Debata nad Φlßnkem George Sorose Váb°eznovΘm Φφsle m∞sφΦnφku Novß P°φtomnost (3/1997) byla publikovßna diskuse nad Φlßnkem finanΦnφka a filantropa George Sorose o budoucnosti otev°enΘ spoleΦnosti. Diskuse se ·Φastnili krom∞ Petra Pitharta takΘ Vßclav Klaus, TomßÜ Je₧ek, Marion D÷nhoffovß, Ivan Dejmal a Milan Znoj . Co ohro₧uje otev°enou spoleΦnost? George Soros uva₧uje o povaze dneÜnφho kapitalismu a lidskΘ omylnosti. Znßm² ma∩arsko-americk² milionß° a obhßjce otev°enΘ spoleΦnosti George Soros, kterΘho i u nßs mnozφ znajφ jako mecenßÜe Charty 77 a pozd∞ji St°edoevropskΘ univerzity, napsal nedßvno do americkΘho Φasopisu The Atlantic Monthly zßsadnφ Φlßnek "Kapitalistickß hrozba" (kter² p°etiskla takΘ dalÜφ periodika, u nßs LidovΘ noviny z 31. ledna), v n∞m₧ nov∞ hodnotφ vyhlφdky otev°enΘ spoleΦnosti a nebezpeΦφ, kterß jφ hrozφ. Pro Φtenß°e, kte°φ dosud nem∞li mo₧nost se se Sorosov²m textem seznßmit, p°inßÜφme v²tah jeho nejd∙le₧it∞jÜφch myÜlenek. V dob∞, kdy psal Karl Popper, to byly totalitnφ ideologie. Dnes je to podle Sorose magickß vφra v blahodßrnΘ p∙sobenφ trhu, socißlnφ darwinismus a domn∞nka, ₧e "bezuzdnΘ sledovßnφ vlastnφch zßjm∙ m∙₧e vΘst k rovnovßze a mφru". Vedle t∞chto omyl∙, kterΘ Soros v∞cn∞ vyvracφ, je tu i pohodlnost politik∙, kte°φ promarnili p°φle₧itost vybavit nßÜ sv∞t "mechanismy a nßstroji, kterΘ jsou k ochran∞ otev°enΘ spoleΦnosti nezbytn∞ t°eba". Otev°enß spoleΦnost je pojem, kter² Karl Popper p°evzal od Bergsona. Otev°enß spoleΦnost na rozdφl od totalitnφch odmφtß monopol na pravdu: r∙znφ lidΘ majφ r∙znΘ nßzory a zßjmy a je ·kolem institucφ, aby jim umo₧nily ₧φt spolu v mφru. P°φrodnφ v∞dy mohou p°edpoklßdat, ₧e jejich tvrzenφ poznßvanou skuteΦnost neovliv≥ujφ. O sv∞t∞, v n∞m₧ ₧ijeme, nem∙₧eme nikdy zjistit poslednφ pravdu, proto₧e ka₧dΘ naÜe zjiÜt∞nφ ovlivnφ jeho skuteΦnost. Mezi lidskou spoleΦnostφ a v∞dami o nφ je tedy to, Φemu Soros °φkß "reflexivita": obousm∞rnß zp∞tnß vazba. Od sedmdesßt²ch let zaΦal Soros otev°enou spoleΦnost podporovat sv²mi nadacemi, kterΘ se zejmΘna ve V²chodnφ Evrop∞ osv∞dΦily: lidΘ tu v∞d∞li dob°e, co necht∞jφ. Po pßdu komunismu se ukßzalo, ₧e pojem otev°enΘ spoleΦnosti pot°ebuje urΦit∞jÜφ a pozitivnφ vymezenφ. Soros je toti₧ p°esv∞dΦen, ₧e je i nadßle tφm nejlepÜφm vodφtkem pro politickou praxi, jen₧e se dnes ocitß v jinΘm prost°edφ a je konfrontovßn s jin²mi hrozbami. Nov² nep°φtel Jednou z nich je obecnΘ p°esv∞dΦenφ, ₧e spoleΦn²m zßjm∙m nejlΘpe slou₧φ, kdy₧ ka₧d² sleduje jen svΘ vlastnφ. Pokud se vÜak ztratφ sßm pojem obecnΘho zßjmu, musφ se spoleΦnost zhroutit. Soros peΦliv∞ rozliÜuje, ₧e zatφmco totalitnφ re₧imy potφraly otev°enou spoleΦnost cφlen∞, postoj laissez-faire ji ohro₧uje nev∞domky. NicmΘn∞ souΦasnΘ spoleΦnosti, kterΘ se otev°en²m velice blφ₧φ, necht∞jφ hßjit hodnoty a instituce, na nich₧ jsou postaveny. Teorie laissez-faire majφ s totalitnφmi ideologiemi spoleΦnΘ, ₧e se dovolßvajφ v∞dy jako zdroje poslednφ pravdy. U₧ tφm se proh°eÜujφ proti axiomu otev°enΘ spoleΦnosti. V∞deck² nßrok marxismu Popper vyvrßtil, u dneÜnφch teoriφ je to obtφ₧n∞jÜφ, proto₧e se opφrajφ o ekonomii. P∙vodnφ teorie dokonalΘ sout∞₧e a p°irozenΘ rovnovßhy mezi nabφdkou a poptßvkou vÜak p°edpoklßdaly dokonalou znalost a velk² poΦet ·Φastnφk∙ trhu, aby ceny nikdo nemohl v²znamn∞ ovliv≥ovat. Kdy₧ se ukßzalo, ₧e p°edpoklad dokonalΘ znalosti nelze udr₧et, zaΦali ekonomovΘ odd∞lovat nabφdku a poptßvku, jako by to byly dv∞ na sob∞ nezßvislΘ v∞ci; jen tak toti₧ dovedou vysv∞tlit, jak se tvo°φ ceny. To vÜak - zejmΘna na kapitßlovΘm trhu - rozhodn∞ neplatφ: k°ivky nabφdky a poptßvky nelze poklßdat za nezßvisle danΘ, nebo¥ do obou se promφtajφ oΦekßvßnφ udßlostφ, je₧ tato oΦekßvßnφ ovliv≥ujφ. To je typick² p°φklad reflexivity. Proto finanΦnφ trhy nesm∞°ujφ k rovnovßze, n²br₧ kolφsajφ podle oΦekßvßnφ ·Φastnφk∙. Potom ovÜem takΘ neplatφ, ₧e voln² trh vede k optimßlnφ alokaci zdroj∙. Ekonomie vÜak ve snaze napodobit p°φrodnφ v∞dy p°edstφrß dokonalou znalost, kterß odporuje p°edpoklad∙m otev°enΘ spoleΦnosti a z d∙vodu reflexivity ani nenφ mo₧nß. Jak tato skuteΦnost spoleΦnosti ohro₧uje, ukazuje Soros na t°ech p°φkladech. Ekonomickß stabilita Z historie vφme, ₧e finanΦnφ trhy se mohou zhroutit a ₧e to znamenß katastrofu. Proto vznikly ·st°ednφ banky a jinΘ regulace. IdeologovΘ laissez-faire tvrdφ, ₧e krachy vznikly nesprßvnou regulacφ, a proto₧e se dr₧φ p°edpokladu dokonalΘ znalosti, vyvozujφ z toho, ₧e sprßvn² je opak - toti₧ ₧ßdnß regulace. Jen₧e naÜe znalosti dokonalΘ nejsou, a tak m∙₧e b²t ÜpatnΘ obojφ: regulovßnφ i neregulovßnφ. O stabilitu je toti₧ nutnΘ cφlev∞dom∞ peΦovat. Krach se nikdy vylouΦit nedß, proto₧e lidΘ chybujφ, je vÜak t°eba se z n∞ho pouΦit - a regulovat lΘpe. P°ed dv∞ma sty lety se dalo p°edpoklßdat, ₧e lidΘ se °φdφ pevn∞ dan²mi hodnotami a Adam Smith svou ekonomickou teorii spojoval s mravnφ filosofiφ, je₧ tr₧nφ mechanismus p°esahuje. Kdy₧ se vÜak tr₧nφ mechanismus zaΦal Üφ°it do reklamy a marketingu, kterΘ se sna₧φ preference kupc∙ ovlivnit, p°edpoklad p°estßvß platit. LidΘ dnes v nejistot∞ dokonce poklßdajφ penφze za kritΘrium hodnoty: dra₧Üφ bude i lepÜφ. Tak dnes posuzujeme um∞leckß dφla i druhΘ lidi: bohat² zasluhuje obdiv. To, co m∞lo slou₧it sm∞n∞, se stßvß zßkladnφ hodnotou, tak₧e se pom∞r, postulovan² ekonomiφ, stavφ na hlavu. "Vφru v principy nahradil kult ·sp∞chu. SpoleΦnost ztrßcφ svΘ zakotvenφ." Socißlnφ darwinismus P°edpokladem pevn∞ danΘ nabφdky a poptßvky i odmφtßnφm vlßdnφch zßsah∙ potlaΦila ideologie laissez-faire p°erozd∞lovßnφ p°φjm∙. TakΘ zde p°edpoklßdß dokonalou znalost, tak₧e je-li p°erozd∞lovßnφ p°φΦinou neefektivnostφ a zkreslovßnφ trhu, nevidφ jinou mo₧nost, ne₧ je odstranit. Jen₧e bohatstvφ se hromadφ a nerovnosti pak mohou p°er∙st mez ·nosnosti. Podobnou ·vahou o duplicitßch v²roby odstranili komunistΘ konkurenci a zavedli centrßlnφ plßnovßnφ. V argumentu proti p°erozd∞lovßnφ je shrnuta i teorie o p°e₧itφ schopn∞jÜφho. Tu zde vyvracφ u₧ skuteΦnost, ₧e majetek se d∞dφ a potomci ·sp∞Ün²ch a bohat²ch lidφ v∞tÜinou u₧ neb²vajφ tak schopnφ. Rozhodn∞ je socißlnφ darwinismus, zalo₧en² na zastaralΘ teorii evoluce, Üpatn²m vodφtkem pro civilizovanou spoleΦnost. Ostatn∞ evoluce se d∞je mutacemi, jim₧ v lidskΘ spoleΦnosti odpovφdajφ chyby. Mezi ₧ivoΦiÜn²m druhem a jeho prost°edφm je takΘ reflexivita: ka₧d² je souΦßstφ prost°edφ pro ty druhΘ. Slogan o p°e₧itφ schopn∞jÜφho zastφrß takΘ skuteΦnost, ₧e spoluprßce je stejn∞ d∙le₧itß jako sout∞₧. Mezinßrodnφ vztahy Podle jinΘ podez°elΘ v∞dy, geopolitiky, stßty nemajφ principy, n²br₧ jen zßjmy, urΦovanΘ jejich zem∞pisnou polohou. Tato deterministickß teorie, odvozenß ze zastaralΘ v∞dy, vÜak nemß odpov∞∩ pro p°φpad, kdy se stßt rozpadne. Mimo to neuznßvß ₧ßdn² zßjem krom∞ vlastnφho. Po pßdu komunismu vznikla jist∞ nedokonalß, ale globßlnφ otev°enß spoleΦnost. Tu dnes neohro₧ujφ vn∞jÜφ nep°ßtelΘ, ale domßcφ tyrani, kte°φ cht∞jφ vnit°nφ potφ₧e °eÜit vn∞jÜφmi konflikty. Bipolßrnφ sv∞t byl velmi stabilnφ. Kdy₧ se zhroutil, teorie laissez-faire nedovolila vyu₧φt toho k zavedenφ novΘho sv∞tovΘho po°ßdku. Postkomunistick²m spoleΦnostem nikdo nepomohl a p°φle₧itost uΦinit z OSN ·Φinn² nßstroj mφru jsme u₧ promarnili: ochota k reformßm je pryΦ. Bosna a₧ p°φliÜ p°ipomφnß HabeÜ 1936, ale k °eÜenφ chybφ politickß v∙le. P°itom otev°enß spoleΦnost nevznikne pouh²m odstran∞nφm vlßdnφch zßsah∙ a ·tlaku. Je to slo₧itß struktura, o ni₧ je t°eba peΦovat. P°φslib omylnosti DneÜnφ sv∞tovß spoleΦnost mß sice jakΘsi spoleΦnΘ zßjmy, t°eba v ₧ivotnφm prost°edφ, jsou vÜak velmi