Blφ₧φ se konec roku a s nφm i obdobφ ·Φetnφch uzßv∞rek a sestavovßnφ ·Φetnφch v²kaz∙. Proto bychom Vßm rßdi poskytli n∞kolik cenn²ch rad, kterΘ by Vßm mohly b²t vodφtkem p°i po°izovßnφ ·Φetnφch v²kaz∙ v ekonomickΘm systΘmu ABRA GOLD.
P°ed sestavenφm v²kaz∙ je vhodnΘ provΘst prvotnφ formßlnφ kontrolu sprßvnosti ·Φtovßnφ pomocφ tiskovΘho v²stupu p°edvahy.

P°edvaha

P°.Φ.·Φtu	poΦßt.stav	obrat MD	obrat D	konc.stav
31100	242000	1500000	1200000	542000

Ze zßsady podvojnosti ·Φetnictvφ (·Φtovßnφ v₧dy stejnΘ Φßstky na stranu MD a D) musφ v ka₧dΘm okam₧iku platit:

• a) Suma poΦßteΦnφch stav∙ = Suma koncov²ch stav∙ = 0
• b) Suma obrat∙ MD = Suma obrat∙ D

DalÜφm d∙vodem mohou b²t takΘ u₧ivatelskΘ zßsahy do dat "zvenΦφ" a¥ u₧ z jak²chkoliv d∙vod∙. Ka₧dß neodbornß manipulace s daty tohoto typu je v₧dy velmi nebezpeΦnß a v ₧ßdnΘm p°φpad∞ ji neprovßd∞jte. Takov² nekorektnφ zßsah, m∙₧e b²t v₧dy jednφm z d∙vod∙ nesouladu ·Φetnφch v²kaz∙, o kter²ch budeme hovo°it dßle.

Mo₧nΘ chybovΘ stavy P°edvahy a jejich odstran∞nφ:

1) Suma poΦßteΦnφch stav∙ nenφ rovna 0

Funkce zadßnφ poΦßteΦnφch stav∙ hlφdß, aby souΦty stran MD a D souhlasily, jinak nedovolφ tuto funkci opustit. Jak k takovΘ situaci tedy m∙₧e dojφt? Pom∞rn∞ jednoduÜe. P°edstavte si zaΦφnajφcφho u₧ivatele, kter² jeÜt∞ nemß se systΘmem velkΘ zkuÜenosti, neobjednal si ani ₧ßdnΘ zaÜkolenφ, kterΘ by mu bylo vodφtkem a vrhl se do prßce sßm. Zadß poΦßteΦnφ stavy, chce funkci opustit, ale program mu hlßsφ, ₧e nesouhlasφ obraty stran MD,D (n∞co p°ehlΘdl, zapsal chybn∞ n∞kterou Φßstku nebo mß chybnΘ ·daje z uzßv∞rky minulΘho roku, apod.). GOLD je ale nekompromisnφ - nedovolφ zanΘst chybu a ₧ßdß opravu tak, aby obrat stran MD a D souhlasil. U₧ivatel si nevφ rady, a proto₧e se chce dostat z funkce ven, provede Reset poΦφtaΦe. A tak se stane, ₧e z∙stanou zadßny poΦßteΦnφ stavy s chybn²mi souΦty. Vidφte, je to velmi snadnΘ. D∙sledkem bude, ₧e v p°edvaze se objevφ nenulovß suma poΦßteΦnφch z∙statk∙.

╪eÜenφ tohoto stavu je jednoduchΘ: StaΦφ vstoupit do funkce zadßvßnφ poΦßteΦnφch stav∙ a chybu zde opravit tak, aby souΦty poΦßteΦnφch stav∙ strany MD a D souhlasily.

V dalÜφch ·Φetnφch obdobφch by k podobnΘmu stavu nem∞lo dojφt, proto₧e poΦßteΦnφ stavy systΘm napoΦφtßvß sßm p°i uzßv∞rce a p°i nφ automaticky kontroluje formßlnφ sprßvnost ·Φetnictvφ.

2) Suma obrat∙ MD se nerovnß sum∞ obrat∙ D

K nalezenφ problΘmovΘho ·Φetnφho zßpisu, kter² nerovnost zp∙sobuje (pozor, m∙₧e jich b²t i vφc ne₧ jeden), je nejlepÜφ vyu₧φt funkce ┌Φetnφ uzßv∞rka systΘmu ABRA GOLD. Funkce uzßv∞rky se sklßdß ze dvou nezßvisl²ch krok∙. V prvnφm kroku se vybφrajφ zßpisy v denφku, kterΘ majφ b²t do uzßv∞rky zahrnuty, a pro n∞ se provßdφ kontrola sprßvnosti ·Φtovßnφ - tento krok vyu₧ijeme. V druhΘm kroku se pak provßdφ p°evod z∙statk∙ do novΘho ·Φetnφho obdobφ. Tento krok se provßdφ na dotaz a pou₧ijete ho pouze na konci roku p°i finßlnφ ostrΘ uzßv∞rce.

V prvnφm kroku se tedy pro vybranΘ zßpisy provßdφ kontrola sprßvnosti ·Φtovßnφ, p°i kterΘ se prochßzφ postupn∞ cel² ·Φetnφ denφk, a z jednotliv²ch ·Φetnφch zßpis∙ se nasΦφtßvajφ obraty MD a D a po ka₧dΘm zßpisu v denφku se kontroluje, zda suma obrat∙ MD se rovnß sum∞ obrat∙ D. V okam₧iku, kdy systΘm ABRA GOLD narazφ na zßpis, kter² zp∙sobφ rozdφl, zastavφ se, ohlßsφ tuto chybu a vypφÜe Φφslo tohoto dokladu, kter² chybu zp∙sobuje. M∙₧ete tedy tφmto zp∙sobem snadno nalΘzt ten ·Φetnφ zßpis, kter² je p°φΦinou nesouladu p°edvahy, a potΘ jej jednoduÜe v ·Φetnφm denφku opravit funkcφ "Oprava a pßrovßnφ" zadßnφm sprßvn²ch Φφsel ·Φt∙.

Pokud stßle p°edvaha nesouhlasφ, znamenß to, ₧e takov²to zßpis nebyl jedin². Opakujte tedy postup znovu, a₧ opravφte v ·Φetnφm denφku vÜechny chybnΘ zßpisy.

Uzßv∞rkovΘ ·Φetnφ v²kazy

V²kazy Rozvahy, Zisk∙ a ztrßt a dalÜφ jsou dodßvanΘ p°eddefinovanΘ podle vzoru papφrov²ch formulß°∙, kterΘ jsou schvßleny FMF. P°edstava, ₧e tyto p°eddefinovanΘ formulß°e v systΘmu ABRA GOLD lze ihned bez ·pravy pou₧φt a vÜe bude souhlasit, je mylnß. V²kazy lze p°edem definovat jen ΦßsteΦn∞ p°edevÜφm z toho d∙vodu, ₧e na n∞kter²ch °ßdcφch jsou po₧adovßny ·daje, kterΘ nelze zφskat ze syntetick²ch ·Φt∙, ale je t°eba je Φerpat z analytickΘho Φlen∞nφ ·Φt∙. Proto₧e zavedenφ analytick²ch ·Φt∙ ve VaÜφ ·Φetnφ osnov∞ zßvisφ zcela voln∞ na u₧ivateli a tudφ₧ ka₧d² si m∙₧e zvolit vlastnφ zp∙sob Φlen∞nφ a Φφslovßnφ analytick²ch ·Φt∙, nenφ mo₧nΘ p°ipravit ·pln∞ p°eddefinovan² v²kaz. Proto, pokud se chystßte sestavovat v²kazy poprvΘ, musφte nejprve definici v²kazu p°ekontrolovat a doplnit podle VaÜφ ·Φetnφ osnovy. K tomu vßm dßme v nßsledujφcφch °ßdcφch n∞kolik rad.

Rozvaha

• a) n∞kter² z ·Φt∙ se do rozvahy nepromφtß v∙bec (ne·plnß definice)
• b) n∞kter² z ·Φt∙ se promφtß vφcekrßt do vφce °ßdek (chybnß definice - ne·plnΘ analytickΘ Φlen∞nφ)
• c) ·Φet se promφtß na nesprßvnou stranu (aktivnφ ·Φet do pasiv nebo naopak)
• d) ·Φet se promφtß do rozvahy s nesprßvn²m znamΘnkem (chybn∞ nastaven² typ ·Φtu nebo chybnß definice)

Druhou metodou je zjiÜ¥ovßnφ konkrΘtnφch chyb v definici vyhledßnφm toho ·Φetnφho zßpisu v denφku, kter² zp∙sobuje, ₧e nesouhlasφ suma aktiv a pasiv. K tomu je vhodnΘ vyu₧φt metodu p∙lenφ intervalu, kterou dßle jeÜt∞ popφÜeme. NßÜ dalÜφ popis je v∞novßn prßv∞ tΘto druhΘ metod∞ kontroly.

