Hardware 14. °φjna 1999
Mßte n∞jak² komentß°, nßpad Φi poznßmku k tomuto Φlßnku nebo Normal One?
Nevßhejte a napiÜte nßm!
Hlavnφ strßnka Index rubriky

Historie procesor∙ °ady x86

  • Procesor je srdcem poΦφtaΦe, jeho °φdφcφ jednotkou. Ovlßdß vÜechny funkce poΦφtaΦe, p°edevÜφm vÜak vybφrß z pam∞ti instrukce a provßdφ je. V²konnost procesoru mß rozhodujφcφ vliv na v²kon celΘho poΦφtaΦe.
  • Pou₧φvß se zkratka CPU (central processing unit).
  • Uvnit° se procesor sklßdß z elektronick²ch souΦßstek, kterΘ se jmenujφ tranzistory. V nov²ch procesorech jich jsou °ßdov∞ miliony. P°i prßci se zah°φvajφ, proto je t°eba na procesor upevnit kvalitnφ ventilßtor.
  • Procesory pro PC jsou vesm∞s v²robky firmy Intel (nebo kompatibilnφ). Na zaΦßtku rozmachu PC byly procesory 8086 a 8088, pak p°iÜel procesor 80286 (neboli jen 286), pozd∞ji 386, 486, Pentium, Pentium II a zatφm nejnov∞jÜφ je Pentium III (1999). Nevyplßcφ se vÜak opomφjet v²robky firmy AMD, kterß se poslednφ dob∞ stßvß vß₧n²m konkurentem Intelu a jejφ nejnov∞jÜφ procesory °ady Athlon jsou nynφ dokonce v²kon∞jÜφ ne₧ procesory firmy Intel. AMD byla v₧dy na druhΘm mφst∞ a sekundovala vedoucφmu Intelu, co₧ dokazujφ pom∞rn∞ ·sp∞ÜnΘ °ady procesor∙ 486DX4, kter²mi ve vhodnou dobu vyplnila mezeru na trhu, kterß vznikla v moment∞, kdy Intel s v²robou t∞chto procesor∙ nep°φliÜ chyt°e skonΦil.
  • V²kon procesoru ovliv≥ujφ dv∞ v∞ci: hodinovß frekvence a poΦet najednou zpracovan²ch bit∙ uvnit° procesoru. PoΦφtaΦ je synchronnφ automat: nepracuje spojit∞, ale v taktech. M∙₧eme si to p°edstavit jako kdy₧ pochodujφ vojßci: jeden krok - jeden takt. ╚φm modern∞jÜφ je poΦφtaΦ, tφm v∞tÜφ je frekvence na kterΘ pracuje. DneÜnφ poΦφtaΦe pracujφ na frekvencφch asi 233 - 600 MHz (233-600 milion∙ takt∙ za sekundu). K provedenφ n∞kterΘ ze zßkladnφch operacφ (nap° seΦtenφ dvou Φφsel) pot°ebuje poΦφtaΦ n∞kolik a₧ n∞kolik desφtek takt∙.
  • PoΦet souΦasn∞ zpracovan²ch bit∙ udßvß odpov∞∩ na otßzku: "Kolika bitov² je ten poΦφtaΦ?" ╚φm vφce bit∙ zpracovan²ch najednou, tφm lΘpe. ProblΘm je v tom, ₧e v poΦφtaΦi bity "cestujφ" n∞kolika cestami. Prvnφ cestou je p°enos dat uvnit° samotnΘho procesoru. Tady jsou nßroky na rychlost nejv∞tÜφ. Procesory 8088, 8086 a 286 pracujφ intern∞ s 16 bity - jsou 16bitovΘ. Procesory 386 a 486 jsou 32bitovΘ a Pentia 64bitovΘ. Druh² typ cesty pro data je datovß sb∞rnice. Tudy procesor komunikuje s jin²mi Φßstmi poΦφtaΦe. V∞tÜinou je Üφ°ka datovΘ sb∞rnice stejnß jako poΦet intern∞ zpracovan²ch bit∙, Φo₧ se zdß jedinou sprßvnou mo₧nostφ. P°esto vÜak existujφ dv∞ v²jimky: procesor 8088 a 80386SX. U t∞chto obou procesor∙ je Üφ°ka datovΘ sb∞rnice poloviΦnφ ne₧ poΦet intern∞ zpracovan²ch bit∙. Intel za°adil tyto procesory do v²roby proto, ₧e je bylo snazÜφ zapojit do starÜφch, ji₧ existujφcφch poΦφtaΦ∙. KoneΦn∞ poslednφm tokem bit∙ uvnit° poΦφtaΦe je adresovß sb∞rnice. Propojuje poΦφtaΦ s pam∞tφ. ╚φm ÜirÜφ je adresovß sb∞rnice, tφm vφce pam∞ti m∙₧e procesor obslou₧it.
  • Matematick² koprocesor je v klasickΘ podob∞ Φip, kter² pracuje v souladu s hlavnφm procesorem. Pokud je PC vybaveno koprocesorem, hlavnφ poΦφtaΦ n∞kterΘ operace v∙bec neprovßdφ - prost∞ je p°edß koprocesoru a poΦkß na v²sledek. Koprocesor provßdφ matematickΘ v²poΦty mnohem rychleji, Φo₧ se vyplatφ hlavn∞ p°i pou₧φvßnφ grafickΘho software. Procesory °ady 80486DX a vyÜÜφ majφ ji₧ matematick² koprocesor zabudovan² uvnit° a proto s nejv∞tÜφ pravd∞podobnostφ pojem koprocesor brzy zanikne.

    Procesor Rok uvedenφ Koprocesor Intern∞ bit∙ Extern∞ bit∙ Adres. pam∞¥
    8086 1978 - 16 16 1
    8088 1979 - 16 8 1
    286 1982 80287 16 16 16
    386DX 1985 80387 32 32 4096
    386SX 1988 80387 32 16 16
    486DX 1989 zabudovan² v CPU 32 32 4096
    486SX 1991 80487 32 32 4096
    Pentium 1993 zabudovan² v CPU 64 64 4096
    Pentium II 1996 zabudovan² v CPU 64 64 ?
    Pentium III 1999 zabudovan² v CPU 64 64 ?
    ┌daje oznaΦenΘ ? se nepoda°ilo vyhledat

    Jakub MotyΦka

    		•

    Hlavnφ strßnka | Index rubriky