Autor: Michal Pohorelsky
Uverejneno: Modre stranky, Jaro/94, str. 13-14

Multimedia = fenomen dnesni doby

V soucasnosti se stale vice diskutuje o prevratnych moznostech pri vyuziti multimedii, ktere by mely do sebe integrovat hlavni vyrazove formy lidske komunikace. Slouceni grafiky, obrazku, zvuku, videa, CD-ROM a pocitacove animace do jednoho systemu ma na prelomu stoleti prinest zasadni skok v informacnich technologiich. Presto neni idea multimedii objevem posledni pocitacove generace.
Vsechno zacalo v 60. letech v rockove hudbe. Byla to doba volnosti a revolty proti tehdejsim hodnotam spolecnosti, coz mimo jine vedlo k prvnim experimentum pri kombinovani hudby, filmu a malirstvi. Hudebni experimenty dali vzniknout pojmu MULTIMEDIA. Multimedia se zpocatku vyuzivala pri koncertech prednich rockovych kapel a avantgardni umelecke kruhy s nimi experimentovaly v modernim umeni. Tak se stalo, ze avantgarda nakonec protlacila multimedia do povedomi kazdeho. Na konci 80. let se vyznam multimedii v hudebnim prumyslu zmenil a daval stale casteji do souvislosti s vyvojem elektroniky. Efektnim prikladem je scena ledoveho muze a 2 ohnivych zen z hudebniho videoklipu "Steam" od Petera Gabriela. Soucasna pocitacova avantgarda uz dela prvni kroky ve virtualni realite, jak jsme se mohli presvedcit ve filmu "Travnikar". Zajem o multimedia dnes explodoval na pocitacich vsech platforem s vyjimkou velkych strediskovych pocitacu. Trh s nimi se rozviji obrovskou rychlosti, coz vede k prekotnemu vyvoji dalsich produktu. Tento trend potvrzuje kniha "On the cutting edge of technology" (vydalo SAMS Publishing 1993, cena 23 USD), kde je podrobne popsano 14 nejnovejsich multimedialnich technologii (napr. Umely zivot, Nanotechnologie, 3D animace, Virtualni realita, Morphing...). Abychom si udelali predstavu o moznostech multimedii, popiseme si jejich schopnosti na nekterych platformach (typech) pocitacu.

Macintosh

Firma Apple, vyrobce vsech pocitacu Macintosh, patri jiz dlouho mezi prukopniky multimedii. Vsechny jejich pocitace jsou standardne vybaveny schopnosti zpracovavat tony a hudbu. Poslednimi novinkami firmy Apple na poli multimedii jsou nove pocitace Macintosh Centris 660 AV a Macintosh Quadra 840 AV. Srdcem pocitace Quadra 840 AV je procesor Motorola 68040, ktery ma pracovni frekvenci 40 MHz. Diky tomu, ze hlavni procesor je jeste doplnen o signalni DSP procesor pracujici na 66 MHz, je Quadra 840 AV v soucasnosti nejvykonnejsim pocitacem v nabidce firmy. Pocitac je konfigurovan jako profesionalni pracoviste pro multimedia a grafiku. V zakladni sestave, ktera stoji priblizne 140 000 Kc, je system vybaven 8 MB RAM (rozsiritelna na 128 MB), pevnym diskem o 500 MB, rychlou mechanikou CD-ROM a 14" monitorem s nezvyklym designem, jenz ma snizene vyzarovani dle normy MPR II.
Quadra AV zpracovava obrazove i zvukove informace. Pres vstupy a vystupy pro S-Video a Composite-Video mohou byt zpracovany televizni normy NTSC a PAL. Televizni obraz je mozne v plne obrazove frekvenci a barevne hloubce zobrazovat v okne o rozmerech 160 x 120, 320 x 240 nebo 640 x 480 bodu. Pomoci technologie Quicktime je mozne vytvorit jednotlive obrazky nebo filmove sceny bez dodatecnych hardwarovych doplnku, digitalizovat je a ulozit. Celkove se da rici, ze Quadra AV nabizi PC pro multimedia na hodne vysoke urovni, ovsem za dost penez. V systemu je vsak integrovano vse, co ctitel multimedii potrebuje.

Silicon Graphics

Horkou multimedialni novinkou u firmy Silicon Graphics je pocitac INDY R4400, ktery spojuje pracovni stanici vybavenou integrovanou grafikou a multimedialnimi moznostmi s nejrychlejsim dostupnym 64bitovym procesorem. Novy 150 MHz procesor R4400 podstatne zvysuje vykon pocitace. Indy R4400 je urcen pro uzivatele narocne na vykon v CADu, retusovani obrazu, video produkci apod. Na pouzitem procesoru R4400 je umisteno 2.3 milionu tranzistoru. Na zakladni desce muze byt umisteno az 256 MB pameti. Soucasti pocitace muze byt pevny disk o kapacite az 2 GB. Cena systemu s procesorem R4400/150 MHz, 32 MB RAM, 535 MB na pevnem disku spolu s 16" barevnym monitorem 1280 x 1024 je 20 150 USD. V cene je take zahrnuta klavesnice, mys, barevna kamera a uzivatelsky neomezeny UNIX s grafickym prostredim Indigo Magic.

