Banka na drßt∞ SPECI┴L

Pravidelnφ Φtenß°i naÜeho Φasopisu u₧ urΦit∞ zaznamenali serißl Banka na drßt∞ mapujφcφ p°φmΘ bankovnictvφ vá╚eskΘ republice. Vátomto Φφsle "papφrovΘho" Chipu pokraΦuje ji₧ svou Φtvrtou Φßstφ. Po uve°ejn∞nφ ka₧dΘho dφlu jsem v₧dy dostal n∞kolik e-mail∙, kterΘ obsahovaly otßzky spojenΘ sáekonomickou (bankovnφ) problematikou.

Jak² je rozdφl mezi komerΦnφ bankou a KomerΦnφ bankou? ProΦ obchodnφ banka nenφ totΘ₧ co ╚eskoslovenskß obchodnφ banka? KáΦemu je dobrß centrßlnφ banka? ProΦ vásouΦasnΘ dob∞ klesajφ nominßlnφ ·rokovΘ sazby? Na tyto otßzky by vßm m∞l dßt odpov∞∩ tento Φlßnek. ╚tenß°∙m sáekonomick²m vzd∞lßnφm bude nejspφÜe p°ipadat zbyteΦn² a zde prezentovanΘ informace zcela jasnΘ. Ti ostatnφ si mo₧nß o n∞co rozÜφ°φ svΘ znalosti.

FinanΦnφ trh
JakΘmukoli problΘmu by se Φlov∞k m∞l v∞novat postupn∞. U v∞dy sáhonosn²m nßzvem ekonomie b²vß zvykem zaΦφt definicφ nabφdky a poptßvky, nakreslit prvnφ graf, vápr∙seΦφku nabφdky a poptßvky stanovit rovnovß₧nou cenu a rovnovß₧nΘ mno₧stvφà To bychom se ale dnes kábankovnictvφ zcela urΦit∞ nedostali. P°ejdeme tedy rovnou káfinanΦnφm trh∙m.
V∞tÜina subjekt∙ váekonomice (domßcnosti, firmy i stßt)áse velmi Φasto dostane do situace, kdy mß bu∩ p°ebytek finanΦnφch prost°edk∙, nebo jejich nedostatek. A prßv∞ systΘm finanΦnφch trh∙ pak umo₧≥uje p°emis¥ovat finanΦnφ prost°edky od subjekt∙ p°ebytkov²ch kádeficitnφm. Toto umφs¥ovßnφ je provßd∞no cestou vytvß°enφ a obchodovßnφ finanΦnφch instrument∙ (obligace, akcie, depozita, pojistnΘ smlouvy, penzijnφ smlouvy atp.).
FinanΦnφ trhy tedy m∙₧eme definovat jako systΘm institucφ a instrument∙ zabezpeΦujφcφch pohyb pen∞z a kapitßlu ve vÜech formßch mezi r∙zn²mi ekonomick²mi subjekty na zßklad∞ nabφdky a poptßvky. Pro rozΦlen∞nφ finanΦnφch trh∙ si lze zvolit tΘm∞° jakΘkoli kritΘrium, vánaÜem p°φpad∞ ale pln∞ postaΦφ rozΦlen∞nφ na banky a dalÜφ finanΦnφ instituce (pojiÜ¥ovny, investiΦnφ fondy, ostatnφ finanΦnφ zprost°edkovatelΘ atd.).
Jednou záΦßstφ finanΦnφho trhu je zcela logicky i pen∞₧nφ trh. Jde op∞t o systΘm institucφ a instrument∙ zabezpeΦujφcφch pohyb r∙zn²ch forem krßtkodob²ch pen∞z (pen∞z se splatnostφ do jednoho roku). V²znamnou ·lohu zde zaujφmajφ vÜechny komerΦnφ banky (vÜimn∞te si malΘho pφsmena na zaΦßtku), centrßlnφ banka i stßt (u nßs zastoupen² ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ ministerstvem financφ).
Pen∞₧nφ trh nenφ institucionalizovßn na jednom konkrΘtnφm mφst∞, tvo°φ jej bezprost°ednφ spojenφ jednotliv²ch subjekt∙ za pou₧itφ poΦφtaΦ∙, telefon∙, dßlnopis∙ atd.
Pokud se mi vßs nynφ poda°ilo zmßst jeÜt∞ vφce ne₧ na zaΦßtku, v∞°te, ₧e ΦßsteΦn∞ se jednalo o zßm∞r. VÜechny zde pou₧itΘ termφny vysv∞tlφm vádalÜφch °ßdcφch.

