Letem sv∞tem 8. b°ezna 1999
Mßte n∞jak² komentß°, nßpad Φi poznßmku k tomuto Φlßnku nebo Normal One?
Nevßhejte a
napiÜte nßm!
Hlavnφ strßnka Index rubriky

Na Marsu objeven neidentifikovateln² objekt!


Sonda Mars Global Surveyor, mapujφcφ povrch Marsu vyfotografovala p°edminul² t²den na jeho povrchu zßhadn², dosud neidentifikovan² objekt. Dle nßzoru n∞kter²ch v∞dc∙ je vylouΦeno, aby Ülo o ·tvar vytvo°en² p°φrodnφ cestou.

Sonda Mars Global Surveyor fotografuje povrch Marsu a ka₧d² den vyÜle na Zemi n∞kolik set nov∞ po°φzen²ch snφmk∙ povrchu planety. èestnßctΘho ·nora vÜak p°i pr∙letu nad oblastφ Maria Landis z v²Üky zhruba 370 kilometr∙ vyfotografovala objekt nad kter²m si od tΘ doby lßmou hlavu stovky v∞dc∙ na celΘm sv∞t∞.

Snφmek neidentifikovanΘho p°edm∞tu.
Snφmek neznßmΘho objektu na povrchu Marsu - klikni pro v∞tÜφ obrßzek.
Objekt nenφ vyfotografovßn p°esn∞ v ·hlu 90░ k povrchu planety, p°i n∞m₧ Global Surveyor normßln∞ pracuje, ale v ·hlu p°ibli₧n∞ 50░-60░. To je zp∙sobeno tφm, ₧e v dob∞, kdy byl objekt vyfotografovßn sonda provßd∞la korekci svojφ ob∞₧nΘ drßhy a proto kamera nebyla ve standartnφm ·hlu - ostatn∞ dφky tomu tento snφmek mßme, mφsto ve kterΘm se objekt nachßzφ toti₧ nebyl v seznamu oblastφ, u kter²ch je plßnovßn snφmkovacφ pr∙zkum!
Fyzik Jeremy Hatcher, jeden z vedoucφch projektu Global Surveyor k tomu °φkß: "Zatφm prakticky v∙bec nic nevφme. Mßme sice krßsnou fotografii, ale to je asi tak vÜechno. Sonda pr∙b∞₧n∞ provßdφ korekce drßhy tak, abychom se nad objekt dostali co nejd°φve a mohli ho vyfotografovat."
Doktor Hatcher vÜak v zßp∞tφ dodßvß: "Vyfotografovan² objekt mß nynφ prioritu jedna, mohli jsme se nad n∞j dostat ji₧ za t°i dny, ale tφm by sonda spot°ebovala tolik paliva, ₧e by se rapidn∞ zkrßtila jejφ ₧ivotnost. Dφky manΘvru, kter² jsme zvolili se nad sondu dostaneme p°ibli₧n∞ za t°i t²dny, s minimßlnφmi ztrßtami paliva a trasa je naplßnovßna tak, ₧e sonda bude prolΘtßvat nad oblastmi, kterΘ m∞la v p∙vodnφm plßnu."
V∞dci vyslovili n∞kolik p°edb∞₧n²ch domn∞nek o p∙vodu a mo₧nΘm slo₧enφ objektu. V∞tÜina v∞dc∙ se shoduje v tom, ₧e objekt je s nejv∞tÜφ pravd∞podobnostφ um∞lΘho p∙vodu - nasv∞dΦujφ tomu velmi ostrΘ hrany a pravidelnost. Z fotografie je dßle z°ejmΘ, ₧e se jednß o vßlec.
V tΘto souvislosti doktor Hatcher uvßdφ: "Pokud by se jednalo o symetrick² vßlec s rovn²m dnem, muselo by b²t podlo₧φ zarovnanΘ a zbavenΘ vÜech vyv²Üenin, p°φpadn∞ by zßkladna vßlce musela b²t pod ·rovnφ okolnφho terΘnu."
Nßzory v∞d∞ckΘ obce se naopak rozchßzejφ v nßzoru na materißl, z kterΘho je vßlec vyroben.
Doktor Shirozuki Mizuki z univerzity v japonskΘm Kobe °φkß: "Na povrchu vßlce se zcela jasn∞ odrß₧φ okolnφ povrch, ve vrchnφ Φßsti se zrcadlφ obloha, z toho vypl²vajφ dv∞ v∞ci - cel² vßlec je patrn∞ vyroben z jednoho kusu materißlu, co₧ je samo o sob∞ neuv∞°itelnΘ. Pou₧it²m materißlem je dle mΘho soudu st°φbro, nebo lßtka st°φbru velmi podobnß sv²m slo₧enφm. Nasv∞dΦuje tomu mimo jinΘ index odrazivosti, kter² je velmi vysok² a prakticky se rovnß indexu odrazivosti st°φbra."
N∞kterΘ skupinky v∞dc∙ vÜak oponujφ, ₧e pou₧it² materißl musφ b²t daleko pevn∞jÜφ ne₧ st°φbro, nap°φklad titan nebo platina, proto₧e v marsovskΘ atmosfΘ°e se siln²mi bou°emi by hrany objektu, pokud by byl opravdu ze st°φbra, nevydr₧ely a musely by b²t nutn∞ obrouÜenΘ. To vÜak fotografie nepotvrzuje.
Zarß₧ejφcφ jsou rovn∞₧ rozm∞ry objektu, pokud vezmeme v ·vahu, ₧e sonda byla v tΘ dob∞ ve v²Üce p°es 350 kilometr∙. NASA tajφ, jakΘ jsou maximßlnφ rozliÜovacφ schopnosti fotografick²ch p°φstroj∙ sondy, ale obecn∞ se p°edpoklßdß, ₧e pr∙m∞r objektu bude minimßln∞ n∞kolik set metr∙.

Na koneΦnΘ rozluÜt∞nφ tΘto hßdanky si budeme muset poΦkat minimßln∞ n∞kolik dnφ, ale mo₧nß takΘ n∞kolik let. Na zßv∞r zopakuji slova, kterß °ekl jeden z pracovnφk∙ t²mu MGS: "Mo₧nß jsme naÜli poz∙statek mimozemskΘ civilizace, ale je takΘ mo₧nΘ, ₧e se jednß o prost² odlesk na ΦoΦce fotografickΘho za°φzenφ a v tom p°φpad∞ te∩ sonda d∞lß zcela zbyteΦn² v²let za n∞kolik milion∙ dolar∙." Kde asi le₧φ pravda mßte dφky p°ilo₧enΘ reprodukci snφmku mo₧nost posoudit i vy.

Sebastian de Marco

Hlavnφ strßnka | Index rubriky