Autor: Michal Poho°elsk²
Uve°ejn∞no: ModrΘ strßnky Jaro/94, str. 13-14

MultimΘdia = fenomΘn dneÜnφ doby

V souΦasnosti se stßle vφce diskutuje o p°evratn²ch mo₧nostech p°i vyu₧itφ multimΘdiφ, kterΘ by m∞ly do sebe integrovat hlavnφ v²razovΘ formy lidskΘ komunikace. SlouΦenφ grafiky, obrßzk∙, zvuku, videa, CD-ROM a poΦφtaΦovΘ animace do jednoho systΘmu mß na p°elomu stoletφ p°inΘst zßsadnφ skok v informaΦnφch technologiφch. P°esto nenφ idea multimΘdiφ objevem poslednφ poΦφtaΦovΘ generace.
VÜechno zaΦalo v 60. letech v rockovΘ hudb∞. Byla to doba volnosti a revolty proti tehdejÜφm hodnotßm spoleΦnosti, co₧ mimo jinΘ vedlo k prvnφm experiment∙m p°i kombinovßnφ hudby, filmu a malφ°stvφ. Hudebnφ experimenty dali vzniknout pojmu MULTIM╔DIA. MultimΘdia se zpoΦßtku vyu₧φvala p°i koncertech p°ednφch rockov²ch kapel a avantgardnφ um∞leckΘ kruhy s nimi experimentovaly v modernφm um∞nφ. Tak se stalo, ₧e avantgarda nakonec protlaΦila multimΘdia do pov∞domφ ka₧dΘho. Na konci 80. let se v²znam multimΘdiφ v hudebnφm pr∙myslu zm∞nil a dßval stßle Φast∞ji do souvislosti s v²vojem elektroniky. Efektnφm p°φkladem je scΘna ledovΘho mu₧e a 2 ohniv²ch ₧en z hudebnφho videoklipu "Steam" od Petera Gabriela. SouΦasnß poΦφtaΦovß avantgarda u₧ d∞lß prvnφ kroky ve virtußlnφ realit∞, jak jsme se mohli p°esv∞dΦit ve filmu "Trßvnφkß°". Zßjem o multimΘdia dnes explodoval na poΦφtaΦφch vÜech platforem s vyjφmkou velk²ch st°ediskov²ch poΦφtaΦ∙. Trh s nimi se rozvφjφ obrovskou rychlostφ, co₧ vede k p°ekotnΘmu v²voji dalÜφch produkt∙. Tento trend potvrzuje kniha "On the cutting edge of technology" (vydalo SAMS Publishing 1993, cena 23 USD), kde je podrobn∞ popsßno 14 nejnov∞jÜφch multimedißlnφch technologiφ (nap°. Um∞l² ₧ivot, Nanotechnologie, 3D animace, Virtußlnφ realita, Morphing...). Abychom si ud∞lali p°edstavu o mo₧nostech multimΘdiφ, popφÜeme si jejich schopnosti na n∞kter²ch platformßch (typech) poΦφtaΦ∙.

Macintosh

Firma Apple, v²robce vÜech poΦφtaΦ∙ Macintosh, pat°φ ji₧ dlouho mezi pr∙kopnφky multimΘdiφ. VÜechny jejich poΦφtaΦe jsou standardn∞ vybaveny schopnostφ zpracovßvat t≤ny a hudbu. Poslednφmi novinkami firmy Apple na poli multimΘdiφ jsou novΘ poΦφtaΦe Macintosh Centris 660 AV a Macintosh Quadra 840 AV. Srdcem poΦφtaΦe Quadra 840 AV je procesor Motorola 68040, kter² mß pracovnφ frekvenci 40 MHz. Dφky tomu, ₧e hlavnφ procesor je jeÜt∞ dopln∞n o signßlnφ DSP procesor pracujφcφ na 66 MHz, je Quadra 840 AV v souΦasnosti nejv²konn∞jÜφm poΦφtaΦem v nabφdce firmy. PoΦφtaΦ je konfigurovßn jako profesionßlnφ pracoviÜt∞ pro multimΘdia a grafiku. V zßkladnφ sestav∞, kterß stojφ p°ibli₧n∞ 140 000 KΦ, je systΘm vybaven 8 MB RAM (rozÜi°itelnß na 128 MB), pevn²m diskem o 500 MB, rychlou mechanikou CD-ROM a 14" monitorem s nezvykl²m designem, jen₧ mß snφ₧enΘ vyza°ovßnφ dle normy MPR II.
Quadra AV zpracovßvß obrazovΘ i zvukovΘ informace. P°es vstupy a v²stupy pro S-Video a Composite-Video mohou b²t zpracovßny televiznφ normy NTSC a PAL. Televiznφ obraz je mo₧nΘ v plnΘ obrazovΘ frekvenci a barevnΘ hloubce zobrazovat v okn∞ o rozm∞rech 160 x 120, 320 x 240 nebo 640 x 480 bod∙. Pomocφ technologie Quicktime je mo₧nΘ vytvo°it jednotlivΘ obrßzky nebo filmovΘ scΘny bez dodateΦn²ch hardwarov²ch dopl≥k∙, digitalizovat je a ulo₧it. Celkov∞ se dß °φci, ₧e Quadra AV nabφzφ PC pro multimΘdia na hodn∞ vysokΘ ·rovni, ovÜem za dost pen∞z. V systΘmu je vÜak integrovßno vÜe, co ctitel multimΘdiφ pot°ebuje.