Bankovnφ systΘm
Zßkladem finanΦnφho systΘmu ve vysp∞l²ch tr₧nφch ekonomikßch je dvoustup≥ovß bankovnφ soustava. Ta se sklßdß zájednΘ centrßlnφ banky a velkΘho poΦtu komerΦnφch (obchodnφch) bank. Pro ·plnost je nezbytnΘ dodat, ₧e za souΦßst bankovnφ soustavy se obvykle pova₧ujφ i specializovanΘ finanΦnφ instituce zmφn∞nΘ v²Üe.
Bankovnφ soustava se historicky vyvφjela, prvnφ centrßlnφ bankou na sv∞t∞ vámodernφm pojetφ byla Bank of England. Vá╚eskΘ republice je dvoustup≥ov² bankovnφ systΘm relativn∞ nov²m pojmem, nebo¥ vznikl a₧ spolu s rozvojem tr₧nφ ekonomiky po roce 1989.
Centrßlnφ banka (v nßs ╚eskß nßrodnφ banka) mß vábankovnφ soustav∞ specifickΘ postavenφ. Mezi jejφ hlavnφ funkce pat°φ regulace nabφdky pen∞z, podmφnek poskytovßnφ ·v∞r∙ a dohled nad Φinnostφ komerΦnφch bank. ╚asto se m∙₧ete setkat sátvrzenφm, ₧e centrßlnφ banka je "bankou bank" - centrßlnφ banka toti₧ poskytuje ·v∞ry bankßm komerΦnφm. Centrßlnφ banka dßle provßdφ finanΦnφ operace vlßdy a mß na ·zemφ danΘho stßtu v²sadnφ prßvo vydßvat bankovky (plnφ funkci emisnφ). Mimo to reguluje kurs m∞ny a spravuje m∞novΘ rezervy stßtu.
╚eskß nßrodnφ banka je institucφ do znaΦnΘ mφry nezßvislou na vlßd∞, i kdy₧ kroky vlßdy a centrßlnφ banky jsou koordinovßny. Podle Φlßnku 98 ┌stavy ╚eskΘ republiky toti₧ peΦuje o stabilitu m∞ny a do jejφ Φinnosti lze zasahovat jen na zßklad∞ zßkona. VáΦele ╚NB stojφ guvernΘr jmenovan² prezidentem republiky. VÜechny ostatnφ banky naz²vßme bankami komerΦnφmi (obchodnφmi). Jsou to ve svΘ podstat∞ podnikatelskΘ subjekty, kterΘ majφ ovÜem ve srovnßnφ sáfirmami vájin²ch odv∞tvφch ekonomiky °adu specifick²ch rys∙, projevujφcφch se vájejich postavenφ a vácelkovΘm v²znamu pro ekonomiku. Na Φinnost komerΦnφch bank se proto obvykle vztahujφ mnohem p°φsn∞jÜφ pravidla oproti obecnΘ ·prav∞ podnikßnφ. Zßkladnφ cφl Φinnosti komerΦnφ banky je vÜak shodn² jako u kterΘhokoli jinΘho podniku (v∞tÜinou maximalizace zisku Φi maximalizace tr₧nφ hodnoty akciφ).
KomerΦnφ banka (vádalÜφm textu ji₧ jen banka) je finanΦnφm zprost°edkovatelem, jeho₧ hlavnφ Φinnostφ je zprost°edkovßnφ pohybu finanΦnφch prost°edk∙ mezi jednotliv²mi ekonomick²mi subjekty. Toto zprost°edkovßnφ je zalo₧eno zejmΘna na tom, ₧e banky p°ijφmajφ vklady a zánich na vlastnφ ·Φet poskytujφ ·v∞ry.
Zßkon Φφslo 21/1992 Sb. o bankßch stanovφ, ₧e pro p∙sobenφ jako banka na ·zemφ ╚eskΘ republiky je vy₧adovßno specißlnφ povolenφ, kterΘ m∙₧e zφskat jen prßvnickß osoba ve form∞ akciovΘ spoleΦnosti (minimßlnφ v²Üe zßkladnφho jm∞nφ je 500 milion∙ korun).
Nynφ ji₧ nejspφÜe ka₧d² bude schopen rozliÜit, kdy se mluvφ obecn∞ o komerΦnφ bance a kdy o podnikatelskΘm subjektu, jeho₧ obchodnφ jmΘno znφ KomerΦnφ banka, a.s. Φi ╚eskoslovenskß obchodnφ banka, a.s.

