|
|||
Pavel Tigrid: Kapesnφ pr∙vodce inteligentnφ ₧eny po vlastnφm osudu Knihu, je₧ jsem se rozhodl blφ₧e p°edstavit, je velmi t∞₧kΘ n∞kam za°adit. Nejednß se v²hradn∞ o literaturu faktu, ani o historickou pr≤zu, nelze ji ani oznaΦit pouze za publicistickou esej, nebo snad za d∞jepisnou uΦebnici. Toto dφlo je zkrßtka pestrou sm∞sφ vÜech t∞chto styl∙. Autor zde zachovßvß v²jimeΦn∞ objektivnφ nßhled a styl, kter²m podßvß obtφ₧n∞ vylo₧itelnß fakta, Φtenß°e rozhodn∞ nem∙₧e nudit. Nejprve tedy bude lΘpe seznßmit se s autorem, jeho₧ kromobyΦejn∞ zajφma-v² ₧ivotnφ p°φb∞h osv∞tluje vysokou odbornost, s nφ₧ je kniha zpracovßna. Pavel Tigrid se narodil jako syn ₧idovsk²ch rodiΦ∙, jeho p∙vodnφ jmΘno tedy znφ Pavel Sch÷nfeld. Studium prßv na univerzit∞ v Praze byl nucen p°eruÜit kv∙li n∞meckΘ okupaci a utΘci nacistickΘ perzekuci se mu poda°ilo naÜt∞stφ ji₧ v rann²ch dnech Protektorßtu. Ve velkΘ Britßnii nastoupil do nov∞ se formujφcφch Φeskoslovensk²ch legiφ na obranu Francie, ale po francouzskΘ kapitulaci byla jeho jednotka zruÜena, a tak nastoupil do rozhlasu BBC v Lond²n∞ vysφlajφcφho do okupovanΘho ╚eskoslovenska. Zde sv²m intelektem a organizßtorsk²mi schopnostmi pat°il k nejplatn∞jÜφm. Za vßlky p∙sobil jeÜt∞ takΘ jako redaktor Φasopis∙ Kulturnφ zßpisnφk a Review 42. Pobyt v Anglii ho bezesporu v²znamn∞ ovlivnil a po p°eΦtenφ KoÜickΘho vlßdnφho programu z roku 1945 pochopil, ₧e ho Φekß t∞₧k² zßpas s pravd∞podobnou prohrou. Do ╚eskoslovenska se ji₧ vrßtil pod sv²m pseudonymem, kter² vyu₧φval i ve vysφlßnφ BBC. Jako äreakcionß° se styky v imperialistickΘ zemiô se ocitl na seznamu ministerstva vnitra jako jedna z dvanßcti nejnebezpeΦn∞jÜφch osob ve stßt∞. Op∞t s notnou dßvkou Üt∞stφ se mu poda°ilo uniknout komunistickΘmu teroru a od roku 1951 stßl v Φele evropskΘ redakce rozhlasovΘ stanice Svobodnß Evropa v Mnichov∞. Rok na to odjel do USA. V roce 1956 zalo₧il politicko-kulturnφ Φasopis Sv∞dectvφ, kde dal mo₧nost vyniknout mnoha skv∞l²m osobnos-tem v exilu, o kter²ch bychom se jinak jen t∞₧ko doslechli. Ve vydßvßnφ tohoto Φasopisu pokraΦoval od roku 1960 v Pa°φ₧i. Je autorem mnoha esej∙, recenzφ, politick²ch komentß°∙ a dalÜφch Φlßnk∙. SvΘ bohatΘ post°ehy a zkuÜenosti shrnul v knihßch Politickß emigrace v atomovΘm v∞ku (1968) a prßv∞ Kapesnφ pr∙vodce inteligentnφ ₧eny po vlastnφm osudu (1988 û nßzev byl p°evzat od