TruchlivΘ nßsledky kosovskΘ krize pro bezpeΦnost na celΘm subkontinentu

Samoz°ejm∞ by bylo velmi ukvapenΘ pokouÜet se v tΘto chvφli formulovat progn≤zy o budoucφ politickΘ podob∞ Kosova, Jugoslßvie Φi ji₧nφho Balkßnu. Dokud trvß exodus albßnskΘho obyvatelstva z provincie zmφtanΘ krizφ, dokud NATO pokraΦuje ve sv²ch vojensk²ch akcφch a srbskΘ jednotky postupujφ proti Kosovan∙m a osvobozeneckΘ armßd∞ UCK, nebyla by to ostatn∞ ₧ßdnß p°edpov∞∩, jen spekulace.

A¥ ji₧ dojde k formßlnφmu Φi faktickΘmu d∞lenφ Kosova, Φemu₧ ji₧ mnohΘ nasv∞dΦuje, anebo bude mφt nap°φÜt∞ Kosovo svou dosavadnφ - v zßsad∞ etnicky jednolitou - podobu, r²sujφ se p°es veÜkerou opatrnost ve v∞Üt∞nφ u₧ p°ed uhaÜenφm konfliktu n∞kterΘ jeho podstatnΘ a dlouhodobΘ nßsledky. Je pravd∞podobnΘ, ₧e se autonomistick²m a separatistick²m hnutφm v regionu dostane novΘho povzbuzenφ. U v∞domφ skuteΦnosti, ₧e zßpadnφ intervence de facto vytvß°φ z mezinßrodn∞prßvnφho hlediska nov² precedens, a ten se stavφ na stranu uveden²ch hnutφ, budou se evidentn∞ ctit posφleny i dalÜφ nßrodnφ menÜiny v jin²ch Φßstech Balkßnu ve svΘ snaze zpochyb≥ovat ·zemnφ status quo. Posφlφ se tφm u nich takΘ sklony k revanÜi. Etnickß spoleΦenstvφ - lhostejno, zda v∞tÜinovß Φi menÜinovß - budou nejspφÜe pom²Ület na odplatu vÜude tam, kde se pova₧ujφ za ob∞ti novΘho politickΘho uspo°ßdßnφ (a to je tam skoro vÜude) a budou se domßhat zm∞n nedßvno vytyΦen²ch hranic Φi demarkaΦnφch liniφ, v nich₧ spat°ujφ bezprßvφ.

Tyto pocity, je₧ v∞zφ hluboko ve v∞domφ vÜech spoleΦenstvφ, mohou snadno p°er∙st v odhodlßnφ vzφt si za vzor prßv∞ tolik odsuzovanΘ radikßlnφ a nacionalistickΘ chovßnφ. RenomovanΘ polskΘ Centrum pro v²chodnφ studia hovo°φ v tomto kontextu o "komplexu z V²marskΘ republiky", s nφm₧ se pr² dß tΘm∞° s jistotou poΦφtat u Srbska. Titova Jugoslßvie se kdysi oznaΦovala za systΘm zalo₧en² na "polycentristickΘm etatismu" vzhledem k decentralizaci, je₧ tam byla uskuteΦn∞na. Nekontrolovan² rozpad jihoslovanskΘho stßtu vedl podle vÜeho k vytvo°enφ polycentristickΘhopseudoetatismu, Φi spφÜe anarchie. Proto takΘ na mφst∞ klasick²ch stßt∙ vznikaly na jihu Balkßnu jen dalÜφ kvazistßty. Jednß se o politickΘ entity, kterΘ formßln∞ disponujφ znaky stßtu, avÜak vykonßvajφ nynφ s ohledem na svou chabou ekonomickou zßkladnu, na k°ehk² systΘm stßtnφch institucφ a na vratkΘ mezinßrodnφ postavenφ svou "stßtnφ moc" pouze v omezenΘm m∞°φtku. Markantnφm p°φkladem je v tomto sm∞ru Srbskß republika (Republika srpska) v rßmci Bosny a Hercegoviny.

Kosovsk² konflikt se velmocem ji₧ dßvno vymkl z rukou. Jeho urovnßnφ, Φi dokonce "°eÜenφ" celΘho problΘmu, se stalo tak°ka nemo₧nΘ. Hrozφ jen samΘ znepokojivΘ scΘnß°e lemovanΘ nestabilitou. Nap°φklad "palestinizace" albßnsk²ch uprchlφk∙, nebo¥ novφ bojovnφci albßnskΘho odboje se mohou snßze rekrutovat z jejich nouzov²ch tßbor∙, p°iΦem₧ je notoricky znßmo, ₧e guerilovß armßda UCK je propojena s ilegßlnφm obchodovßnφm se zbran∞mi a s drogami.

Nenφ vylouΦen ani urΦit² druh "irakizace" Jugoslßvie - re₧im, kter² nem∞l zvlßÜtnφ sympatie vlastnφho obyvatelstva, si posφlφ vlastnφ postavenφ dφky vn∞jÜφmu tlaku, kter² vyvolal vojensk² zßsah. B∞lehradsk² re₧im m∙₧e poΦφtat s novou solidaritou takΘ proto, ₧e se posφlφ protizßpadnφ tendence v zemφch, je₧ jsou Jugoslßvii blφzkΘ "etnicky" Φi nßbo₧ensky. Podobn∞ jako v p°φpad∞ Bagdßdu by p°itom ale mohl b²t Zßpad zainteresovßn na tom, aby se - aspo≥ doΦasn∞ - udr₧el MiloÜeviΦ∙v re₧im, nebo¥ k n∞mu nenφ reßlnß alternativa a p°i jeho odstran∞nφ pak lze jen t∞₧φ odvrßtit nemΘn∞ riskantnφ naprostΘ mocenskΘ vakuum. Tak daleko jde irßckß paralela.

EuroatlantickΘ mocnosti nastolily v 90. letech t°etφ mφrov² po°ßdek v Evrop∞ b∞hem 20. stoletφ. Po versailleskΘm uspo°ßdßnφ, je₧ nßsledovalo po prvnφ sv∞tovΘ vßlce, a po jaltskΘm po°ßdku z let bezprost°edn∞ po roce 1945 m∞la na minulΘm summitu SeveroatlantickΘ aliance v Madridu Evropa dostat novΘ kontury pro Θru, je₧ bude nßsledovat po studenΘ vßlce.

SΘrie krizφ po rozpadu Jugoslßvie a jejich bezpeΦnostn∞-politickΘ a strategickΘ d∙sledky ukazujφ, ₧e madridsk² koncept vy₧aduje podstatnou modifikaci, mß-li se Evropa vskutku doΦkat stability a mφru. Zatφm se na kontinentu projevuje vφc prvk∙ nestability z obdobφ po Versaille ne₧ urΦitΘ stability, ji₧ mu doΦasn∞ prop∙jΦila vyztu₧en∞jÜφ konfigurace vzeÜlß ze systΘmu jaltskΘho.

Univerzita v Konstanzi (Kostnici)

Kai-Olaf Lang, n∞meck² politolog,

Svoje nßm∞ty Φi problΘmy zasφlejte na e-mail adresu ihned@ihned.cz.