CD-Interactive

System kompaktnich disku CD uvedla firma Philips na trh v roce 1980. CD se zacalo pouzivat jako nosic zvukovych informaci a postupne se prosadilo. Jeho moznosti se vsak ukazaly vetsi, nez tvurci puvodne predpokladali. Zvukovy disk se prodaval sotva 1 rok, kdyz firma Philips uvolnila pro odbornou verejnost systemovy popis fyzickeho formatu na CD-ROM, znamy jako "Yellow Book". Po doplneni se tento standard objevil v norme ISO 9660 z roku 1987 a CD-ROM (Read Only Memory) se stal znacne pouzivanym pametovym mediem. Vyvoj aplikaci a tlak trhu zpusobily, ze se objevily dva dalsi druhy: CD-Photo a CD-Interactive.
CD-Photo umoznuje ulozeni a reprodukce fotografii porizovanych beznymi technikami na bezne pouzivane filmove materialy. Pristroj je plne kompatibilni se standardem CD-ROM a je proto mozne ulozene snimky dale zpracovavat a vytvorit tak male domaci TV studio digitalniho zpracovani obrazu. Snimky je mozne po uprave vkladat do dokumentu, pouzivat pri priprave casopisu apod. Cely system Photo-CD je uznavan jako jeden z nejvetsich technickych prinosu ve svem oboru.
CD-I je dalsim predstavitelem nejnovejsich multimedialnich produktu. Na jeden disk CD je mozne zaznamenat 650 MB dat, coz predstavuje asi 300000 stran textu nebo vice nez 7000 obrazku nebo 70 minut TV zaznamu. Uvedene druhy informaci muzeme v CD-I libovolne kombinovat a prezentovat jako spojeni obrazu, zvuku, textu a animovanych sekvenci na TV prijimaci. Rozdil od soucasne elektroniky je prave v moznosti ovlivnit uzivatele, co bude sledovat, a zachovat si moznost aktivniho vyberu pri komunikaci s pristrojem. Uzivatel pristroje CD-I se stane s normalnim televizorem ucastnikem interaktivni multimedialni show. Pouhym pohybem sipky po nabidce muzeme volit co uvidime a uslysime. Pri vyvoji pristroje se vyrobce soustredil na maximalni jednoduchost, nazornost a komfort obsluhy. CD-I neni doplnkem pocitace, ale samostatnym zarizenim pro domacnost, zabavu i profesionalni pouziti hlavne ve vzdelavani. Na trhu je uz nekolik desitek titulu v ruznych jazykovych mutacich a jejich pocet rychle vzrusta. Muzeme si poridit obsahlou vseobecnou encyklopedii, specialni encyklopedii renesancniho umeni ve Florencii nebo si zahrat sachy. Deti si s CD-I mohou hrat uz ve trech letech a vybarvovat obrazky, ktere se jim nakonec rozhybaji v kratke animovane sekvenci. Jednoduse receno CD-I je dobry pro vsechny.

Multimedia ve Windows 3.1

Protoze obecne moznosti Windows jsou jiz pomerne zname, rozhodl jsem se jit trochu hloubeji a popsat Vam strucne subsystem pro zpravu multimedii. Ve Windows 3.1 jsou multimedia realizovana pomoci WME - Windows Multimedia Extension, coz je sada ovladacu, knihoven a aplikaci, ktere vnesly novy rozmer do bezne prace s pocitaci. S drobnymi hardwarovymi doplnky muzeme zapojit zvuk, grafiku nebo animaci. Ackoliv nejzretelnejsi casti WME jsou jeho standardni aplikace, subsystem zasahuje az do jadra samotnych Windows. Ovladace multimedii se zavadeji, odkladaji a rekonfiguruji prostrednictvim rozhrani ridiciho panelu novou ikonou ovladace. To funguje nepochybne spolehliveji nez konfigurovani novych ovladacu rucnim editovanim souboru SYSTEM.INI. Vyrobci mohou na disk pribalit sve ovladace o takove strukture, aby se z ridiciho panelu Windows daly snadno nainstalovat. Muzeme zavest i vice multimedii stejneho typu soucasne, coz umoznuje vytvoreni slozitych konfiguraci.
Mezi standardne dodavanymi ovladaci jsou i ovladace MCI - Media Control Interface, coz jsou ovladace pro rizeni medii. Nejsou to vsak klasicke ovladace, protoze vsechny nemaji za ukol ridit hardware. Vsechny ovladace MCI ovsem perfektne podporuji jednoduchou architekturu prikazu. To vyznamne snizuje slozitost aplikaci pro multimedia a umoznuje zachovat vysoky stupen nezavislosti na jednotlivych zarizenim. WME bdi nad ovladaci zarizeni, koordinuje je, prijima pozadavky aplikaci, podle potreby zavadi ovladace a podle pozadavku jim predava rizeni. Tim je zajisten jednotny pristup k ovladacum zarizeni a zalezi vyhradne na tomto subsystemu, zda se aplikace skutecne stanou multimedialnimi. Diky tomuto zpusobu standarizace, ktery se jiz dlouho osvedcuje firme Apple, je tak WME prijemnou casti Windows.

A zaver pro ctenare ?

Bezny uzivatel by se nemel starat o multimedia ani o technologii jejich zpracovavani. Dulezite je, ze tato technologie umoznuje veci, ktere si drive nemohli dovolit. Velky prislib multimedii spociva v jejich schopnosti rozsirit vzajemnou komunikaci mezi lidmi nebo clovekem a pocitacem.