Funkce a operace komerΦnφch bank
┌loha bank vátr₧nφ ekonomice je r∙znorodß a naprosto nezastupitelnß. Za standardnφ funkce se pova₧uje finanΦnφ zprost°edkovßnφ, emise bezhotovostnφch pen∞z a provßd∞nφ bezhotovostnφho platebnφho styku.
FinanΦnφmu zprost°edkovßnφ jsme se ji₧ v∞novali. Banka p°ijφmß vklady a poskytuje ·v∞ry, Φφm₧ napomßhß efektivnφ alokaci pen∞z váekonomice.
Pozornφ Φtenß°i si asi nynφ myslφ, ₧e naprosto nevφm, co pφÜu. Váp°edchozφ kapitole jsem toti₧ uvedl, ₧e emisnφ funkci plnφ na ·zemφ danΘho stßtu jen centrßlnφ banka a nynφ jako jednu záfunkcφ komerΦnφch bank jmenuji emisi bezhotovostnφch pen∞z. D∙le₧itΘ je zde prßv∞ slovo bezhotovostnφ. Hotovostnφ penφze toti₧ opravdu emituje v²luΦn∞ centrßlnφ banka, bezhotovostnφ penφze (tj. penφze vápodob∞ zßpis∙ na bankovnφch ·Φtech) vytvß°ejφ i banky komerΦnφ.
T°etφ d∙le₧itou funkcφ bank je provßd∞nφ platebnφho styku. Banky vedou ·Φty pro velk² poΦet klient∙ a mohou tak provßd∞t vzßjemnΘ platby pouh²m ·Φetnφm p°evodem pen∞₧nφch prost°edk∙, bez pot°eby p°evodu hotovostnφch pen∞z. Váp°φpad∞, ₧e ·Φet jednoho klienta je veden u banky A a ·Φet druhΘho klienta u banky B, provßdφ se p°evod pen∞₧nφch prost°edk∙ p°es ClearingovΘ centrum ╚NB. Je-li ·Φet veden vázahraniΦφ, vyu₧φvß se tvz. korespondenΦnφch bank a systΘmu S.W.I.F.T. To je ale op∞t jinß kapitola.
Banky tedy provßd∞jφ t°i typy operacφ:

aktivnφ û poskytovßnφ ·v∞r∙,
pasivnφ û p°ijφmßnφ vklad∙, p°φp. emise vlastnφch akciφ,
bilanΦn∞ neutrßlnφ û provßd∞nφ platebnφho styku a dalÜφ slu₧by klient∙m (poradenskΘ apod.).

KomerΦnφ banky vytvß°ejφ svΘ zisky p°edevÜφm zározdφlu mezi nßkladov²mi a v²nosov²mi ·roky (nßkladovΘ vyplßcejφ za vklady klient∙m, v²nosovΘ p°ijφmajφ za poskytnutΘ ·v∞ry, tvz. ·rokovΘ rozp∞tφ) a zápoplatk∙ za poskytovanΘ bankovnφ slu₧by.
V∞tÜina klient∙ dr₧φ svΘ vklady vábankßch dlouhodob∞, a proto bance pro p°φpadnΘ v²b∞ry staΦφ udr₧ovat jen malou Φßst vklad∙ jako rezervu. Toto ovÜem platφ pouze vásituaci, kdy nenφ naruÜena d∙v∞ra vábanku a jejφ schopnost dostßt sv²m zßvazk∙m. Váp°φpad∞ naruÜenφ tΘto d∙v∞ry (nap°. i nepravdivou informacφ) dochßzφ kámasovΘmu vybφrßnφ vklad∙, co₧ m∙₧e skonΦit i bankrotem banky.

