ, ΦφmÜ jaksi p°ispφvß k tvo°enφ Lond²nskΘ mlhy nad Prahou a to hlavn∞ v zimnφch m∞sφcφch. DalÜφm nemal²m problΘmem je schopnost autobusu jezdit pozd∞ a hlavn∞ kdy₧ ho pot°ebujete nejvφc, co₧ stoprocentn∞ potvrzuje Murphyho zßkony. O systΘmu platby platφ to samΘ co u p°edeÜl²ch dopravnφch prost°edk∙ a o systΘmu neplatby totΘ₧. Samoz°ejm∞ ₧e m∞stskß doprava je rozmanit∞jÜφ, ale jß jsem cht∞l vyjmenovat pouze nejpou₧φvan∞jÜφ druhy dopravy a utvo°it ucelen² p°ehled o mo₧nostech p°epravy ve m∞st∞. Tφmto bych uzav°el tento Φlßnek ,ale ne₧ skonΦφm, cht∞l bych pod∞kovat asistent∙m, kte°i mi pomohli sepsat tento Φlßnek a poskytovali mi d∙le₧itΘ informace. Byli to: strojv∙dce Pra₧skΘho metra Igor M∙stek, °idiΦ tramvaje Ev₧enie Trolejnß a °idiΦ autobusu Emil Volantnφk, vÜem d∞kuji. P°ednosta stanice Pavel Zßkravsk²
|
|||