Kultura 25. °φjna 1999
Mßte n∞jak² komentß°, nßpad Φi poznßmku k tomuto Φlßnku nebo Normal One?
Nevßhejte a
napiÜte nßm!
Hlavnφ strßnka Index rubriky

Divadlo Poezie poprvΘ v Americe


V b°eznu se z ·sp∞ÜnΘho zßjezdu do Spojen²ch stßt∙ americk²ch vrßtila patnßctiΦlennß v²prava b°eclavskΘho divadla poezie Regina. Dv∞ p°edstavenφ inscenace s p°φznaΦn²m nßzvem LepÜφ role u₧ nedostaneme, jφ₧ byla p°edlohou bßsnickß sbφrka Interferon Φili O divadle ve sv∞t∞ nejp°eklßdan∞jÜφho ΦeskΘho bßsnφka Miroslava Holuba, uvedla v New Yorku pro tamnφ ΦeskΘ starousedlφky, t°i potom u₧ pod titulem We'll never get parts like that again ve Washingtonu. Tam byla sv∞dkem premiΘry anglickΘ verze proslulß Georgetown University, po nφ se b°eclavÜtφ p°edstavili jeÜt∞ v divadle District of Columbia Arts Center a do t°etice v galerii v²tvarnΘho um∞nφ The Cave.
Äe doma nenφ nikdo prorokem a ₧e z v²chodu republiky je i navzdory zmenÜenΘmu teritoriu po rozd∞lenφ ╚eskoslovenska po°ßd nesmφrn∞ daleko do Prahy, kde se rozhoduje, o Φem se bude v rozhlase a v televizi referovat a o Φem psßt, vypovφdß ticho o tomto turnΘ nejstarÜφho ΦeskΘho divadla svΘho druhu v domßcφch celostßtnφch mΘdiφch (s jedinou v²jimkou Lidov²ch novin, kterΘ 22. b°ezna p°inesly recenzi newyorskΘho uvedenφ).
S absencφ sebemenÜφ informace o ·sp∞chu ΦeskΘ poezie a ΦeskΘho divadla ve sv∞t∞ ost°e kontrastuje ohlas turnΘ v mΘdiφch za oceßnem. Prvnφ se objevil prakticky hned po vstupu souboru do Nßrodnφho domu na Manhattanu na internetovΘ strßnce Newyorsk²ch list∙ pod nadpisem B°eclavskß Regina si zφskala srdce starousedlφk∙ v New Yorku (www.geocities.com/CapitolHill/Senate/1949/nyl99/regina/regina.html). DalÜφ Φlßnky a fotografie uve°ejnily ╚eskoslovenskΘ noviny, AmerickΘ listy a o souboru rovn∞₧ referovaly i univerzitnφ noviny v²Üe zmφn∞nΘ Ükoly. Regina toti₧ v mnoha aspektech dosßhla u nßs prvenstvφ, kterΘ si o zaznamenßnφ °φkß. Jako prvnφ p°ivezla do Ameriky ₧ßnr vznikl² ve st°edoevropskΘ kotlin∞. Zßrove≥ se stala i prvnφm kolektivem, kter² po revoluci seznßmil USA s Φesk²m, respektive moravsk²m amatΘrsk²m divadlem. A v neposlednφ °ad∞ hrßla za oceßnem i prvnφ nevφdan²m zp∙sobem anglicky, co₧ jim umo₧nilo zrealizovat v NovΘm sv∞t∞ takov² poΦet vystoupenφ, o kterΘm si i profesionßlnφ soubory, je₧ se za lou₧i dostaly a o nich₧ se tu referovalo, aΦkoli to de facto nestßlo za °eΦ, mohou nechat jenom zdßt.