Nßstroje centrßlnφ banky
Nejd∙le₧it∞jÜφ ·lohou centrßlnφ banky je zabezpeΦovat stabilitu v²voje nabφdky pen∞z a regulovat ·v∞rovou aktivitu komerΦnφch bank. Kátomu pou₧φvß tyto nßstroje:

Operace na volnΘm trhu. Centrßlnφ banka nakupuje a prodßvß vlßdnφ obligace komerΦnφm bankßm, firmßm a jin²m subjekt∙m. Pokud centrßlnφ banka obligace nakupuje, zvyÜuje tφm nabφdku pen∞z váekonomice; jestli₧e obligace prodßvß, stahuje tφm penφze záob∞hu a sni₧uje tak ·v∞rovΘ mo₧nosti komerΦnφch bank. Tento nßstroj mß vazbu na rozpoΦtovou (fiskßlnφ) politiku vlßdy.
PovinnΘ minimßlnφ rezervy. Jak jsem ji₧ uvedl d°φve, komerΦnφ banky si udr₧ujφ pouze malou Φßst vklad∙ vápodob∞ rezerv, zbytek toti₧ poskytujφ jako ·v∞ry. ZejmΘna zád∙vodu ochrany vkladatel∙ jsou proto komerΦnφ banky ze zßkona povinny udr₧ovat Φßst vklad∙ (kolem 10 procent) jako povinnΘ minimßlnφ rezervy na ne·roΦenΘm ·Φtu vedenΘm vá╚R u ╚eskΘ nßrodnφ banky. O v²Üi povinn²ch minimßlnφch rezerv rozhoduje centrßlnφ banka û jestli₧e se mφra po₧adovan²ch rezerv zvyÜuje, sni₧ujφ se tφm logicky mo₧nosti komerΦnφch bank poskytovat ·v∞ry a naopak.
Diskontnφ sazba. Diskontnφ sazba je ·rokovß sazba stanovenß pro p∙jΦky centrßlnφ banky komerΦnφm bankßm. Jejφ r∙st znamenß pro banky vyÜÜφ nßklady a sni₧uje tak ·v∞rovΘ mo₧nosti komerΦnφch bank. U tohoto nßstroje je nezbytnΘ zd∙raznit, ₧e jeho ·Φinnost ovliv≥uje zßvislost komerΦnφch bank na ·v∞rech od centrßlnφ banky. Pokud je jejich zßvislost nφzkß (nap°. u poboΦek velk²ch zahraniΦnφch bank p∙sobφcφch vá╚R), nemß zv²Üenφ diskontnφ sazby p°φm² a okam₧it² vliv na rozsah poskytovan²ch ·v∞r∙.
Ostatnφ nßstroje. Operace na volnΘm trhu, povinnΘ minimßlnφ rezervy a diskontnφ sazba jsou nejΦast∞jÜφ a zßrove≥ nej·Φinn∞jÜφ nßstroje ka₧dΘ centrßlnφ banky vátr₧nφ ekonomice. Vliv centrßlnφ banky je vÜak natolik siln², ₧e n∞kdy staΦφ jen zve°ejnit zprßvu, ₧e se chystß nap°. zm∞na povinn²ch minimßlnφch rezerv (a nikdy kánφ nßsledn∞ nedojde). KomerΦnφ banky toti₧ dop°edu upravφ svΘ chovßnφ, co₧ centrßlnφ banku pln∞ uspokojφ. Tento nßstroj je n∞kdy naz²vßn jako morßlnφ nßtlak.