Silicon Graphics

Horkou multimedißlnφ novinkou u firmy Silicon Graphics je poΦφtaΦ INDY R4400, kter² spojuje pracovnφ stanici vybavenou integrovanou grafikou a multimedißlnφmi mo₧nostmi s nejrychlejÜφm dostupn²m 64bitov²m procesorem. Nov² 150 MHz procesor R4400 podstatn∞ zvyÜuje v²kon poΦφtaΦe. Indy R4400 je urΦen pro u₧ivatele nßroΦnΘ na v²kon v CADu, retuÜovßnφ obraz∙, video produkci apod. Na pou₧itΘm procesoru R4400 je umφst∞no 2.3 mili≤nu tranzistor∙. Na zßkladnφ desce m∙₧e b²t umφst∞no a₧ 256 MB pam∞ti. SouΦßstφ poΦφtaΦe m∙₧e b²t pevn² disk o kapacit∞ a₧ 2 GB. Cena systΘmu s procesorem R4400/150 MHz, 32 MB RAM, 535 MB na pevnΘm disku spolu s 16" barevn²m monitorem 1280 x 1024 je 20 150 USD. V cen∞ je takΘ zahrnuta klßvesnice, myÜ, barevnß kamera a u₧ivatelsky neomezen² UNIX s grafick²m prost°edφm Indigo Magic.

CD-Interactive

SystΘm kompaktnφch disk∙ CD uvedla firma Philips na trh v roce 1980. CD se zaΦalo pou₧φvat jako nosiΦ zvukov²ch informacφ a postupn∞ se prosadilo. Jeho mo₧nosti se vÜak ukßzaly v∞tÜφ, ne₧ tv∙rci p∙vodn∞ p°edpoklßdali. Zvukov² disk se prodßval sotva 1 rok, kdy₧ firma Philips uvolnila pro odbornou ve°ejnost systΘmov² popis fyzickΘho formßtu na CD-ROM, znßm² jako "Yellow Book". Po dopln∞nφ se tento standard objevil v norm∞ ISO 9660 z roku 1987 a CD-ROM (Read Only Memory) se stal znaΦn∞ pou₧φvan²m pam∞¥ov²m mΘdiem. V²voj aplikacφ a tlak trhu zp∙sobily, ₧e se objevily dva dalÜφ druhy: CD-Photo a CD-Interactive.
CD-Photo umo₧≥uje ulo₧enφ a reprodukce fotografiφ po°izovan²ch b∞₧n²mi technikami na b∞₧n∞ pou₧φvanΘ filmovΘ materißly. P°φstroj je pln∞ kompatibilnφ se standardem CD-ROM a je proto mo₧nΘ ulo₧enΘ snφmky dßle zpracovßvat a vytvo°it tak malΘ domßcφ TV studio digitßlnφho zpracovßnφ obrazu. Snφmky je mo₧nΘ po ·prav∞ vklßdat do dokument∙, pou₧φvat p°i p°φprav∞ Φasopis∙ apod. Cel² systΘm Photo-CD je uznßvßn jako jeden z nejv∞tÜφch technick²ch p°φnos∙ ve svΘm oboru.
CD-I je dalÜφm p°edstavitelem nejnov∞jÜφch multimedißlnφch produkt∙. Na jeden disk CD je mo₧nΘ zaznamenat 650 MB dat, co₧ p°edstavuje asi 300000 stran textu nebo vφce ne₧ 7000 obrßzk∙ nebo 70 minut TV zßznamu. UvedenΘ druhy informacφ m∙₧eme v CD-I libovoln∞ kombinovat a prezentovat jako spojenφ obrazu, zvuku, textu a animovan²ch sekvencφ na TV p°ijφmaΦi. Rozdφl od souΦasnΘ elektroniky je prßv∞ v mo₧nosti ovlivnit u₧ivatele, co bude sledovat, a zachovat si mo₧nost aktivnφho v²b∞ru p°i komunikaci s p°φstrojem. U₧ivatel p°φstroje CD-I se stane s normßlnφm televizorem ·Φastnφkem interaktivnφ multimedißlnφ show. Pouh²m pohybem Üipky po nabφdce m∙₧eme volit co uvidφme a uslyÜφme. P°i v²voji p°φstroje se v²robce soust°edil na maximßlnφ jednoduchost, nßzornost a komfort obsluhy. CD-I nenφ dopl≥kem poΦφtaΦe, ale samostatn²m za°φzenφm pro domßcnost, zßbavu i profesionßlnφ pou₧itφ hlavn∞ ve vzd∞lßvßnφ. Na trhu je u₧ n∞kolik desφtek titul∙ v r∙zn²ch jazykov²ch mutacφch a jejich poΦet rychle vzr∙stß. M∙₧eme si po°φdit obsßhlou vÜeobecnou encyklopedii, specißlnφ encyklopedii renesanΦnφho um∞nφ ve Florencii nebo si zahrßt Üachy. D∞ti si s CD-I mohou hrßt u₧ ve t°ech letech a vybarvovat obrßzky, kterΘ se jim nakonec rozh²bajφ v krßtkΘ animovanΘ sekvenci. JednoduÜe °eΦeno CD-I je dobr² pro vÜechny.

