AmeriΦan japonskΘho p∙vodu Francis Fukujama vydal v roce 1989 knihu pod nßzvem ôKonec d∞jinö, kterß se zßhy stala bestsellerem. Vydr₧ela jφm vÜak b²t jen n∞kolik mßlo sez≤n.

    Fukujama tvrdil, ₧e od nyn∞jÜka, po ·plnΘm pßdu komunismu, kter² p°edjφmal sprßvn∞, na tΘto planet∞ vlastn∞ ji₧ o nic zßva₧nΘho nep∙jde, proto₧e liberßlnφ demokracie je vÜude na nezadr₧itelnΘm vφt∞znΘm postupu. A nad nφ Φi za nφ p°ece u₧ nic nenφ. Zkrßtka konec d∞jin. KoneΦn∞ mφr, i kdy₧ trochu nuda.

    Jeho vize budoucnosti se tak pon∞kud podobala definici socialistickΘho realismu: takΘ ten p°ece b²val ironicky charakterizovßn jako um∞leck² styl, zobrazujφcφ urputn² boj dobrΘho s jeÜt∞ lepÜφm.

    Bestsellerem se Fukujamova kniha stala proto, ₧e vÜichni, anebo skoro vÜichni, uv∞°ili, ₧e p°φΦiny konflikt∙ se v tomto naÜem sv∞t∞ definitivn∞ vyΦerpaly.

    Budu hlasovat pro naÜe p°iΦlen∞nφ k NATO nikoli jen proto, ₧e se Francis Fukujama m²lil, ale hlavn∞ proto, ₧e ·sp∞ch jeho knihy ukßzal, jak jsme my lidΘ lehkov∞rnφ, jak mßlo rozumφme souΦasnΘmu sv∞tu, jak se s chutφ a s vervou m²lφme i docela zßsadn∞. Jak naÜe schopnost p°edvφdat se paradoxn∞ zmenÜuje s tφm, jak se sv∞t scvrkßvß a jak mßme stßle vφce a vφce informacφ. Jak Φasto nßs pak dramatickΘ udßlosti zaskakujφ nep°ipraveny.

    Fukujama m∞l mo₧nß svou knihu nazvat rad∞ji "Konec stability", proto₧e s koncem bipolßrnφho sv∞ta bezpeΦnostnφch rizik spφÜe p°ibylo, ne₧ ubylo. Nem∞lo by nßs to p°ekvapovat. Svoboda b²vß vskutku darem nad sφly Φlov∞ka, nad sφly mnoh²ch lidφ. Ti ji zatφm leckde vskutku neunßÜejφ a pak ovÜem hledajφ nep°φtele, proto₧e si sami se sebou nev∞dφ rady. Nev∞dφ zkrßtka, kdo jsou, Φφ jsou, jsou-li svobodnφ. A kdo hledß nep°φtele, ten jej u₧ v₧dycky naÜel.

    NATO je pro mne spojenectvφm t∞ch, kte°φ jsou odhodlßni t∞₧kΘ b°φm∞ svobody a odpov∞dnosti nΘst, nΘst je bez iluzφ, i kdy₧ v₧dycky s pevn²m p°esv∞dΦenφm, ₧e vÜechna ostatnφ snadnß °eÜenφ, kterß se musejφ obejφt bez svobody, jsou ve skuteΦnosti cestou do pekla.

    NATO je pro mne spojenectvφm proti chaosu, kter² vÜak bude nap°φÜt∞ povstßvat spφÜe ze slabosti ne₧ ze sφly, spφÜe z nejistoty ne₧ z pevnΘho p°esv∞dΦenφ, spφÜe z lidskΘ stejnosti ne₧ z rozdφlnosti.

    Nemyslφm si, ₧e takov² chaos bude v₧dycky nutn∞ propukat jen kdesi mimo nßs, mimo sv∞t tohoto spojenectvφ. Pevn∞ vÜak v∞°φm, ₧e jej nikdy nezachvßtφ cel². To proto, ₧e to je a bude spojenectvφ, kterΘ nejen toleruje, ale p∞stuje pluralitu, diverzitu, multikulturalitu jako poslednφ, toti₧ nejspolehliv∞jÜφ p°edpoklad stability, konec konc∙ mφru: jenom ve svobodnΘm sv∞t∞, ve kterΘm vedle sebe ₧ijφ lidΘ r∙zn²ch v∞r, ale i r∙zn²ch skepsφ, r∙zn²ch jazyk∙ i barev pleti, r∙zn²ch vkus∙ i nevkus∙, r∙zn²ch politick²ch vyznßnφ i r∙zn²ch ₧ivotnφch styl∙, jenom v takovΘmto vlastn∞ nep°ehlednΘm, chcete-li nepo°ßdnΘm sv∞t∞ se nemohou lidΘ zblßznit do n∞jakΘ praÜt∞nΘ ideologie vÜichni najednou.

    Severoatlantickß aliance je pro mne zajistΘ toliko lidsk²m, tedy jen nedokonal²m dφlem, p°itom vÜak prßv∞ dφlem zdokonaliteln²m. Je p°edevÜφm zßvazkem k demokracii jako k vnit°nφmu p°edpokladu mφru domßcφmu i mφru navenek.

    Zßn∞t na jednom mφst∞ t∞la aliance nelze tedy nikdy vylouΦit: vzpome≥me jen ╪ecka ovlßdanΘho po lΘta juntou plukovnφk∙. Zdrav² celek tohoto velkΘho t∞la usnadnil zhojenφ tohoto zßn∞tu a v tomto smyslu je NATO zßrukou i do budoucnosti.

    Aliance se odvß₧n∞ rozhodla vydr₧et i Φlenstvφ zemφ s autoritß°sk²m re₧imem, myslφm na èpan∞lsko a Portugalsko. Demokracie se tam pak vracela relativn∞ snadno a s politickou a ·stavnφ kulturou, jakou bychom si p°ßli mφt i u nßs doma. Op∞t platφ, ₧e takΘ proto snadno, takΘ proto s takovou velkorysostφ, ₧e zdravΘ demokratickΘ t∞lo aliance bylo dosti velkΘ a silnΘ.

    Severoatlantickß aliance je v tomto sv∞t∞ spojenectvφm nikoli proti n∞komu, ale proti doslova vÜudyp°φtomn²m pokuÜenφm fanatismu a fundamentalismu nejen kolem nßs, ale i v nßs samotn²ch. Ve vnit°nφ pluralit∞ tohoto spoleΦenstvφ, kterou nad jinΘ srozumiteln∞ vyjad°uje prßvo veta jednoho ka₧dΘho jeho Φlena, je tak relativn∞ nejspolehliv∞jÜφ zßruka mφru v tomto nejistΘm, nep°edvφdatelnΘm sv∞t∞.

    M∙₧eme zajistΘ snφt o dokonalejÜφch zßrukßch, o ideßln∞jÜφch aliancφch, o and∞lÜt∞jÜφch motivech. Hledßm vÜak mφr ji₧ na tomto sv∞t∞. Budu hlasovat pro p°iΦlen∞nφ naÜφ republiky k tomuto spojenectvφ.