S nßpadem p°ekroΦit zahrßdku domßcφch, nez°φdka do sebe uzav°en²ch a lΘty zakonzervovan²ch divadelnφch p°ehlφdek p°iÜla Regina, kterß za 28 let svΘ existence posbφrala p°edlouhou °adu ocen∞nφ (podvakrßte si jφ vÜimlo dokonce Ministerstvo kultury, naposledy ji nejv²znamn∞ji poctila Obec spisovatel∙) a v uplynulΘm desetiletφ pat°ila ke stßlicφm v nßrodnφm finßle postupovΘ p°ehlφdky divadel poezie Wolkr∙v Prost∞jov, asi p°ed dv∞ma roky. Od myÜlenky k o₧ivenφ kusu, se kter²m p°ed 11 lety nadchla, aΦkoli na nejvyÜÜφ stupφnek nedosßhla, prost∞jovskou porotu, musel vÜak uplynout jeÜt∞ rok. PotΘ se spojila s Miroslavem Holubem, vym∞nila si s nφm n∞kolik dopis∙ a zapoΦala ve zkuÜebn∞ pracovat na tom, aby s bßsnφkem, esejistou, lΘka°em a v∞dcem mohla vyjet na americkΘ univerzity jako doprovod jeho autorsk²ch Φtenφ. Ten byl spojenφ naklon∞n nejen z mo₧nΘho d∙vodu vd∞Φnosti souboru za to, ₧e jeho texty bez bßzn∞ a hany inscenoval v Φase, kdy byl za totality v kladb∞, ale i z d∙vodu v∞doucnosti, ₧e p°iveze americk²m student∙m n∞co, s Φφm se nikdy nesetkali. Zatφmco Holub se pustil do vyjednßvßnφ turnΘ se svou literßrnφ agentkou v USA, Regina vystartovala s Φeskou podobou na domßcφ prkna, sama zv∞davß na to, jak nemßlo u soubor∙ vφdan² nßvrat k osv∞dΦenΘmu titulu svΘ vlastnφ historie uvφtß publikum a ΦlenovΘ porot.
V Φasopise AmatΘrskß scΘna Φ. 3/98 se objevila poznßmka k p°edstavenφ z pera Karla Tomase hned po regionßlnφ p°ehlφdce B°eclavsk² pφseΦek: "Soubor oprßÜil, p°ed∞lal a nov∞ obsadil svoji inscenaci z roku 1988 - nic proti tomu. ZvlßÜt∞, kdy₧ ji jejφ stß°φ nepoznamenalo. Tedy zejmΘna text a obrazy. Stvo°enφ loutkovΘho divadla jako obraz sv∞ta, absurdnφ inscenovßnφ GilgameÜe typick²mi postavami ΦeskΘho loutkovΘho divadla - èkrholou, Honzou, KaÜpßrkem a doktorem Faustem, p°iΦem₧ vodnφk Michal p°edΦφtß geografickΘ ·daje - takov² obraz je (zatφm) stßle aktußlnφ. Otßzkou je, zda nenechßvß p°φliÜ mnoho otev°enΘho, zda sv∞t p°emalovan² na loutkovΘ divadlo ne°eÜφ n∞kterΘ problΘmy tφm, ₧e je nevidφ. Anebo, pokud je to tak ·mysln∞, vtφrß se otßzka, jestli to tak je v po°ßdku."
