Pra₧sk² hrad - programov² Φtvrtletnφk

Z obsahu:

	Na anketnφ otßzku odpovφdajφ Geraldine Muchovß a Ivo MathΘ
	Pra₧sk² hrad v dob∞ Mnichova 1938
	Defenestrace p°ed 380 lety
	Nßlezy ze studny u kostela VÜech svat²ch
	V ji₧nφch zahradßch Pra₧skΘho hradu
	O v²stavßch: Forma Uno, Architekt Boris Podrecca, Du₧ina a jßdro - Michael Rittstein, Instalace Jaroslavy SeverovΘ, 1968, Magnum ve sv∞t∞
	O divadle: S Borisem R÷snerem o Macbethovi W. Shakespeara, Cirkus vitae v Jelenφm p°φkopu
	O hudb∞: KorunovaΦnφ oratorium Jana Dismase Zelenky
	Aktuality, kulturnφ programy

RenesanΦnφ p°edm∞ty ze studny u kostela VÜech svat²ch

Na unikßtnφ v²stav∞ Rudolf II. a Praha v lo≥skΘm roce na Pra₧skΘm hrad∞ byly vedle znßm²ch a slavn²ch d∞l vystaveny dalÜφ pamßtky, kterΘ na prvnφ pohled nemusely upoutat tolik pozornosti jako obrazy renesanΦnφch malφ°∙ Φi v²tvory ze zlata a drah²ch kamen∙. AvÜak i tyto p°edm∞ty, Φasto v∙bec poprvΘ p°edvedenΘ ve°ejnosti, jsou unikßtnφ a majφ velkou kulturn∞ historickou hodnotu. Pat°φ k nim soubor v∞cφ nalezen²ch ve studn∞ u kostela VÜech svat²ch, kter² byl vystaven v MφΦovn∞, v Φßsti v∞novanΘ architektu°e a archeologii.
Studna se nalΘzß mezi v²chodnφ zdφ StarΘho krßlovskΘho palßce a severozßpadnφm rohem renesaΦnφho kostela VÜech svat²ch. Vznikla pravd∞podobn∞ v souvislosti s romßnskou a ran∞ gotickou stavbou KrßlovskΘho palßce a kaple VÜech svat²ch. V gotice byla studna nastav∞na a obezd∞na pφskovcov²mi kvßdry. Kolem roku 1500, kdy₧ byl postaven Vladislavsk² sßl, kolem jeho₧ ji₧nφ, v²chodnφ a severnφ st∞ny vedl vyhlφdkov² ochoz, vytßhli zdivo studny a₧ do v²Üky tohoto ochozu. V roce 1541 vypukl na MalΘ Stran∞ po₧ßr, kter² se rozÜφ°il i na Pra₧sk² hrad. P°i tΘto tragickΘ udßlosti vyho°ely vÜechny okolnφ stavby. Jejich obnova probφhala do roku 1580 a nad studnou byla zalo₧ena severnφ ze∩ nov∞ budovanΘho kostela VÜech svat²ch. Po tomto roce byl p°φstup ke studn∞ znaΦn∞ ztφ₧en a p°estala se pou₧φvat.
Soubor, vyzdvi₧en² ze studny v roce 1925, tvo°φ ₧ensk² ₧iv∙tek, sφ¥ka na vlasy, vßΦek, ko₧enΘ boty a sklo.
V∞tÜina p°edm∞t∙ byla postupn∞ konzervovßna a restaurovßna. Zprvu probφhalo restaurovßnφ bohu₧el ne prßv∞ vhodn²m zp∙sobem. Textilie se Φistily pomocφ chemikßliφ, vlßkna nebyla p°i vysouÜenφ srovnßna a restaurßto°i se ani nepokusili o rekonstrukci p∙vodnφho tvaru. P°i konzervaci bot pou₧ili technick² tuk typu vazelφny, na kter² se hojn∞ nalepily neΦistoty. Navφc bez p°edchozφ anal²zy, tedy Φasto chybn∞, byly poseÜφvßny samostan∞ dochovanΘ dφlce bot. Sprßva Pra₧skΘho hradu proto nedßvno zahßjila novΘ restaurovßnφ, jeho₧ nezbytnou souΦßstφ byl podrobn² pr∙zkum vÜech p°edm∞t∙.
Äensk² ₧iv∙tek s rovn²m v²st°ihem, ·zk²mi ramφnky a p°ednicφ zakonΦenou do ÜpiΦky byl zhotoven z brokßtu a zdoben st°φbrnou nitφ drobn²m geometrick²m motivem. P∙vodn∞ k n∞mu z°ejm∞ pat°ila i sukn∞ a odvazovacφ rukßvy, jak o tom sv∞dΦφ zbytky zachoval²ch voln²ch nitφ. Luxusnφ ₧iv∙tek, na n∞m₧ se projevujφ vlivy italskΘ i Üpan∞lskΘ m≤dy, je sv²m st°ihem podobn² ₧iv∙tku nalezenΘmu v hrob∞ Eleonory z Toleda pochovanΘ v roce 1562 ve Florencii. Prakticky toto₧nou lßtku najdeme na portrΘtu hrab∞te Elerwina III. z Bentheimu od Hermanna Tom Ring z roku 1560.
Z hedvßbnΘ p°φze drhanß sφ¥ka na vlasy s motivem "Bo₧φho oka" nad Φelem je podobnß Φepci, kter² byl v roce 1547 dßn do hrobu v katedrßle sv. Vφta Ann∞ JagellonskΘ. Ten je vÜak zhotoven ze zlatΘho dracounu. Motiv "Bo₧φho oka" byl v renesanci velmi oblφben², Φasto zdobil nap°φklad i Üperky.
DalÜφ textiliφ vyjmutou ze studny je vßΦek upleten² z hedvßbnΘ p°φze. VßΦky v renesanci slou₧ily k uchovßvßnφ drobn²ch p°edm∞t∙, b²valy p°ipev≥ovßny k pasu a nosili je ₧eny i mu₧i.
Ko₧enou obuv p°edstavuje osm pßr∙, dvanßct p∙lpßr∙ a Φty°icet fragment∙; zastoupeny jsou pantofle, st°evφce, polovysokΘ i vysokΘ boty. Naprostß v∞tÜina nalezen²ch bot pat°φ mezi velmi luxusnφ obuv zhotovenou z jemn²ch teletin Φi kozin a bohat∞ zdobenou nejr∙zn∞jÜφmi zp∙soby.
SvrÜky n∞kolika pantoflφ a st°evφc∙ jsou pokrytΘ jemn²m geometricky uspo°ßdan²m vzorem. Ten byl zhotovovßn pod vlivem Üpan∞lskΘ m≤dy s typick²mi maursk²mi prvky bu∩ technikou pro°ezßvßnφ nebo vyrß₧enφ matricφ. DalÜφm v²zdobn²m prvkem, kter² se objevuje na st°evφcφch, jsou dlouhΘ, vedle sebe podΘln∞ kladenΘ pr∙°ezy, dopln∞nΘ dalÜφmi drobn²mi vpichy a r²hami.
Velkß Φßst st°evφc∙ je dekorovßna dv∞ma nebo t°emi na n∞kolika mφstech podvleΦen²mi ·zk²mi ko₧en²mi °emφnky, ve dvou p°φpadech jeÜt∞ dopln∞n²mi jednφm siln∞jÜφm pßskem zdoben²m Üikm²mi pr∙°ezy. Boty byly pravd∞podobn∞ vyrobeny v ╚echßch, v Praze.
Nßrty n∞kolika st°evφc∙ jsou lemovanΘ zoubkovit²m vykrajovßnφm. Tento motiv byl v renesanci velmi oblφben, Φasto zdobil takΘ ₧enskΘ i mu₧skΘ Üaty.
PolovysokΘ boty jsou ÜirokΘ v nßrtu a hornφ okraj majφ Üikmo se°φznut², co₧ je projev vlivu v²chodoevropskΘ, p°edevÜφm uherskΘ m≤dy.
JedinΘ dochovanΘ vysokΘ boty jsou po stranßch pro°φznutΘ, otvory jsou sta₧enΘ k°φ₧em prota₧enou siln∞jÜφ nitφ.
Mezi fragmenty je zajφmavß patnφ Φßst svrÜku st°evφce se dv∞ma °emφnky p°es nßrt, zbytek korkovΘ podeÜve obalenΘ k∙₧φ a Φast podeÜve s vyra₧en²m znaΦenφm obuvnφka.
Analogie k jednotliv²m ko₧en²m botßm ze studny m∙₧eme nalΘzt jednak v ikonografick²ch pramenech a jednak mezi n∞kolika mßlo dochovan²mi exponßty muzeφ, nap°φklad v Mnichov∞, Norimberku a Offenbachu v N∞mecku, v Bally ve èv²carsku, v Groningen v Holandsku a v Lond²n∞ v Anglii.
Soubor p°edm∞t∙ ze studny u kostela VÜech svat²ch, kter² p°edstavuje v Φesk²ch zemφch i ve sv∞t∞ naprosto ojedin∞lou kolekci, m∙₧eme podle stavebn∞ historickΘho pr∙zkumu okolφ studny, um∞leckohistorickΘ anal²zy a srovnßnφm s dochovan²mi analogiemi vÜech p°edm∞t∙ datovat do obdobφ mezi lΘty
1560 - 1580.

Milena Bravermanovß, Helena B°ezinovß
(PhDr. Milena Bravermanovß - odd∞lenφ um∞leck²ch sbφrek Sprßvy Pra₧skΘho hradu, Mgr. Helena B°ezinovß - Archeologick² ·stav AV ╚R Praha)