Centrßlnφ bankovnictvφ váUSA
NaÜe povφdßnφ o bankovnictvφ by urΦit∞ nebylo kompletnφ, pokud bychom nezmφnili specifika USA a pro mnohΘ magickou zkratku FED. Ji₧ na zaΦßtku jsem °ekl, ₧e zßkladem tr₧nφ ekonomiky je fungujφcφ dvoustup≥ov² bankovnφ systΘm tvo°en² jednou centrßlnφ bankou a mnoha bankami komerΦnφmi.
Ve Spojen²ch stßtech vÜak existuje 12 centrßlnφch bank sdru₧en²ch ve Federßlnφm rezervnφm systΘmu (Federal Reserve System, b∞₧n∞ naz²vßn "FED"). Ka₧dß zácentrßlnφch bank mß prßvo na emisi pen∞z a °φdφ monetßrnφ (m∞novou, pen∞₧nφ) politiku na svΘm ·zemφ. SpoleΦnß rozhodnutφ jsou provßd∞na Radou guvernΘr∙ (Board of Governors) ve Washingtonu, D.C.
Oproti Evrop∞ je váUSA vyu₧φvßn zcela opaΦn² postup bankovnφ regulace. Zatφmco Evropsk²m komerΦnφm bankßm zßkony v²slovn∞ povolujφ, jakΘ Φinnosti mohou provßd∞t (tvz. pozitivnφ bankovnφ regulace), ve Spojen²ch stßtech naopak prßvnφ normy urΦit² okruh Φinnostφ zakazujφ (negativnφ bankovnφ regulace).

Bankovnφ regulace a dohled, ochrana vkladatel∙
Bankovnφ regulacφ rozumφme vytvß°enφ a prosazovßnφ pravidel Φinnosti bankovnφch ·stav∙ vázemi, dohled p°edstavuje kontrolu dodr₧ovßnφ t∞chto pravidel. Jak jsem ji₧ uvedl d°φve, bankovnictvφ pat°φ mezi nejvφce regulovanß odv∞tvφ vátr₧nφ ekonomice.
Mimo regulovanΘho subjektu (tedy komerΦnφ banky) se procesu regulace ·Φastnφ nejmΘn∞ dva dalÜφ subjekty û supervizor a externφ auditor. Vároli supervizora (nep∞knΘ ΦeskΘ slovo by bylo "dohlφ₧itel") obvykle stojφ centrßlnφ banka, n∞kdy ve spoluprßci vlßdou Φi n∞kter²m oborov²m ministerstvem (v ╚R jen ╚eskß nßrodnφ banka). Funkcφ externφ auditorskΘ firmy je p°edevÜφm prov∞°it pravdivost, ·plnost a sprßvnost bankovnφch v²kaz∙ (tj. ·Φetnictvφ).
Bankovnφ regulace a dohled stojφ na Φty°ech zßkladnφch pilφ°φch:

regulace vstupu do bankovnφ sfΘry (nutnost zφskat povolenφ p∙sobit jako banka, pro vydßnφ neexistuje prßvnφ nßrok),
stanovenφ a prov∞°ovßnφ zßkladnφch pravidel Φinnosti bank (vlastnφ regulace a dohled),
povinnΘ pojiÜt∞nφ vklad∙ (viz nφ₧e),
p∙sobenφ centrßlnφ banky vároli "v∞°itele poslednφ instance" (centrßlnφ banka poskytne ·v∞r bance, kterß se dostane do problΘm∙).