Jak tedy postupovat p°i lad∞nφ definice rozvahy? Kontrolu provßdφme po vytiÜt∞nφ rozvahy pomocφ kontrolnφch sum na poslednφm °ßdku v²kazu. Zde je uveden rozdφl celkov²ch aktiv a pasiv ve Φty°ech sloupcφch: brutto, korekce a netto ke konci ·Φetnφho obdobφ (31.12.) a netto k poΦßtku obdobφ (1.1.). Rozdφlovß Φßstka (Aktiva celkem - Pasiva celkem) ve sloupci netto ke konci obdobφ (sloupec 3) a netto k poΦßtku obdobφ (sloupec 4) by m∞la b²t rovna nule.

Jako prvnφ se zam∞°φme na Φßstku netto k poΦßtku obdobφ - sloupec 4. ┌daje v tomto sloupci pochßzejφ jen a pouze z poΦßteΦnφch stav∙, ·Φtovßnφ v denφku nemß na tento sloupec vliv (za p°edpokladu sestavenφ v²kazu od 1.1.). Proto se zam∞°φme jen na ·Φty, kterΘ majφ zadßn n∞jak² nenulov² poΦßteΦnφ stav. Soupis t∞chto ·Φt∙ nejsnßze zφskßme z funkce "Prohlφ₧enφ, tisk denφku", kde nastavφme ΦasovΘ obdobφ 1.1. a₧ 1.1. a z tisku se podφvßme na poΦßteΦnφ tabulku otev°enφ ·Φt∙. Ze seznamu takΘ vylouΦφme ·Φty t°φdy 5, 6 a 7, kterΘ se do rozvahy nikdy nepromφtajφ. Pro tento omezen² v²Φet ·Φt∙ p°ekontrolujeme, jak se kter² promφtß do rozvahy do sloupce 4. ZjiÜt∞nΘ chyby v definici opravφme.

Pokud je kontrolnφ Φßstka rozdφlu celkov²ch aktiv a pasiv ve sloupci 4 nulovß, pokraΦujeme v kontrole, abychom docφlili takΘ nulovΘ kontrolnφ Φßstky rozdφlu aktiv a pasiv i ve sloupci 3 (netto ke konci obdobφ) p°i v²pisu v²kazu za celΘ ·Φetnφ obdobφ. ZaΦneme sestavenφm rozvahy za obdobφ 1.1. a₧ 1.1. Pokud za toto obdobφ nenφ ve sloupci 3 nula, pak chybu zp∙sobuje jeden ze zßpis∙ v denφku s datem prßv∞ 1.1.. Zjist∞te tedy, na jakΘ ·Φty bylo 1.1. ·Φtovßno, a prove∩te pro n∞ kontrolu definice. Pokud ve sloupci 3 je za obdobφ 1.1. a₧ 1.1. nula, pak pou₧ijeme metodu p∙lenφ intervalu, abychom odhalili datum, ve kterΘm se nachßzφ ·Φetnφ zßpis zp∙sobujφcφ chybu ve v²kazu. Proto rozp∙lφme ·Φetnφ obdobφ na polovinu a provedeme v²pis rozvahy za obdobφ 1.1 a₧ 30.6. a sledujeme, zda ve sloupci 3 bude nula nebo ne. Pokud zde bude nula, znamenß to, ₧e chyba je v druhΘ polovin∞ denφku, pokud nenφ nula, je chyba v prvnφ polovin∞ denφku. V dalÜφm kroku rozp∙lφme obdobφ, ve kterΘm je chyba (pro nßÜ p°φklad nech¥ chyba je v druhΘ p∙li) a provedeme v²pis rozvahy za obdobφ 1.1. a₧ 30.9.. Op∞t sledujeme, zda ve sloupci 3 je nula. Nula znamenß, ₧e chyba je v poslednφ Φtvrtin∞ denφku, nenulovΘ Φφslo znamenß, ₧e chyba je ve t°etφ Φtvrtin∞ denφku. ChybnΘ obdobφ op∞t rozp∙lφme a takto pokraΦujeme tak dlouho, a₧ nalezneme p°esn∞ na den datum, ve kterΘm vychßzφ ve sloupci 3 nenulovΘ Φφslo. Maximßlnφ poΦet krok∙ v ·Φetnφm roku m∙₧eme vyΦφslit:

366/2

=

183/2

=

92/2

=

46/2

=

23/2

=

12/2

=

6/2

=

3/2

=

2/2

=

1

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

P°esnΘ datum tedy musφme v₧dy nalΘzt maximßln∞ po deseti krocφch. Pokud jsme nalezli datum, vypφÜeme si za·ΦtovanΘ pohyby za tento jedin² den. VhodnΘ je pou₧φt op∞t funkci Prohlφ₧enφ, tisk denφku s Φasov²m omezenφm za tento den a sledujeme, na jakΘ ·Φty bylo tento den ·Φtovßno a pro n∞ kontrolujeme definici rozvahy. Vodφtkem mohou takΘ b²t ·ΦtovanΘ Φßstky v porovnßnφ s rozdφlem aktiv a pasiv - tedy nenulov²m chybov²m Φφslem ve sloupci 3.