slabΘ. SpoleΦnosti dr₧φ pohromad∞ sdφlenΘ hodnoty, je₧ vyr∙stajφ z kultury, z nßbo₧enstvφ, z tradice a d∞jin. Sdφlenou hodnotou dneÜnφch spoleΦnostφ by mohla b²t otev°enß spoleΦnost - ovÜem vymezenß trochu jinak. Mφsto Popperovy dichotomie otev°enΘ a uzav°enΘ spoleΦnosti vidφ Soros otev°enou spoleΦnost jako kompromis mezi prßvy jednotlivce a tφm, co dr₧φ spoleΦnost pohromad∞. Nenφ ohro₧ena jen z jednΘ strany, ale odevÜad: jednak komunismem a nacionalismem, ale takΘ nestabilitou kapitalismu laissez-faire i "gangstersk²m" kapitalismem n∞kter²ch postkomunistick²ch zemφ. Tzv. asijsk² model chce zase spojit tr₧nφ ekonomiku a opresivnφ stßt. Otev°enß spoleΦnost je otev°enß pro zdokonalovßnφ. Stojφ na uznßnφ lidskΘ omylnosti a na ochot∞ se z chyb pouΦit. Lidskß spoleΦnost se nem∙₧e °φdit v∞dou, proto₧e v nφ chybφ objektivnφ a nezßvislß fakta. P°esto pot°ebuje spolehlivß kritΘria pravdy, aby proces pokus∙ a omyl∙ mohl pokraΦovat. Takovß kritΘria majφ vÜechny kultury a vÜechna nßbo₧enstvφ, jen₧e je poklßdajφ za absolutnφ. Otev°enß spoleΦnost uznßvß, ₧e jejφ sdφlenΘ hodnoty jsou v∞cφ diskuse a volby. K tomu staΦφ, abychom se shodli, ₧e otev°enß spoleΦnost sama je ₧ßdoucφ. ╚lov∞k pot°ebuje Φlßnky vφry, proto₧e jeho poznßnφ nem∙₧e b²t ·plnΘ. Takov²m Φlßnkem by m∞la b²t i vφra v otev°enou spoleΦnost. Ta ovÜem nenφ snadnß: "je-li n∞co jako pravda a spravedlnost - a dosp∞li jsme k p°esv∞dΦenφ, ₧e ano - chceme je vÜichni mφt". Pro otev°enou spoleΦnost jist∞ mluvφ jejφ ·sp∞chy: prosperita, vynalΘzavost. Ale to nenφ dobr² argument: platφ-li to, co jsem °ekl o reflexivit∞, ·sp∞ch jeÜt∞ neznamenß pravdu. Kult ·sp∞chu podkopßvß smysl pro dobrΘ a ÜpatnΘ, Φφm₧ ohro₧uje samy zßklady spoleΦnosti. Otev°enß spoleΦnost vy₧aduje, aby jφ byli obΦanΘ oddßni, ale ani to jeÜt∞ nestaΦφ. Sama toti₧ nem∙₧e p°edklßdat pevnΘ nßzory na spoleΦenskΘ cφle (nebo¥ by p°estala b²t otev°enß), a to znamenß, ₧e v otev°enΘ spoleΦnosti musφ lidΘ v∞°it jeÜt∞ v n∞co jinΘho. V otev°enΘ spoleΦnosti nevadφ, jsou-li jejich vφry r∙znΘ. Ale nestaΦφ b²t demokratem: ka₧d² musφ b²t liberßlnφ, socißlnφ, k°es¥ansk² nebo jin² demokrat. Vφra v otev°enou spoleΦnost je nutnß, ne vÜak postaΦujφcφ podmφnka. Chtφt odvozovat politickΘ a spoleΦenskΘ jednßnφ z filosofick²ch zßklad∙ se m∙₧e zdßt beznad∞jn²m poΦφnßnφm. Mßme tu vÜak historick² precedent. Osvφcenstvφ bylo oslavou mo₧nostφ rozumu a i kdy₧ vedlo k hr∙zßm FrancouzskΘ revoluce, prßv∞ z n∞ho vzeÜla i modernφ svobodnß spoleΦnost, lidskß prßva a americkß Deklarace nezßvislosti. Po dvou stoletφch vlßdy rozumu bychom m∞li uznat, ₧e i rozum mß svΘ meze. Je na Φase vypracovat koncept, zalo₧en² na lidskΘ omylnosti. "Kde se rozum zm²lil, omylnost m∙₧e mφt ·sp∞ch", uzavφrß Soros sv∙j text. Petr Pithart, p°edseda Senßtu ╚R: Spekulant, kter² dokßzal na burze za jednu noc "vyhrßt" na britskΘ vlßd∞ miliardu dolar∙, varuje p°ed kapitalismem. Mu₧, kter² jako soukromnφk investoval do cφlen²ch proces∙ rozkladu totalitnφch re₧im∙ nejen ve st°ednφ a v²chodnφ Evrop∞ vφce ne₧ celΘ stßty, tvrdφ, ₧e neregulovan² tr₧nφ kapitalismus je dnes pro svobodu nebezpeΦn∞jÜφ ne₧ komunismus Φi faÜismus. - Je to snad p°φb∞h pro sentimentßlnφ levicovΘ spisovatele Φi trivißlnφ p°φb∞h pro psychoanlytiky, ala Bed°ich Engels? Nev∞°me tomu, nenφ. Soros tvrdφ, ₧e neexistuje ₧ßdnß objektivnφ realita, o kterou by se mohla op°φt ekonomickß teorie, aspirujφcφ na to, b²t v∞dou. Samo teoriφ inspirovanΘ ekonomickΘ chovßnφ, chovßnφ na trhu, toti₧ ekonomickou realitu utvß°φ, je jejφ souΦßstφ, tak₧e lze °φci, ₧e v∞da je pak toliko iluzφ, Φili pohledem dvou zrcadel nastaven²ch proti sob∞. V₧dy¥ Soros vyd∞lal p°ece svΘ miliardy tφm, ₧e vyu₧φval chyb t∞ch, kte°φ si namlouvali, ₧e si poΦφnajφ v∞decky Φi alespo≥ racionßln∞ - a on vskutku nejednou uhodl, jakΘ chyby budou muset ud∞lat, budou-li chtφt b²t opravdu d∙slednφ. Jeho ohromujφcφ bohatstvφ je nep°φm²m d∙kazem, ₧e ₧ivot je v₧dycky slo₧it∞jÜφ ne₧ vÜechny teorie a doktrφny. Jakßkoli teorie se stßvß ideologiφ, bere-li sama sebe p°φliÜ vß₧n∞. Podlehnu-li pokuÜenφ vnΘst do idejφ v∞du, p°inejmenÜφm logiku, putuji do krajiny ideologie, a¥ chci Φi nechci. Co je ostatn∞ ideologie, ne₧ prvoplßnovß "logika idejφ", jak post°ehl ji₧ Masaryk? Takovß logika m∞ svßdφ, abych z poznßnφ, ₧e trh je nutnou, nikoli vÜak postaΦujφcφ podmφnkou svobody, vytrhl a absolutizoval jen prvnφ (v∞deΦt∞jÜφ) Φßst v∞ty. Ve chvφli, kdy tomu uv∞°φm, ud∞lal jsem z pravdivΘ v∞ty v∞tu ideologickou a polo₧il jsem zßklady tr₧nφ ideologie. Jinde a jindy takovß logika svßdφ, abych z poznatku, ₧e regulaΦnφ mechanismy jsou nedokonalΘ, dovodil, ₧e ty neregulovanΘ jsou dokonalΘ. V tu chvφli jsem ze zßkladnφ sm∞rnice transformace postkomunistick²ch zemφ, z privatizace, zaΦal vytvß°et ideologii. Podobn∞ mohu zabloudit, kdy₧ neudr₧φm pohromad∞ celΘ tvrzenφ, ₧e bez politick²ch stran je politickß svoboda nemo₧nß, ale ₧e politickΘ strany ji samy o sob∞ garantovat nedokß₧φ. Je-li pravda nedosa₧itelnß, nemusφm z toho p°ece dovodit, ₧e pravda v∙bec neexistuje. Ideologie je velkß netrp∞livost, a zßrov≥ velkß p²cha lidskΘho rozumu: kdy₧ u₧ toho tolik vφme, dokonce si myslφme, ₧e to hlavnφ, ("trh je nutnou podmφnkou"), neodolßme a vyruÜφme ten neznßm² zbytek ("nikoli vÜak podmφnkou postaΦujφcφ") a neÜt∞stφ je hotovo. Takov² logick² zkrat v₧dycky vede k utopii - ale velmi nßs dnes klame, ₧e to nemusφ b²t jen utopie rßje na zemi, utopie spravedlnosti a rovnosti. M∙₧₧₧₧₧₧e to b²t t°eba i utopie neomezenΘho r∙stu celkovvΘho bohatstvφ. SpoleΦnß t∞mto utopiφm je iluze, ₧e lze nepoΦφtat s omylem, s nev∞domostφ jako s n∞Φφm, co nenφ nahodilΘ, n²br₧ co je podstatnΘ a nanitelnΘ. George Soros se oznaΦuje za ₧ßka a pokraΦovtele Karla Poppera. Myslφm, ₧e po prßvu. Popper uznßval za p°φnosnΘ jen teorie, kterΘ samy sebe konstruujφ tak, aby je bylo mo₧nΘ vyvracet. Ideologie je naopak v₧dycky odm∞°en∞ neosobnφ, koherentnφ, bez mezer. M∞la by odpuzovat svou hotovostφ, uzav°enostφ, ale Φasto prßv∞ tφm, toti₧ svou "instantnostφ", p°itahuje frustrovanΘ. Takovou v∞dou m∙₧e b²t i teorie tr₧nφho kapitalismu, jakkoli ve svΘm pojmovΘm aparßtu poΦφtß se spontßnnostφ a s omyly. Jejφ logick² celek m∙₧e b²t stejn∞ nepr∙st°eln² jako celky jin²ch ideologiφ. Kdy₧ je p°ece p°edpoklad "nutn²", tak proΦ by musel b²t "nikoli postaΦujφcφ"? Ani ne tak rozum, jako p²cha rozumu tu kapituluje tφm, ₧e zdßnliv∞ vφt∞zφ. Chytr² burzovnφ spekulant Soros volß si tak za sv∞dka, za spojence lidsk² sklon k omylu, omylnost, Φili onu prazßkladnφ v∞domost o tom, ₧e co vφme, je, ₧e nevφme nic. A to, co Soros p°ece jen vφ, je jistota, ₧e bez vφry je rozum slep². Sokrates, to byl ten opravdu svobodn² Φlov∞k. OvÜem₧e svobodn² znamenß n∞kdy a₧ do ho°kΘho konce. Marion von D÷nhoff, vydavatelka n∞meckΘho t²denφku Zeit. Superkapitalista Soros si d∞lß starosti, ₧e "neomezenΘ stup≥ovßnφ kapitalismu laissez-faire a rozÜφ°enφ tr₧nφch hodo vÜech oblastφ ₧ivota ohro₧uje naÜi otev°enou a demokratickou spoleΦnost." Je to tak? Domnφvßm se, ₧e ano. P°ed dv∞ma lety jsem v Karlsruhe dostala otßzku, co dr₧φ modernφ spoleΦnost pohromad∞. Odpov∞d∞la jsem, ₧e to, co ji nakonec zniΦφ - nebo¥ pokud se kapitalismus nepoda°φ zcivilizovat, musφ zaniknout stejn∞, jako p°ed nφm u₧ socialismus. ProΦ musφ zaniknout? Proto₧e jßdrem tr₧nφho hospodß°stvφ je sout∞₧ a motorem sout∞₧e egoismus. Chci-li p°e₧φt, musφm b²t lepÜφ ne₧ ostatnφ, musφm podßvat v∞tÜφ v²kon a vφc vyd∞lat - jak²mikoli prost°edky. Tak se ztrßcφ veÜkerß vnφmavost pro prßvo: roste korupce, mnohde zasahuje a₧ do vlßdy; klima celΘ spoleΦnosti, vÜednφho dne, stßle