Kazdy puvodce podnikoveho prumysloveho prava, na nez zamestnavatel uplatnil majetkove pravo, ma vzdy narok na vyplaceni primerene odmeny od zamestnavatele. Pravo na odmenu vznika pisemnym oznamenim zamestnavatele na nabidku puvodce, ze si cini narok na vynalez, uzitny nebo prumyslovy vzor nebo zlepsovaci navrh. Kriteriem pro vznik naroku na odmenu u podnikovych prumyslovych prav tedy neni udeleni patentu nebo osvedceni o zapisu do rejstriku.

Nevyuzije-li zamestnavatel zakonem danou lhutu, prechazi pravo prihlasit nove reseni k ochrane zpet na puvodce - zamestnance. Zamestnanec takto ziska legalni pravo prihlasit reseni k prumyslove pravni ochrane sam na sebe, a to jako vlastnik techto prumyslovych prav. Hlidani lhuty je u podnikovych prumyslovych prav pro zamestnavatele velmi dulezite, protoze zmeskani lhuty nelze prominout.

Trochu odlisny je postup u podnikoveho prumysloveho vzoru. Zde musi zamestnavatel po nabidce zamestnance do tri mesicu podat prihlasku prumysloveho vzoru (jde o modni vzory, designy vyrobku apod.). Nepoda-li zamestnavatel v uvedene lhute prihlasku, prechazi pravo zpet na puvodce. Ucini-li zamestnavatel v teto fazi chybu, bude ji moci napravit pouze uzavrenim licencni smlouvy nebo smlouvy o prevodu prav z puvodce na zamestnavatele.

Pro vysi odmeny puvodce za podnikove prumyslove pravo jsou rozhodujici zejmena tato kriteria:

• Technicky a hospodarsky vyznam prumysloveho prava, s nimz souvisi ekonomicky prinos prokazatelny z informacni soustavy zamestnavatele at jiz primo, nebo ekonomickym rozborem. V nekterych pripadech se hodnoti prinosy z vyroby, v jinych uzitek z udelenych licenci apod., vse zavisi na konkretnich podminkach toho ktereho pripadu.
• Materialni a financni podil zamestnavatele na vytvoreni prumysloveho prava. Tento podil nemuze byt nikdy nulovy.
• Rozsah pracovnich ukolu puvodce podle pracovni naplne nebo podle zadanych pracovnich ukolu.
• Podil noveho reseni na vyrobku, zarizeni, vyrobni lince apod. Tento podil nelze opominout, protoze do primerene odmeny nepatri prinosy z vlivu nesouvisejicich s novym resenim.

Pod pojmem pracovni pomer, resp. pracovne pravni vztah je treba rozumet vztah zalozeny pracovni smlouvou, dohodou o provedeni prace, dohodou o pracovni cinnosti, smlouvou o dilo, smlouvou o vyzkumu a vyvoji a pod.

Pro zamestnance - puvodce je dulezite ustanoveni zakona v tom, ze pravo napr. na patent prechazi na zamestnavatele tehdy, neni-li smlouvou stanoveno jinak. Pokud tedy zamestnavatel schvalil v pracovni smlouve dolozku (z pohledu zamestnavatele nevyhodnou), ze vsechna nova reseni, ktera zamestnanec vytvori v ramci pracovniho pomeru, si nebude narokovat, pak zamestnanec si muze jednoznacne vsechna tato reseni prihlasovat sam jako puvodce.

Pasaz zakona o zneni pracovni smlouvy je dulezita napriklad u designeru. Pokud si designer vyhradi ve smlouve o provedeni dila, ze odevzda dilo podle zadanych parametru, ale ze uplatnuje pravo pro sebe prihlasit reseni jako prumyslovy vzor, pak ziska smlouvou pravo prihlasit si svuj design k ochrane. Zadavatel vsak bude mit pravo vyuzivat vysledek objednane prace ve smyslu smlouvy za cenu v ni smluvenou (vhodne ve smlouve jednoznacne upravit).

ZLEPSOVACI NAVRHY

Za zlepsovaci navrh se pokladaji technicka, vyrobni nebo provozni zdokonaleni, jakoz i reseni problemu bezpecnosti a ochrany zdravi pri praci a zivotniho prostredi, s nimiz ma zlepsovatel pravo nakladat.