NejΦast∞jÜφ chyby v definici rozvahy:

• 1. ChybnΘ oznaΦenφ typu ·Φtu v osnov∞ aneb znamΘnkovß konvence
• 2. Pohledßvky a zßvazky dlouhodobΘ a krßtkodobΘ
• 3. Pohledßvky a zßvazky v∙Φi stßtu
• 4. ┌Φty p°ijat²ch a vydan²ch zßloh

1. ╚astou chybou m∙₧e b²t chybnΘ oznaΦenφ typu ·Φtu v ·ΦtovΘ osnov∞. ┌Φet m∙₧e b²t oznaΦen jako aktivnφ, pasivnφ, nßkladov², v²nosov² nebo podrozvahov². Prvnφm krokem by m∞la b²t kontrola vÜech ·Φt∙ v osnov∞ a jejich nastaven²ch typ∙. Zvolen² typ mß p°edevÜφm vliv na to, jak bude vyΦφslovßn z∙statek ·Φtu. Pro definovatelnΘ v²kazy (a jen pro n∞) platφ tato znamΘnkovß konvence:
   

   Aktivnφ, Nßkladov², Podrozvahov²:	z∙statek = MD - D
   Pasivnφ, V²nosov²:	z∙statek = D - MD

   Tato konvence vede k tomu, ₧e pokud jsou ·Φty definovßny jako Aktivnφ (resp. Pasivnφ) a ·Φtuje se na n∞ jako na ·Φty Aktivnφ (resp. Pasivnφ), zobrazujφ se ve v²kazech jejich z∙statky s kladn²m znamΘnkem. ZnamΘnkovou konvenci je t°eba mφt na pam∞ti p°i sestavovßnφ definice v²kazu. Pokud tedy nap°φklad bude chybn∞ oznaΦen aktivnφ ·Φet jako pasivnφ, bude ve v²kazu sice v aktivech, ale bude vykazovat opaΦnΘ znamΘnko a kontrolnφ v²sledek bude chybn².

2. V rozvaze se vy₧aduje rozd∞lenφ pohledßvek v aktivech (a obdobn∞ zßvazk∙ v pasivech) na krßtkodobΘ a dlouhodobΘ (°ßdky 30,31,36 a 37 rozvahy). Sm∞rnß ·Φtovß osnova vÜak na ·rovni syntetick²ch ·Φt∙ takovΘ Φlen∞nφ neposkytuje. Proto musφ ·Φetnφ pou₧φt analytickΘ Φlen∞nφ ·Φt∙ 311, 312, 313, 314, 315, 354, 355 a 358, aby na t∞chto ·Φtech byly rozliÜeny krßtkodobΘ a dlouhodobΘ pohledßvky. V nßmi dodßvanΘ osnov∞ jsme navrhli rozliÜenφ Φtvrt²m mφstem Φφsla ·Φtu (0 krßtkodobΘ, 1 dlouhodobΘ), tedy i v dodßvanΘ definici rozvahy jsou u krßtkodob²ch pohledßvek uvedeny ·Φty 3110, 3120,... a u dlouhodob²ch pohledßvek ·Φty 3111, 3121,... V t∞chto definicφch vÜak velmi Φasto b²vß chyba. V∞tÜinou v tom, ₧e ·Φetnφ se rozhodne nßmi dodßvanΘ rozliÜenφ nepou₧φvat (bu∩ v∙bec anebo si definuje vlastnφ) a odpovφdajφcφm zp∙sobem neupravφ definici Rozvahy v Φßsti krßtkodob²ch a dlouhodob²ch pohledßvek. Upozor≥ujeme rovn∞₧, ₧e dodßvan² p°eddefinovan² v²kaz mß u definice dlouhodob²ch pohledßvek nastaveno apriori "nevyΦφslovat", a to prßv∞ pro p°φpad, ₧e o dlouhodob²ch pohledßvkßch na ·Φtech 3111x, .... v∙bec ne·Φtujete. Je velkß °ada variant chyb u dlouhodob²ch a krßtkodob²ch pohledßvek, ale nejΦast∞ji b²vajφ v tom, ₧e ·Φetnφ si analytickΘ rozliÜenφ v ·ΦtovΘ osnov∞ a v definici neud∞lß a ·Φty 311, 312,...se zapoΦtou dvakrßt do obou °ßdk∙ nebo v tom, ₧e vyΦφslenφ dlouhodob²ch pohledßvek je zakßzßno, a pak se ·Φty skupin 3111, 3121,... nepromφtajφ do rozvahy v∙bec. P°ekontrolujte tedy definici pohledßvek a zßvazk∙.