vφc ovlßdß brutalita. Prßv∞ takovΘ laissez-faire, tr₧nφ hospodß°stvφ bez uzdy, bez etick²ch mezφ, v sob∞ nese zßrodek zßniku. Bez minimßlnφ etickΘ shody vÜech nem∙₧e spoleΦnost p°e₧φt. Ka₧dΘ spoleΦenstvφ - t°eba i spolek - musφ mφt pravidla hry a normy chovßnφ, jinak se vÜechno rozpadne a nakonec z∙stane jen volßnφ po vlßd∞ silnΘ ruky, aby zjednala po°ßdek. Hospodß°skΘmu systΘmu laissez-faire odpovφdß docela urΦitß p°edstava Φlov∞ka. Je to homo oeconomicus, kter² si p°φsn∞ racionßln∞ a p°esn∞ vypoΦte maximum mo₧nΘho zisku. Hlßsß svobodu bez sebeomezenφ a individualismus, kter² neznß meze ohledu na spoleΦnost. Nßsledky principu laissez-faire jsou nejlΘpe vid∞t na V²chod∞. Hovo°ila jsem s profesorem HarvardskΘ univerzity Jeffreym Sachsem - zastßncem neomezenΘho trhu - v dob∞, kdy se chystal ke spoluprßci na reformßch v Polsku a pak i v Rusku. Abych ho trochu vyprovokovala, °ekla jsem: "Nedovedu si p°edstavit, ₧e by se bez p°edchozφho ustavenφ politick²ch struktur dalo skoΦit po hlav∞ z °φzenΘho hospodß°stvφ do trhu a z autoritativnφ spoleΦnosti do spoleΦnosti permisivnφ" Na to Jeffrey Sachs: "To je ·pln² omyl. Pot°ebujete jen dva p°edpoklady: soukromΘ vlastnictvφ a volnΘ ceny. VÜechno ostatnφ za°φdφ trh." V²sledkem tohoto postupu, kter² se nezdr₧uje otßzkami spoleΦenskΘ spravedlnosti a solidarity, jsou na V²chod∞ mafie a na Zßpad∞ spoleΦnost, v nφ₧ za poslednφch 10 let bohatφ v USA a ve VelkΘ Britßnii o 20% zbohatli a chudφ o 10% zchudli. Myslφm, ₧e Soros mß pravdu. TomßÜ Je₧ek, p°edseda Burzovnφ komory Burzy cenn²ch papφr∙ v Praze: Pan George Soros je ·ctyhodn² mu₧, kter² v∞noval velikΘ penφze na to, aby se v²chodoevropskΘ spooooooleΦnosti po pßdu komunismu co nejd°φve zbavily jeho d∞dictvφ. Tyto penφze vÜak mohou b²t takΘ velmi nebezpeΦnΘ. Tφm, ₧e dodßvajφ vß₧nosti troufalrok∙m pana Sorose v oblasti ekonomickΘ teorie a spoleΦensk²ch v∞d v∙bec. Kdyby m∙j student na VysokΘ Ükole ekonomickΘ °ekl, ₧e F.A.Hayek je apoÜtolem doktrφny laissez-faire, je₧ je zalo₧ena na tvrzenφ o dokonalΘ znalosti, sklidil by u spolu₧ßk∙ smφch. Kdy₧ totΘ₧ napφÜe pan Soros, otisknou to v The Atlantic Monthly, v Guardianu, v Zeitu. A ani se nazaΦervenajφ. Hayek se problΘmem lidsk²ch znalostφ skuteΦn∞ zab²val, ale tak, ₧e rozpoznal urΦujφcφ v²znam naÜφ neznalosti, zlomkovitosti naÜich znalostφ. Faktu, ₧e "ka₧d² Φlen spoleΦnosti m∙₧e mφt pouze mal² zlomek znalostφ, kterΘ majφ vÜichni, a ₧e ka₧d² je tudφ₧ neznal² v∞tÜiny fakt∙, na nich₧ fungovßnφ spoleΦnosti spoΦφvß. Charakteristick²m znakem pokroΦil²ch civilizacφ je vÜak prßv∞ toto vyu₧φvßnφ mnohem v∞tÜφho objemu znalostφ, ne₧ kdokoli sßm mß, a tudφ₧ faktu, ₧e se ka₧d² pohybuje uvnit° soudr₧nΘ struktury, jejφ₧ v∞tÜinu determinant neznß. Civilizace spoΦφvß na faktu, ₧e my vÜichni mßme prosp∞ch ze znalostφ, kterΘ nevlastnφme". "Z nezbytnΘ neznalosti v∞tÜiny jednotlivostφ, kterß vstupujφ do °ßdu velkΘ spoleΦnosti, pramenφ ·st°ednφ problΘm celΘho spoleΦenskΘho °ßdu." F.A.Hayek se skuteΦn∞ stal jednφm z intelektußlnφch zdroj∙ spoleΦenskΘ transformace ΦeskΘ spoleΦnosti. AvÜak proto, nebo takΘ proto, ₧e siln∞ napadal prßv∞ doktrinu laissez-faire: "Jako by n∞kdy existovala doba, kdy se nevyklßdalo ₧ßdnΘ ·silφ na zdokonalenφ prßvnφho rßmce tak, aby trh fungoval prosp∞Ün∞ji nebo aby se jeho v²sledky doplnily." "Laissez-faire nebylo nikdy niΦφm vφc, ne₧ jen ryze praktickou zßsadou. Vyjad°ovalo vskutku protest proti zneu₧φvßnφ vlßdnφ moci, avÜak nikdy neposkytovalo kritΘrium, jeho₧ pomocφ by bylo mo₧nΘ rozhodnout, kterΘ jsou ty pravΘ funce vlßdy." Hayek ukßzal, ₧e pravou funkcφ vlßdy je vedle poskytovßnφ ve°ejn²ch statk∙ vynucovßnφ pravidel sprßvnΘho chovßnφ. Teprve vynucovßnφ t∞chto pravidel je s to vytvo°it ve spoleΦnosti °ßd. Souhlasφm s panem Sorosem, ₧e po pßdu komunistickΘho