MultimΘdia ve Windows 3.1

Proto₧e obecnΘ mo₧nosti Windows jsou ji₧ pom∞rn∞ znßmΘ, rozhodl jsem se jφt trochu hloub∞ji a popsat Vßm struΦn∞ subsystΘm pro zprßvu multimΘdiφ. Ve Windows 3.1 jsou multimΘdia realizovßna pomocφ WME - Windows MultimΘdia Extension, co₧ je sada ovladaΦ∙, knihoven a aplikacφ, kterΘ vnesly nov² rozm∞r do b∞₧nΘ prßce s poΦφtaΦi. S drobn²mi hardwarov²mi dopl≥ky m∙₧eme zapojit zvuk, grafiku nebo animaci. AΦkoliv nejz°eteln∞jÜφ Φßstφ WME jsou jeho standardnφ aplikace, subsystΘm zasahuje a₧ do jßdra samotn²ch Windows. OvladaΦe multimΘdiφ se zavßd∞jφ, odklßdajφ a rekonfigurujφ prost°ednictvφm rozhranφ °φdφcφho panelu novou ikonou ovladaΦe. To funguje nepochybn∞ spolehliv∞ji ne₧ konfigurovßnφ nov²ch ovladaΦ∙ ruΦnφm editovßnφm souboru SYSTEM.INI. V²robci mohou na disk p°ibalit svΘ ovladaΦe o takovΘ struktu°e, aby se z °φdφcφho panelu Windows daly snadno nainstalovat. M∙₧eme zavΘst i vφce multimΘdiφ stejnΘho typu souΦasn∞, co₧ umo₧≥uje vytvo°enφ slo₧it²ch konfiguracφ.
Mezi standardn∞ dodßvan²mi ovladaΦi jsou i ovladaΦe MCI - Media Control Interface, co₧ jsou ovladaΦe pro °φzenφ mΘdiφ. Nejsou to vÜak klasickΘ ovladaΦe, proto₧e vÜechny nemajφ za ·kol °φdit hardware. VÜechny ovladaΦe MCI ovÜem perfektn∞ podporujφ jednoduchou architekturu p°φkaz∙. To v²znamn∞ sni₧uje slo₧itost aplikacφ pro multimΘdia a umo₧≥uje zachovat vysok² stupe≥ nezßvislosti na jednotliv²ch za°φzenφm. WME bdφ nad ovladaΦi za°φzenφ, koordinuje je, p°ijφmß po₧adavky aplikacφ, podle pot°eby zavßdφ ovladaΦe a podle po₧adavk∙ jim p°edßvß °φzenφ. Tφm je zajiÜt∞n jednotn² p°φstup k ovladaΦ∙m za°φzenφ a zßle₧φ v²hradn∞ na tomto subsystΘmu, zda se aplikace skuteΦn∞ stanou multimedißlnφmi. Dφky tomuto zp∙sobu standarizace, kter² se ji₧ dlouho osv∞dΦuje firm∞ Apple, je tak WME p°φjemnou Φßstφ Windows.

A zßv∞r pro Φtenß°e ?

Be₧n² u₧ivatel by se nem∞l starat o multimΘdia ani o technologii jejich zpracovßvßnφ. D∙le₧itΘ je, ₧e tato technologie umo₧≥uje v∞ci, kterΘ si d°φve nemohli dovolit. Velk² p°φslib multimΘdiφ spoΦφvß v jejich schopnosti rozÜφ°it vzßjemnou komunikaci mezi lidmi nebo Φlov∞kem a poΦφtaΦem.