G. B. Shawa: Pr∙vodce inteligentnφ ₧eny po socialismu a kapitalismu). Roku 1990 ukonΦuje exilovou Φinnost a prezident Vßclav Havel vyu₧φvß jeho zkuÜenostφ v roli poradce pro styk s krajany (1990-92). V roce 1994 se stßvß ministrem kultury za k°es¥ansko-demokratickou unii a o dva roky pozd∞ji ne·sp∞Ün∞ kandiduje do Senßtu (za tutΘ₧ stranu). Nynφ ₧ije v politickΘm i novinß°skΘm d∙chodu. Podle mΘho nßzoru se jednß o nejpozoruhodn∞jÜφ osobnost ΦeskΘho exilu, kterß p°isp∞la k osvobozenφ naÜφ republiky mnohem vφce ne₧ leckter² politik Φi spisovatel, kterΘmu je tak p°isuzovßno. Dokßzal to prßv∞ silou svΘho intelektu a vzd∞lßnφ a svou vÜestrannostφ. Ale zp∞t ke zmφn∞nΘ knize. D∞j je sestaven vlastn∞ jako rozhovor dvou lidφ (n∞kdy se jednß spφÜe o monolog). Autor zde p°edstavuje sßm sebe, a i kdy₧ neuvßdφ jmΘno, n∞kolikrßt zmφnφ i svΘ ₧ivotnφ p°φb∞hy a osudy. Druhou hlavnφ postavou je Lucie. Mladß vystudovanß dφvka z komunistickΘho ╚eskoslovenska, kterß se na dovolenΘ v Jugoslßvii rozhoduje, zda mß emigrovat Φi se vrßtit zp∞t. Oba dva se letmo znajφ z p°edeÜl²ch let (i dφky rodiΦ∙m) , co₧ postupn∞ vyplyne z textu. P°φb∞h se odehrßvß na konci osmdesßt²ch let a v osob∞ Lucie vyjad°uje rozpolo₧enφ mladΘ generace tΘ doby.Lucie tedy trßvφ dovolenou se sv²m mal²m synem a je ji₧ tΘm∞° rozhodnuta opustit svou zem. Nakonec se rozhodne on∞ch Φtrnßct dnφ poseΦkat a vyslechnout si Φtrnßct p°φb∞h∙ z ΦeskoslovenskΘ historie. Ka₧d² veΦer s nφ tedy autor rozebφrß jedno st∞₧ejnφ obdobφ naÜich novodob²ch d∞jin. VÜe zaΦφnß tφm, ₧e Lucie chce v∞d∞t, äjak to vÜechno zaΦaloô , od kdy se datuje politickß mizΘrie a ·padek naÜφ spoleΦnosti. Na jejφ p°ßnφ se zaΦφnß rokem 1968, Pra₧sk²m jarem, jeho vyhlφdkami a okolnostmi. Pod vlivem jejφch otßzek se d∞j postupn∞ dostßvß zp∞t, p°es uvol≥ujφcφ Üedesßtß lΘta do let padesßt²ch, ke stalinisticky vedenΘ zemi a k odbojov²m a kontrarevoluΦnφm hnutφm u nßs i v okolnφch stßtech. Jeden z veΦer∙ odpadß kv∙li dlouhΘmu v²letu, a tak zb²vß Φas na ·vahy o mladΘ generaci lidφ v ╚eskoslovensku. Nßsledujφcφ veΦer se d∞j p°esune rovnou do roku 1938, do doby Mnichova. Zatφmco p°edeÜlΘ vyprßv∞nφ je spφÜe jednotvßrn²m shrnutφm hr∙zn²ch fakt∙ o vlßd∞ komunistick²ch diktatur a marnΘho odporu proti nim, v tΘto fßzi (i kv∙li jejφ slo₧itosti a nejednoznaΦnΘmu posuzovßnφ) se autor mnohem vφce dostßvß do roviny ·vah. Velmi Φasto zde vyu₧φvß citacφ z pam∞tφ a ₧ivotopis∙ Φesk²ch i zahra-niΦnφch politick²ch, kulturnφch a um∞leck²ch ÜpiΦek (Churchill, PatoΦka, Drtina, Pra₧ßk, Jesenskß apod.), p°esto to vÜak nenφ pouh² änovinov² Φlßnekô , nebo strohΘ shrnutφ fakt∙, ale autor zde sv²m umem vytvo°il ucelenΘ a poutavΘ vyprßv∞nφ. Samoz°ejm∞ pak vychßzφ z vlastnφch pro₧itk∙ a zkuÜenostφ, ale sv∙j nßzor ponechßvß stranou, i kdy₧ z d∞je nenφ t∞₧kΘ ho odvodit. Sv²m objektivnφm podßnφm a mno₧stvφm vÜezahrnujφcφch fakt∙ zde vrhß novΘ sv∞tlo na mnohΘ udßlosti a aktΘry tohoto obdobφ. Odhaluje zde a zam²Ülφ se nad morßlnφm ·padkem nßroda v dob∞ po kapitulaci a p°ed vytvo°enφm Protektorßtu. Velkou Φßst zde v∞nuje i prezidentu BeneÜovi a jeho Φin∙m, zvlßÜt∞ po podpisu MnichovskΘho diktßtu a po odchodu do exilu (jeho osoba je i pozd∞ji mnohokrßt zmi≥ovßna a jeho chovßnφ detailn∞ rozebφrßno). PotΘ p°ichßzφ na °adu odboj, exilovß vlßda a snaha znovu obnovit republiku. V tΘto fßzi je kniha velmi slo₧itß a i pozorn² Φtenß° bude mφt potφ₧e porozum∞t vÜemu hned napoprvΘ. Jß osobn∞ jsem se mnohokrßt musel vracet a p°eΦφst v∞tu Φi odstavec jeÜt∞ jednou, abych je pochopil ·pln∞. Kniha dßle postupuje normßln∞ po proudu Φasu, a tak se dostßvßme p°es heydri-chißdu, domßcφ odboj a₧ k BeneÜov∞ politice v∙Φi zßpadnφm mocnostem a Sov∞tskΘmu svazu a o vÜem co p°inesla. Dßle nevynechßvß SlovenskΘ nßrodnφ povstßnφ, KoÜick² vlßdnφ program i Pra₧skΘ povstßnφ, ·plnΘ osvobozenφ republiky, otßzku generßla Vlasova a nap°φklad i povstßnφ ve VarÜav∞. VÜe samoz°ejm∞ zmi≥uje v kontextu s postoji vφt∞zn²ch mocnostφ a udßlostmi v ostatnφch Φßstech Evropy. ZvlßÜ¥ podrobn∞ se potΘ v∞nuje nßstupu komunismu k moci, repatriaci sudetsk²ch N∞mc∙, t°etφ republice, zmanipulovanΘmu obyvatelstvu p°i pochyb-n²ch volbßch a ₧alostn²m konc∙m tisφc∙ lidφ po Vφt∞znΘm ·noru. Toto obdobφ budovßnφ änovΘ republikyô a prom∞ny pom∞r∙ u nßs, vlastn∞ uzavφrß celou knihu. JeÜt∞ je t°eba dodat, ₧e ka₧dß kapitola je na svΘm konci dopln∞na o rozsßhl² seznam tΘ nejlepÜφ literatury, t²kajφcφ se v₧dy urΦitΘho tΘmatu, tΘ kterΘ kapitoly. PozornΘmu Φtenß°i nemohlo ujφt, ₧e kniha konΦφ kapitolou s otev°en²m koncem. Vrßtila se Lucie zp∞t do republiky, nebo zvolila emigraci? Na tom ani tolik nezßle₧φ, tato kniha je (a nadßle i bude) opravdu kapesnφm pr∙vodcem po naÜφ nedßvnΘ historii. Vrߥa Kade°ßbek
|
|||