systΘmu p°iÜla vÜeobecnß deziluze. Nebyla to vÜak deziluze z univerzßlnφch koncept∙, jak si myslφ on, nenφ pravda, ₧e by zklamala otev°enß spoleΦnost a hayekovskΘ principy liberßlnφho spoleΦenskΘho °ßdu. Zklamßnφ p°iÜlo proto, ₧e Φßst postkomunistickΘ ΦeskΘ spoleΦnosti a jejφch politick²ch p°edstavitel∙ pochopila svobodu chybn∞ jako nep°φtomnost pravidel sprßvnΘho chovßnφ a jejich vynucovßnφ. Z psychologickΘho hlediska se to dß pochopit: stßt m∞l z komunistickΘ minulosti ÜpatnΘ sv∞domφ a tak cht∞l ukßzat, ₧e s donucovßnφm je konec. Prßv∞ neporozum∞nφ liberalismu (kapitalismu, svobodnΘmu systΘmu, otev°enΘ spoleΦnosti, tr₧nφmu hospodß°stvφ) jako °ßdu, kter² stojφ a padß s vynucovßnφm a soustavnou kultivacφ pravidel sprßvnΘho chovßnφ, je zdrojem zklamßnφ uvnit° ΦeskΘ spoleΦnosti. Ta mß toti₧ od poloviny 90. let rostoucφ pocit, a pan Soros jφ dodßvß "sv∞tovΘ" argumenty, ₧e trh je nutn∞ rejdiÜt∞m podvodnφk∙ a t∞ch, co jdou bezohledn∞ za sv²mi sobeck²mi zßjmy. Ve skuteΦnosti "jen" selhßvß zßkladnφ funkce vlßdy, kterß by m∞la udr₧ovat °ßd svobodn²ch lidφ, tj. vynucovat pravidla sprßvnΘho chovßnφ. Nßprava tedy nenφ v odhozenφ "kapitalismu", n²br₧ v tom, aby vlßda zaΦala razantn∞ d∞lat to, co mß, tj. vynucovat dodr₧ovßnφ zßkon∙ a pravidel. Jenom to dßvß nad∞ji. Ivan Dejmal, ekolog: Sv∞dectvφ uvnit° systΘmu majφ v₧dy nesmφrnou hodnotu. Ani ne tak objevenφm novΘho sv∞ta nebo naopak potvrzenφm podez°enφ a soud∙, kterΘ jsme s danou v∞cφ my ostatnφ spojovali, ale p°edevÜφm v nnnnnnßhledu chyb a limit∙ systΘmu ze strany t∞ch, kte°φ s nφm tφm Φi onφm zp∙sobem spojili svou existenci. Z t∞chto sv∞dectvφ se dozvφdßme, proΦ nedoÜla napln∞nφ oΦekßvßnφ s dan²m klßst otev°enou spoleΦnost do kontrastu se svobodou jednotlivce a s principy tr₧nφ sout∞₧e? Co₧pak nejsou prßv∞ svoboda a trh t∞mi nejvlastn∞jÜφmi znaky otev°enΘ spoleΦnosti? Nedovedu si takΘ p°edstavit, jak by si mohla doktrφna "laissez-faire" osobovat nßrok na "absolutnφ pravdu", jak pφÜe G.Soros. Chce tφm snad °φci, ₧e je vφra v Φlov∞ka, v jeho rozum, v jeho schopnosti absolutnφ pravdou, nebo si snad myslφ, ₧e je p°ekonan²m dogmatem? Tφm mΘn∞ si umφm p°edstavit, ₧e by spoleΦnost svobodn²ch jednotlivc∙, zalo₧enß na volnΘ sout∞₧i a tr₧nφ sm∞n∞, mohla obsahovat zßsadnφ rozpor mezi zßjmy jednotlivc∙ a zßjmy spoleΦnosti. Zastßnci svobodnΘ spoleΦnosti se takΘ nevyznaΦujφ slepou vφrou v jakousi abstraktnφ Φi nadp°irozenou "magickou moc trhu", jak naznaΦuje G.Soros. Pouze vidφ v Φlov∞ku jedince, schopnΘho samostatn∞ hledat a volit svΘ p°φle₧itosti, a v∞°φ v jeho racionalitu. Nev∞°φ naopak v racionalitu kolektivnφho rozhodovßnφ za Φlov∞ka a mφsto Φlov∞ka. Nev∞°φ v "kolektivnφ hodnoty", ani v konstrukce "nov²ch °ßd∙", v nich₧ by novΘ elity a jejich reprezentanti (novφ pßni SorosovΘ) vnucovali Φlov∞ku svΘ p°edstavy o morßlce a o jak²chsi vÜelidsk²ch hodnotßch. LidskΘ d∞jiny jsou bohatΘ na katastrofickΘ vize a proroky "nov²ch °ßd∙". Ukazujφ nßm rovn∞₧, ₧e snahy (jakkoli vedenΘ dobr²mi ·mysly) dßt lidem "vφc ne₧ pouhou svobodu" vedly v₧dy k omezenφ tΘto svobody. Otev°enß spoleΦnost nem∙₧e b²t ani "st°edov²m polem" mezi svobodou a totalitou, ani "t°etφ cestou" mezi kapitalismem a socialismem. Mß-li G.Soros skuteΦn∞ na mysli n∞co takovΘho, moc bych si p°ßl, aby to tφmto pojmem neoznaΦoval. Ji°φ Musil, sociolog, Univerzita Karlova: George Soros se b∞hem n∞kolika let stal komentßtorem prom∞n soudobΘho sv∞ta, Φφm₧ vyvolal pozornost vlßd, mezinßrodnφch organizacφ, ale takΘ tisku, od britskΘho Φasopisu Economist, p°es n∞meck²m Spiegel a a₧ ke kanadskΘmu The Globe and Mail. A¥ ji₧ s nφm souhlasφme nebo ne, nenφ pochyb o tom, ₧e Soros klade sob∞ i nßm otßzky, kterΘ jdou k jßdru svφzel∙ naÜφ souΦasnΘ zßpadnφ civilizace. AvÜak, jak u₧ to b²vß, v²znamnΘ Φlßnky, kterΘ se sna₧φ co nej·sporn∞ji vyjßd°it slo₧itΘ skuteΦnosti dneÜnφho sv∞ta, mohou b²t proto pon∞kud zkratkovitΘ, a ne zcela srozumitelnΘ. P°edevÜφm je nutno se ptßt, z Φeho pramenφ Sorosova ned∙v∞ra k standardnφm nßzor∙m hlavnφho a politicky nejvlivn∞jÜφho proudu soudobΘ ekonomickΘ teorie. Zkoumat, kde se vzala jeho skepse, kterou vyjßd°il ji₧ v roce 1994: "V∞°φm ve volnΘ trhy a demokracii. LiÜφm se vÜak od zastßnc∙ laissez-faire v jednom bod∞: nestaΦφ pouze sledovat vlastnφ zßjem. Musφte nad°adit spoleΦn² zßjem svobodn²ch trh∙, demokracie, otev°enΘ spoleΦnosti nad vlastnφ zßjem, jinak tento systΘm nep°e₧ije." (Soros on Soros, 1995, str.228). Soros tyto svΘ zßv∞ry opφrß o dva zßkladnφ zdroje. Prvnφm je jeho studium filosofie na London School of Economics, kde ho rozhodujφcφm zp∙sobem ovlivnil Karl Popper. Druh²m je jeho dlouhodobß osobnφ zkuÜenost z fungovßnφ kapitßlov²ch trh∙ a z chovßnφ ·Φastnφk∙ t∞chto trh∙. Oba tyto zdroje formovaly jeho obraz dneÜnφho sv∞ta. Jeho jßdrem je filosofickß teorie lidskΘ omylnosti. Nejde p°itom jen o omylnost jedince. My vÜichni si musφme uv∞domit, ₧e naÜe v∞d∞nφ o sv∞t∞, zejmΘna o spoleΦnosti a o jejφm fungovßnφ, je ne·plnΘ a nedokonalΘ. Sv∞t a spoleΦnost nßs v₧dycky n∞jak p°ekvapφ a zaskoΦφ. NaÜe obrazy sv∞ta jsou jen nedokonalΘ modely. Pokud vÜak jsou budovßny na zßklad∞ zkuÜenosti a rozumu, pak jsou nepochybn∞ lepÜφ ne₧ obrazy opφrajφcφ se o jinΘ zdroje, o nekontrolovatelnΘ d∙kazy, o zcela subjektivnφ soudy. Soros nevyz²vß k m≤dnφmu mravnφmu a kulturnφmu relativismu. Naopak, v∞domφ omylnosti naÜeho poznßnφ nßm m∙₧e pomoci budovat pevn∞jÜφ soustavu hodnot, s jejich₧ pomocφ m∙₧eme Φinit svß rozhodnutφ. V tom byl Soros velmi blφzko jednomu ze zakladatel∙ sociologie, Maxu Weberovi, kter² zd∙raz≥oval, ₧e v∞da je nßstrojem a ₧e nßm tudφ₧ sama o sob∞ ne°φkß, co mßme d∞lat. NaÜe rozhodnutφ majφ samoz°ejm∞ poΦφtat se sv²mi d∙sledky - to platφ zejmΘna v politice - ale konec konc∙ jsou op°ena p°edevÜφm o naÜi volbu hodnot, kter²m dßvßme p°ednost p°ed jin²mi, Φili o naÜe p°esv∞dΦenφ, nebo chcete-li o naÜi vφru. Nem∙₧eme se spolΘhat v²luΦn∞ na rozum, musφme mφt n∞jakΘ p°esv∞dΦenφ, musφme n∞kter²m hodnotßm p°iklßdat v∞tÜφ d∙le₧itost ne₧ jin²m. Soros sprßvn∞ poznal rozdφl mezi p°φrodnφmi a socißlnφmi v∞dami. P°φrodnφ v∞dy se zab²vajφ udßlostmi, kterΘ se d∞jφ nezßvisle na tom, co si o nich kdokoliv myslφ, jsou to fakta. Kdy₧ vÜak souΦßstφ udßlostφ jsou myslφcφ ·Φastnφci, je vÜe jinΘ. Aktivnφ ·Φastnφk nenφ nikdy jen pozorovatelem. SkuteΦnost poznßnφ m∞nφ samotnou skuteΦnost. To nazval reflexivitou. Co to znamenß v praktickΘm ₧ivot∞ a zejmΘna v ekonomii? P°evß₧nß Φßst dneÜnφ ekonomickΘ teorie je konstruovßna bez ohledu na tuto reflexnφ teorii o chovßnφ Φlov∞ka a lidsk²ch vztah∙. Podle Sorose je ekonomickß teorie platnß jen jako hypotetickß konstrukce, kterß nepoΦφtß s touto reflexivitou. Kdy₧ pak pou₧ijeme zßv∞ry takovΘ ekonomickΘ teorie na reßln² sv∞t, m∙₧e to vΘst k faleÜnΘmu obrazu. A o to Sorosovi jde, tvrdφ, ₧e ekonomickΘ teorie, o kterΘ se dnes opφrajφ ΦetnΘ vlßdy, mezinßrodnφ organizace, jsou velmi elegantnφ teoretickΘ konstrukce. Jejich aplikace je mo₧nß, vytvo°φ snad "dobrou ekonomii", ale nevytvo°φ otev°enou spoleΦnost. Schßzφ jim dalÜφ hlediska, osobn∞ bych °ekl hlediska sociologickß a politickß. SpoleΦnost nenφ stroj slo₧en² z jednotlivc∙ nep°etr₧it∞ odhadujφcφch prosp∞Ünost sv²ch rozhodnutφ. Tento obraz je nebezpeΦn²m zjednoduÜenφm. Jeho aplikace do vÜech d∙sledk∙ nßm m∙₧e zp∙sobit mnohΘ obtφ₧e. Soros∙v obraz souΦasnosti se mi zdß srozumiteln². Jako sociolog bych jeÜt∞ dodal, ₧e modernφ spoleΦnost m∙₧e dob°e fungovat a z∙stat svobodnß pouze na zßklad∞ dohody - jakΘsi obnovovanΘ spoleΦenskΘ smlouvy, v nφ₧ se jejφ jednotlivΘ slo₧ky pokusφ sladit svΘ Φasto