Archeologick² v²zkum na Pra₧skΘm hrad∞
Historie v²zkumu
Prostory archeologick²ch vykopßvek
ArcheologickΘ nßlezy
RenesanΦnφ p°edm∞ty ze studny u kostela VÜech svat²ch - ╚tvrtletnφk Pra₧sk² hrad (LΘto 1998)
Kniha Archeologie na Pra₧skΘm hrad∞
Historie archeologickΘho v²zkumu na Pra₧skΘm hrad∞
ArcheologickΘ nßlezy na Pra₧skΘm hrad∞ v 19. stoletφ byly spojeny p°edevÜφm se stavebnφmi pracemi na dostavb∞ katedrßly sv. Vφta a p°i oprav∞ chrßmu sv. Ji°φ. Prvnφ a dosud nejv∞tÜφ soustavn² pr∙zkum byl proveden v letech 1925 - 1929 v souvislosti s ·pravou Pra₧skΘho hradu na sφdlo prvnφho prezidenta ╚eskoslovenskΘ republiky. Po skonΦenφ hlavnφch v²zkumn²ch pracφ v roce 1929 pokraΦovaly zßchrannΘ v²zkumy r∙znΘho rozsahu. Hlavnφm v²sledkem tohoto obdobφ bylo vytvo°enφ prvnφ reßlnΘ p°edstavy o nejstarÜφ podob∞ Pra₧skΘho hradu.
Po roce 1945 byly provßd∞ny n∞kterΘ p°estavby v areßlu Hradu a b∞hem nich pokraΦoval i archeologick² v²zkum. V letech 1950 - 1951 byl objeven nejstarÜφ k°es¥ansk² kostel na Pra₧skΘm hrad∞, kostel Panny Marie z konce 9. stoletφ. V²zkumy v klßÜte°e sv. Ji°φ (1959 - 1963) vedly mj. k odkrytφ nejstarÜφho poh°ebiÜt∞ p°emyslovsk²ch knφ₧at. Na konci 70. let bylo objeveno kostrovΘ poh°ebiÜt∞ z konce 9. a₧ poΦßtku 11. stoletφ v Lumbeho zahrad∞ za Jφzdßrnou Pra₧skΘho hradu.
Od zaΦßtku 80. let byly vedeny dalÜφ v²zkumy, kterΘ p°inesly nap°. up°esn∞nφ podoby romßnskΘho knφ₧ecφho palßce. ┌pln² zßchrann² v²zkum a p°edstihov² archeologick² v²zkum je provßd∞n i v souΦasnosti. K nejnov∞jÜφm v²sledk∙m pat°φ objevy v Lumbeho zahrad∞ z roku 1996 - sφdelnφ a v²robnφ objekty z obdobφ prav∞ku, kostrovΘ hroby kultury se Ü≥∙rovou keramikou a ze starÜφ doby bronzovΘ (kultura ·n∞tickß). Nejcenn∞jÜφm nßlezem z obdobφ novov∞ku byl renesanΦnφ keramick² vodovod na pitnou vodu.
Prostory archeologick²ch vykopßvkek
Sv∞dectvφm o intenzφvnφ v²zkumnΘ archeologickΘ Φinnosti jsou poz∙statky r∙zn²ch staveb a dalÜφch zanikl²ch objekt∙, nalΘzajφcφch se v podzemnφch prostorßch Hradu. ╚ßst z nich je p°φstupnß ve°ejnosti.
NejstarÜφ zd∞nou stavbou jsou poz∙statky kostela Panny Marie, zalo₧enΘho knφ₧etem Bo°ivojem I. p°ed rokem 885. Jde o druh² nejstarÜφ kostel v ╚echßch a nejstarÜφ v Praze. Kostel m∞l podobu prostΘ jednolodnφ stavby s apsidou, v interiΘru byl odkryt hrob knφ₧ete Spytihn∞va (895-915) a jeho man₧elky. Dochovanß severnφ Φßst kostela se nachßzφ v Obrazßrn∞ Pra₧skΘho hradu v sousedstvφ pr∙jezdu mezi II. a IV. hradnφm nßdvo°φm. PatrnΘ je zdivo kostela, Φßst podlahy z opukov²ch dla₧dic a zßklady oltß°e v apsid∞. Kostel je viditeln² pr∙hledem ze zmφn∞nΘho pr∙jezdu nebo oknem z Obrazßrny.