Po prezentaci na èrßmkov∞ Pφsku, celostßtnφm setkßnφ mladΘho a netradiΦnφho divadla, se Regin∞ nedostalo v publikovan²ch referßtech Michala DoΦekala a Karola Horvßtha ani jednov∞tΘ zmφnky! Po Wolkrov∞ Prost∞jov∞ u₧ ano. V referßtu Pavla Chalupy napsanΘ opravdu jednou v∞tou, a jeÜt∞ v zßvorce: "(DalÜφ ,ΦestnΘ listy' od poroty zφskaly soubory Kapka z Plzn∞, Pes v akvßriu z UherskΘho HradiÜt∞ a Regina z B°eclavi)." V Prost∞jov∞ porota, kterß se vinou ignorujφcφho postoje Jany èt∞fßnkovΘ z Artamy, organizace podporujφcφ neprofesionßlnφ um∞nφ, k pot°ebßm ₧ßnru roky tΘm∞° nem∞nφ, ud∞lala nejkontroverzn∞jÜφ rozhodnutφ za poslednφch n∞kolik let: vyslala na Jirßsk∙v Hronov k reprezentaci ₧ßnru soubor Stopa z Liberce se zcela pr∙m∞rn²m po°adem Ahoj, blßzne!, divadla poezie p°φmo ned∙stojn²m. O ·rovni domßcφch posudk∙ si pozd∞ji Jan Cφsa° dovolil napsat sice pravdivou v∞tu o tom, ₧e mß "u₧ lΘta pocit, ₧e si s nimi (rozum∞j divadly poezie, pozn. aut.) ani na Wolkrov∞ Prost∞jov∞ nev∞dφ moc rady p°i jejich posuzovßnφ a hodnocenφ", ale na druhou stranu sßm ukßzal, ₧e i on ctφ dojmologii: prost∞jovskou p°ehlφdku toti₧ nenavÜt∞vuje.
Jak to s Reginou a hodnotou jejφho p°edstavenφ, ₧ßnrem v∙bec a koneckonc∙ sv∞tovostφ ΦeskΘ poezie skuteΦn∞ je, mohl odpov∞d∞t mnohem objektivn∞ji ne₧ jakßkoli porota americk² zßjezd. Äel, Miroslav Holub v lΘt∞ 1998 nßhle a neΦekan∞ umφrß. Kolektiv nemß na vybranou: rozhoduje se vyjet tΘm∞° na vlastnφ p∞st, kdy₧ se mu neda°φ proniknout tajemnou houÜtinou kulturnφch grant∙ a nepomßhß mu ani ·Φast v zßhadnΘm konkurzu Sprßvy Φesk²ch center v zahraniΦφ. V zßhadnΘm proto, nebo¥ se jednß o blamß₧ jejφho vedenφ sm∞rem k p°edklßdan²m amatΘrsk²m projekt∙m. Krajn∞ odmφtavΘ je i stanovisko k pomoci od Petra Poled≥ßka z ╚eskΘho kulturnφho centra v New Yorku. Mu₧e, kterΘmu jde podle nßzoru newyorsk²ch starousedlφk∙ p°edn∞ o vlastnφ kariΘru a a₧ v nßslednΘ °ad∞ o mo₧nou prezentaci ΦeskΘho um∞nφ v USA, n∞jakΘ studentskΘ divadΘlko p°ece nemuselo zajφmat. A taky moc nezajφmalo. Regin∞ tudφ₧ nezbylo nic jinΘho, ne₧ sednout k internetu a pokusit se o nemo₧nΘ - najφt partnery, kte°φ by soubor pozvali, ani₧ by ho kdy vid∞li a slyÜeli. Poda°ilo se to zhruba za m∞sφc. SpoleΦnost pro v∞dy a um∞nφ v New Yorku a Φesk² student ve Washingtonu Ond°ej SlaΦßlek jsou t∞mi dobrodruhy, kte°φ zvou soubor za oceßn. Ve chvφli, kdy jsou zaplacenΘ letenky a stojφ se p°ed vy°φzenφm vφz, je americkß ambasßda v ╚eskΘ republice kv∙li nebezpeΦφ z terorismu uzav°ena. Zdß se, ₧e osud si po smrti bßsnφka p°ipravil pro Reginu druhou, a tentokrßte definitivnφ rßnu do vazu. Stresujφcφ situace se nakonec vyvine tak, ₧e den p°ed odletem dostßvajφ studenti pasy s vφzy do rukou.