P°esnΘ podmφnky pro zφskßnφ bankovnφ licence a pravidla Φinnosti bank (kapitßlovß p°im∞°enost, pravidla likvidity atd.) nejsou pro b∞₧nΘho obΦana p°φliÜ d∙le₧itΘ. Ka₧d², kdo mß alespo≥ jeden ·Φet u pen∞₧nφho ·stavu, by ovÜem m∞l znßt povinnΘ pojiÜt∞nφ vklad∙. Zßkladnφ myÜlenkou je zv²Üenφ d∙v∞ryhodnosti bankovnφho systΘmu vátom smyslu, ₧e p°i p°φpadnΘm ·padku (krachu) danΘ banky neutrpφ vkladatelΘ vázßsad∞ ₧ßdnΘ ztrßty ze sv²ch vklad∙. Jejich d∙v∞ra vábezpeΦnost ulo₧en²ch prost°edk∙ vábankßch se tak zvyÜuje, co₧ podporuje r∙st ·spor.
Podle zßkona o bankßch se z°izuje Fond pojiÜt∞nφ vklad∙, kter² je prßvnickou osobou a zapisuje se do obchodnφho rejst°φku. VÜechny banky a poboΦky zahraniΦnφch bank jsou povinny ·Φastnit se systΘmu pojiÜt∞nφ vklad∙ a ve stanovenΘm rozsahu p°ispφvat do Fondu. RoΦnφ p°φsp∞vek banky do Fondu Φinφ 0,5á% záobjemu pojiÜt∞n²ch vklad∙ ke dni 31.áprosince uplynulΘho roku vΦetn∞ ·rok∙, na kterΘ vznikl vkladateli nßrok k tΘmu₧ dni.
Podle poslednφ novely zßkona o bankßch ·ΦinnΘ od 1.9.1998 pojiÜt∞n²mi vklady jsou vklady fyzick²ch osob vedenΘ v Φesk²ch korunßch na jmΘno, p°φjmenφ, adresu a datum narozenφ nebo rodnΘ Φφslo vkladatele, pop°φpad∞ identifikaΦnφ Φφslo, a prßvnick²ch osob vedenΘ v Φesk²ch korunßch na obchodnφ jmΘno nebo nßzev prßvnickΘ osoby, jejφ sφdlo a u tuzemsk²ch prßvnick²ch osob tΘ₧ identifikaΦnφ Φφslo, s v²jimkou vklad∙ bank, poboΦek zahraniΦnφch bank a finanΦnφch institucφ. JednoduÜe °eΦeno pojiÜt∞ny nejsou zejmΘna anonymnφ vklady.
Váp°φpad∞, ₧e Fond obdr₧φ pφsemnΘ oznßmenφ ╚eskΘ nßrodnφ banky uΦin∞nΘ po dohod∞ s Ministerstvem financφ oáneschopnosti banky dostßt zßvazk∙m v∙Φi vkladateli za zßkonn²ch a smluvnφch podmφnek (tj. banka zkrachovala), poskytne se vkladateli nßhrada za pojiÜt∞n² vklad záprost°edk∙ Fondu. V²Üe nßhrady se vypoΦφtß pon∞kud komplikovan²m zp∙sobem, Φinφ 90 procent pojiÜt∞nΘho vkladu, nejv²Üe vÜak 400 000 KΦ pro jednoho vkladatele u jednΘ banky.
Doufßm, ₧e nynφ ji₧ pova₧ujete svΘ penφze na bankovnφm ·Φtu za mnohem vφce bezpeΦn∞ ulo₧enΘ ne₧ p°ed n∞kolika okam₧iky. Pro zastßnce prßva a spravedlnosti mßm nakonec dobrou zprßvu - na poskytnutφ nßhrady za vklad z Fondu nemajφ nßrok osoby, kterΘ svou trestnou Φinnostφ, za kterou byly soudem v trestnφm °φzenφ pravomocn∞ odsouzeny, ΦßsteΦn∞ nebo ·pln∞ zp∙sobily neschopnost dotΦenΘ banky dostßt sv²m zßvazk∙m (tj. banku "vytunelovaly") a dßle vlastnφci vklad∙ vznikl²ch v souvislosti s legalizacφ v²nos∙ z trestnΘ Φinnosti, za kterou byli soudem v trestnφm °φzenφ pravomocn∞ odsouzeni (tj. "vytunelovali" jinou bankuà)

PiÜte, faxujte, mailujte
Tolik pro dneÜek ekonomickß teorie. VáΦlßnku o tomto rozsahu nebylo samoz°ejm∞ reßlnΘ postihnout celou problematiku bankovnictvφ. V∙bec jsem se nezmφnil o bilanci centrßlnφ banky a bank komerΦnφch, nevypoΦφtali jsme si multiplikovan² p°φr∙stek depozit atd. Mo₧nß n∞kdy p°φÜt∞.
Jsem si pln∞ v∞dom skuteΦnosti, ₧e bankovnictvφ a ekonomickß teorie pat°φ pon∞kud mimo oblast informaΦnφch technologiφ. Vá₧ßdnΘm p°φpad∞ ovÜem tyto dva obory nelze odd∞lit û sv∞t je dnes ji₧ natolik globalizovßn, ₧e vÜechno souvisφ se vÜφm.
Zajφmajφ nßs vaÜe nßzory na za°azenφ tohoto Φlßnku do Chipu. Lφbil se vßm a p°inesl n∞co novΘho nebo pro vßs nem∞l ₧ßdn² smysl? M∞li by jste zßjem o sΘrii Φlßnk∙ zab²vajφcφch se ekonomickou problematikou? NapiÜte nßm sv∙j nßzor.

Michal P°ßdka, michal.pradka@vogel.cz