3. Jednß se o ·Φty pohledßvek, resp. zßvazk∙ v∙Φi stßtu s Φφsly 341, 342, 343, 345, 346, 347, 336 a 371 (°ßdky rozvahy Φφslo 38, 39, 40 a 88, 89, 90). Tyto ·Φty jsou zvlßÜtnφ tφm, ₧e podle toho jakΘ majφ znamΘnko jsou pova₧ovßny za pohledßvky (a zobrazujφ se do aktiv) nebo za zßvazky (a zobrazujφ se do pasiv). Chybou by bylo pokud by se z∙statek ·Φtu zobrazil do aktiv i pasiv souΦasn∞. Pro tento ·Φel je urΦen v syntaxi v²razu operßtor "<" resp. ">". P°edpoklßdejme, ₧e vÜechny tyto ·Φty jsou v osnov∞ oznaΦeny jako pasivnφ (to mß vliv pouze na znamΘnko z∙statku - viz bod 1). Pak z∙statek ·Φtu je pohledßvkou, pokud mß zßpornΘ znamΘnko (tedy D-MD<0, tedy MD > D). Pak v definici pohledßvek v∙Φi stßtu uvedeme za Φφslem ·Φtu operßtor "<", kter² zp∙sobφ, ₧e Φßstka z∙statku v absolutnφ hodnot∞ se sem vypφÜe pouze tehdy, vyjde-li z∙statek se zßporn²m znamΘnkem. A naopak do zßvazk∙ v∙Φi stßtu uvedeme tento ·Φet s operßtorem ">", tedy Φßstka z∙statku v absolutnφ hodnot∞ se sem vypφÜe pouze v p°φpad∞, ₧e vyjde kladnß - tedy jde o zßvazek. Pou₧itφm t∞chto operßtor∙ bude z∙statek automaticky za°azen podle svΘho znamΘnka bu∩ do aktiv nebo do pasiv.
   Pokud bychom ·Φty v osnov∞ oznaΦili jako aktivnφ (co₧ v zßsad∞ je mo₧nΘ), pak bychom v definici museli operßtory pou₧φt opaΦn∞ - v aktivech ">" a v pasivech "<". Rozhodn∞ nedoporuΦujeme mφchat typy u jednotliv²ch analytik, je to zbyteΦnΘ a jen by to zkomplikovalo definici rozvahy. V tomto p°φpad∞ by se definice takov²chto ·Φt∙, nap°. zßvazk∙ v∙Φi stßtu, musela rozepsat na jednotlivΘ analytiky a operßtor < > by se musel uvΘst zvlßÜ¥ ke ka₧dΘ z nich.

4. U ·Φt∙ zßloh 314 (324) je t°eba dßt pozor na znamΘnka v zßvislosti na zp∙sobu ·Φtovßnφ na tyto ·Φty a takΘ na to, ₧e v p°eddefinovan²ch v²kazech je tento ·Φet uveden jak v b∞₧n²ch obchodnφch pohledßvkßch, tak na samostatnΘm °ßdku zßloh. Je tedy pot°eba pou₧φt bu∩ analytickΘ Φlen∞nφ a definici upravit podle t∞chto analytik nebo ·Φet z definice obchodnφch pohledßvek ve v²kazu vymazat.

V²kaz zisk∙ a ztrßt

V²kaz Cash flow

Vß₧enφ u₧ivatelΘ, doufßme, ₧e naÜe rady vßm pomohou k ·sp∞ÜnΘmu pr∙b∞hu ·Φetnφ uzßv∞rky. NicmΘn∞ vylad∞nφ v²kaz∙ nenφ zcela jednoduch²m ·konem, a proto, pokud nebudete chtφt ztrßcet Φas sami, doporuΦujeme vyu₧φt slu₧eb naÜeho servisnφho st°ediska a objednat si ·pravu definic v²kaz∙ technikem u naÜφ firmy.

Ing. Petr Vacek
vedoucφ v²vojovΘho odd∞lenφ