Newyorskß p°edstavenφ na Manhattanu a v Astorii pro komunitu ╚ech∙ a Slovßk∙ p°ivodila ob∞ma stranßm bezmßla Üok: s tak v°el²m p°ijetφm souboru nepoΦφtal ani ve snu, na stran∞ druhΘ starousedlφci zase nepoΦφtali s tφm, ₧e uvidφ a uslyÜφ z ·st st°edoÜkolßk∙ poezii na takovΘmto stupni hodnoty a ·rovn∞. V²znam akce dφky poΦetnΘ divßckΘ ·Φasti pov²Üilo i konkurenΦnφ p°edstavenφ opernφ p∞vkyn∞ Evy UrbanovΘ, kterß jen o mßlo pozd∞ji zpφvala o pßr blok∙ dßle.
P°edestφranΘmu zloutkovat∞nφ spoleΦnosti a jejφch mezilidsk²ch vztah∙ nadmφru v²teΦn∞ rozum∞lo i washingtonskΘ publikum, obecn∞ji mnohem vnφmav∞jÜφ, pozorn∞jÜφ i chßpav∞jÜφ ne₧ divßci doma. Prvnφ, slo₧enΘ v²hradn∞ z vysokoÜkolsk²ch student∙, projevilo hned po produkci neΦekanou snahu dozv∞d∞t se o zp∙sobu inscenovßnφ poezie tφmto originßlnφm zp∙sobem maximum. Nßpodobn∞ tomu bylo i po druhΘm anglickΘm uvedenφ poezie, tentokrßte v experimentßlnφm divadΘlku, kam si svΘ divßky herci museli p°ivΘst p°φmo z ulice a vyzkouÜet si tak tvrd² management Zßpadu. TΘm∞° zapln∞n² prost∙rek po skonΦenφ op∞tovn∞ tedy h²°il zvφdavostφ, je-li mluvenΘ slovo vskutku verÜi, kde se v mlad²ch hercφch vzala takovß hudebnost, jak ji dßle kultivujφ, kolik mß divadlo poezie u nßs vyznavaΦ∙ atd. atp. Po p°edstavenφ t°etφm si u₧ n∞kte°φ divßci dokonce ₧ßdali zvukov²ch nahrßvek (jsou k objednßnφ na internetovΘ strßnce souboru: www.gbv.cz/regina).
Regina tak poznala na vlastnφ k∙₧i, ₧e p°edstavuje ₧ßnr, kter² je z palety divadelnφch mo₧nostφ ╚eskΘ republiky pro sv∞t jeden z nejoriginßln∞jÜφch, ₧e bychom se s nφm na sv∞tov²ch divadelnφch festivalech nemuseli v∙bec obßvat p°edstavit, ba naopak, kdyby tu ovÜem existovala v∙le ze strany stßtnφch institucφ ho tam dopravit nebo alespo≥ vÜemo₧n∞ doporuΦit.
V nekrologu k ·mrtφ Miroslava Holuba novinß°ka èßrka Koskovß napsala: "JeÜt∞ mohl napsat °adu skv∞l²ch a moudr²ch esej∙ jako t°eba ten o krvi prolitΘ Φi P°φrod∞ a smrti, v nich₧ pro n∞j tφm nejd∙le₧it∞jÜφm nebyly jen cit a touha, ale takΘ rozum, intelekt - a hlavn∞ ╚IN. Reßln², hmatateln² Φin." Z b°eclavskΘ Reginy by musel mφt radost. Namφsto t∞ch, co majφ prßci pro reprezentaci naÜeho um∞nφ za hranicemi v popisu svΘ prßce, avÜak za desetiletφ po revoluci z toho pro amatΘry zaobφrajφcφ se poeziφ neuΦinili v∙bec nic, zhmotnila tento ╚IN pro Holuba, Φeskou poezii a amatΘrskΘ divadelnictvφ a₧ ona, pochopiteln∞ k ostud∞ a zahanbenφ i nßle₧it²ch ministerstev a jejich stßtnφch ·°ednφk∙.

Michal Huvar

Hlavnφ strßnka | Index rubriky