velmi odliÜnΘ zßjmy. Milan Znoj, filosof a politolog, Filosofickß fakulta UK Sdφlφm sice p°esv∞dΦenφ, ₧e laissez faire m∙₧e Ükodit demokracii, nicmΘn∞ Sorosova hlavnφ teze, ₧e nep°φtelem otev°enΘ spoleΦnosti se nynφ stßvß kapitalismus volnΘ sout∞₧e, se mi jevφ nedostateΦn∞ dolo₧ena. Podle Poppera se nep°φtel otev°enΘ spoleΦnosti poznß podle toho, ₧e nenφ ochoten p°edlo₧it svΘ teorie, nßvrhy a po₧adavky k otev°enΘ racionßlnφ diskusi. V nφ nemß nikdo patent na rozum, vÜe je kritizovatelnΘ na zßklad∞ racionßlnφch argument∙ a zkuÜenosti a za platnΘ je p°ijato jen to, co v tΘto racionßlnφ zkouÜce obstojφ. Teorie, kterΘ hlßsß nep°φtel otev°enΘ spoleΦnosti, se takovΘ zkouÜce vyh²bajφ a jsou racionßln∞ nevyvratitelnΘ. Nelze v jejich p°φpad∞ zjistit, jakß empirickß zkuÜenost je vyvracφ. VÜechny argumenty tyto teorie obracejφ ve sv∙j prosp∞ch. Prost∞ v∞dφ, co je dobrΘ pro vÜechny, tak₧e ₧ßdnΘ otev°enΘ hledßnφ toho, co je rozumnΘ a podle dosavadnφch zkuÜenostφ dobrΘ, nenφ t°eba podstupovat. Aby Soros dolo₧il svou tezi, musel by ukßzat, ₧e teorie laissez faire je nev∞deckß v popperovskΘm smyslu. K tomu ovÜem nestaΦφ dolo₧it, ₧e je to teorie nereßlnß, mylnß nebo Ükodlivß. Pokud jsme toti₧ schopni Ükodlivost danΘ teorie prokßzat a °φdφme se jφ i nadßle, m∙₧e to sv∞dΦit o naÜφ hlouposti, nikoli vÜak o tom, ₧e ₧ijeme ve spoleΦnosti, kterou laissez faire p°ipravila o otev°enost. Troufßm si tvrdit, ₧e neoklasickß ekonomickß teorie, je₧ laissez faire obhajuje, je v∞deckou teoriφ, a nenφ ani totalitnφ ideologiφ, ani nep°φtelem otev°enΘ spoleΦnosti. Konec konc∙ je stßle mo₧nΘ, ₧e ji na zßklad∞ zkuÜenosti a rozumu odmφtneme. Dß se ukßzat, ₧e laissez faire Ükodφ, ale nenφ to otev°enost spoleΦnosti ve v²Üe uvedenΘm smyslu, kterß by Üφ°enφm volnΘho trhu zachßzela na ·byt∞. Ud∞lßme-li z celΘho sv∞ta tr₧iÜt∞, otev°en² z°ejm∞ z∙stane. Za svΘ ale nejspφÜe vezme lidskß a obΦanskß sounßle₧itost, zakrnφ otev°en² ve°ejn² prostor, kde by se jinak m∞lo utvß°et spoleΦnΘ mφn∞nφ lidφ, kte°φ spolu pracujφ a ₧ijφ v urΦitΘ spoleΦnosti. Dokonce lze tvrdit, ₧e prßv∞ teorie laissez faire je teoriφ otev°enΘ spoleΦnosti. Sßm Popper byl toho nßzoru, jak doklßdajφ jeho poznßmky o Hayekovi. V∞d∞l ovÜem tΘ₧ o Ükodlivosti kapitalismu volnΘ sout∞₧e, jak o tom sv∞dΦφ jeho rozbory Marxe. Ob∞ teorie, Popperova a Hayekova, majφ spoleΦn² liberßlnφ kabßt. Ob∞ p°ipouÜt∞jφ pluralitu v hledßnφ dobra a pluralitu v hledßnφ pravdy. Zatφmco Popperova otev°enß spoleΦnost je sdru₧enφ jedinc∙, kte°φ v racionßlnφ diskusi hledajφ °eÜenφ sv²ch problΘm∙, je Hayekova svobodnß spoleΦnost sdru₧enφ jedinc∙, kte°φ k dosa₧enφ sv²ch cφl∙ vyu₧φvajφ ·silφ druh²ch lidφ sledujφcφch zase svΘ cφle. Pouto, je₧ je dr₧φ pohromad∞, je tr₧nice. Laissez faire je z tohoto hlediska liberalismem p°epjat²m, kter² se vskutku m∙₧e stßt hroba°em obΦanskΘ spoleΦnosti, nebo¥ v tr₧nici obΦana nepotkßÜ, tam se honφ jen obchodnφci. Ve finßle je mo₧no dßt Sorosovi za pravdu. Nenφ ale t°eba popφrat, ₧e trh je efektivnφm mechanismem distribuce statk∙ ve spoleΦnosti - efektivnφm, nikoli optimßlnφm. Ne ka₧dΘ efektivnφ rozd∞lenφ statk∙ je rozd∞lenφm spravedliv²m a ekologicky Üetrn²m. Liberßlnφ koncept otev°enΘ a svobodnΘ spoleΦnosti je t°eba p°ekroΦit sm∞rem k obΦanskΘ spoleΦnosti, ve kterΘ je pouto mezi lidmi siln∞jÜφ. Budeme-li hledat tφmto sm∞rem, je t°eba dßt pozor, abychom se nedostali do opaΦnΘho extrΘmu. Mnozφ rßdo by p°φznivci obΦanskΘ spoleΦnosti by jφ toti₧ rßdi vepsali do Φela n∞jakΘ nejvyÜÜφ mravnφ dobro, kterΘ by z neotesan²ch obchodnφk∙ pat°iΦnou p°ev²chovou ud∞lalo pravΘ obΦany. NaÜt∞stφ i bez toho m∙₧e b²t spoleΦnost spravedlivß a ekologicky Üetrnß. V tom je jistß nad∞je do budoucna. Chce to ale proplout mezi Skyllou neomezenΘho trhu a Charybdou mravnφho lyrismu. Petr Pithart |