Takove pravo vznikne pouze v pripade, ze predmet obsazeny ve zlepsovacim navrhu je mimo sferu dusevniho vlastnictvi jineho. Tuto podminku zlepsovatel nesplnuje, pokud nabizene reseni vytvori ke splneni pracovniho ukolu k zamestnavateli, za ktery je placen mzdou. Pracovni ukol zamestnance vyplyva zejmena z popisu prace nebo pracovniho prikazu. Takto vytvorena reseni se stavaji soucasti obchodniho majetku podniku zamestnavatele. Zlepsovatel rovnez nemuze nakladat se skutecnostmi, ktere jsou predmetem obchodniho tajemstvi, nemuze nakladat se stavajicim obchodnim majetkem zamestnavatele - dosavadni vysledky vedeckotechnickych praci, prumyslove a jine dusevni vlastnictvi. Pravo ze zlepsovaciho navrhu nevznikne rovnez v pripade, kdy tomu brani prava z patentu nebo zapsaneho prumysloveho vzoru.

Zlepsovatel je povinnen nabidnout zlepsovaci navrh svemu zamestnavateli, jestlize se zlepsovaci navrh tyka oboru prace nebo cinnosti zamestnavatele. Nabidkova povinnost nevyplyva pouze z pracovniho, popripade clenskeho pomeru k zamestnavateli, ale i z obdobneho pracovne pravniho vztahu, napr. z dohod konanych mimo pracovni pomer. Je-li zlepsovaci navrh vysledkem prace nekolika zlepsovatelu, maji tuto povinnost vsichni.

Obor prace nebo cinnosti zamestnavatele neni shodny s predmetem cinnosti zapsanym v obchodnim rejstriku. Jde o pojem sirsi, zahrnujici veskere cinnosti zamestnavatele souvisejici s podnikanim. Pokud se zlepsovaci navrh netyka oboru prace nebo cinnosti zamestnavatele, muze zlepsovatel se svym resenim volne nakladat.

Pravo vyuzivat zlepsovaci navrh vznika uzavrenim smlouvy mezi zamestnavatelem a zlepsovatelem o prijeti nabidky zlepsovaciho navrhu a odmene za nej. Toto ustanoveni se vztahuje nejen na zamestnavatele, ale i na dalsi podnikatele. Vyuziti zlepsovaciho navrhu bez uzavreni smlouvy se zlepsovatelem je vyuzitim bez pravniho duvodu a zlepsovatel se muze domahat ochrany z porusovani prav.

Zlepsovatel ma pravo bez omezeni nakladat se zlepsovacim navrhem, jestlize s nim zamestnavatel ve lhute dvou mesicu od nabidky zlepsovaciho navrhu neuzavrel smlouvu. Lhuta pro uzavreni smlouvy ma povahu lhuty propadne pouze pro nakladani s navrhem vuci jinemu. I po jejim uplynuti vsak lze uzavrit smlouvu se zlepsovatelem.

KNOW - HOW

Za know-how v pravnim slova smyslu nelze povazovat vynalezy, ktere jsou predmetem specialni ochrany podle patentoveho zakona. To vsak plati pouze o vynalezech chranenych patenty. Podnik nebo puvodce ma moznost vynalez k ochrane neprihlasit, ale utajovat jej.

Takto nepatentovany (nebo i nepatentovatelny) vynalez lze nepochybne povazovat za know-how. Ochrana vynalezu patentem je samozrejme ucinnejsi, nez ochrana nepatentovaneho vynalezu jeho utajenim. Na rozdil od majitele patentu nema majitel know- how moznost zakazat dispozici s timto resenim. Nahrada ve vztahu k tomu, kdo toto reseni vyzradil, nikdy nevynahradi zpusobenou ujmu.

Pokud jde o vztah know-how k uzitnym a prumyslovym vzorum, je situace obdobna jako u vynalezu.

U zlepsovacich navrhu lze konstatovat, ze v podstate kazdy zlepsovaci navrh je urcitym typem know-how.

Know-how lze poskytovat tretim stranam na smluvnim zaklade a to obvykle licencni smlouvou. Klasicka licencni smlouva, jejimz predmetem je pouze poskytnuti know-how, nebyva prilis casta. Castejsi jsou pripady, kdy predmetem licencni smlouvy je poskytnuti prava z vynalezu nebo uzitneho ci prumysloveho vzoru a know-how tvori nedilnou soucast takto poskytnuteho prava.