V podzemφ chrßmu sv. Vφta se nachßzejφ Φßsti starÜφch kostelnφch staveb, stojφcφch na tΘm₧e mφst∞ p°ed v²stavbou dneÜnφ katedrßly. V turisticky b∞₧n∞ p°φstupnΘm prohlφdkovΘm okruhu je mo₧nΘ shlΘdnout zdivo severnφ apsidy rotundy sv. Vφta, zalo₧enΘ ve 30. letech 10. stoletφ knφ₧etem sv. Vßclavem. LΘpe zachovanΘ Φßsti ji₧nφ apsidy s hrobem tohoto sv∞tce nejsou nßvÜt∞vnicky p°φstupnΘ. Z romßnskΘ baziliky sv. Vφta je viditelnß Φßst v²chodnφ krypty sv. Kosmy a Damißna s hlavnφ apsidou a v²chodnφ Φßsti severnφ lodi s apsidou. Severn∞ od romßnskΘ baziliky se nachßzelo sφdlo svatovφtskΘ kapituly, tzv. KlßÜter kostela pra₧skΘho. Ji₧nφ ze∩ jeho ambitu sousedφ s krßlovskou hrobkou. Prohlφdkov² okruh je dopln∞n Φetn²mi architektonick²mi Φlßnky z romßnskΘ baziliky.
V prostoru mezi chrßmem sv. Vφta a budovou StarΘho proboÜtstvφ je deskou p°ikryt² prostor vykopßvek, pohledov∞ p°φstupn² m°φ₧φ ze III. hradnφho nßdvo°φ. Tento prostor v sob∞ skr²vß zßklady biskupskΘ kaple sv. Mo°ice z 11. stoletφ a jihozßpadnφ Φßst romßnskΘ baziliky sv. Vφta (Φßst zßpadnφ krypty s apsidou a ji₧nφ Φßst transeptu s n∞kolika hrobkami).
Navazujφcφ prostor uchovßvajφcφ severnφ zakonΦenφ romßnskΘ chodby, kterß spojovala chrßm sv. Vφta s kostelem sv. Bartolom∞je, kter² stßl ve 12. - 13. stoletφ uprost°ed dneÜnφho III. nßdvo°φ, nenφ nßvÜt∞vnicky p°φstupn².
Pod dla₧bou III. nßdvo°φ z∙stala zachovßna Φßst archeologick²ch vykopßvek krytß ₧elezobetonovou konstrukcφ. Rozklßdß se p°ed vstupem do StarΘho krßlovskΘho palßce a v pßsu podΘl ji₧nφho k°φdla. Prostorem vykopßvek prochßzφ jen ·zk² koridor, kter² vede z gotickΘho podla₧φ StarΘho krßlovskΘho palßce a₧ do jihozßpadnφho rohu III. nßdvo°φ. ZaΦφnß u zßklad∙ zaniklΘho k°φdla krßlovskΘho palßce, kterΘ bylo postaveno po polovin∞ 13. stoletφ. Dßl komunikace prochßzφ suterΘnem v∞tÜφho domu ze 13. stoletφ a dv∞ma gotick²mi domy. Po ji₧nφ stran∞ jsou patrny zbytky starÜφ kamennΘ zßstavby, a to nßro₧φ malΘho domu a zdivo v∞tÜφho domu o dvou mφstnostech. Tyto romßnskΘ stavby pochßzejφ z konce 12. nebo ze zaΦßtku 13. stoletφ a jsou mnohem menÜφ ne₧ sousednφ domy gotickΘ. JeÜt∞ skromn∞jÜφ byla podle nalezen²ch poz∙statk∙ nejstarÜφ obytnß zßstavba v 10. a 11. stoletφ. Tvo°ily ji jednoduchΘ roubenΘ domy, obvykle o jednΘ mφstnosti.
ZajφmavΘ jsou poz∙statky obrannΘho valu, kter² chrßnil hradiÜt∞ v dob∞ od konce 9. do prvnφ poloviny 12. stoletφ.
V prostoru vykopßvek jsou i zßklady romßnskΘho domu, objevenΘ v roce 1944 p°i hloubenφ po₧ßrnφ nßdr₧e na HradΦanskΘm nßm∞stφ. Jejich zdivo bylo tehdy rozebrßno, p°eneseno do Hradu a zde, v prostoru vykopßvek znovu sestaveno.
Prostor vykopßvek pod III. nßdvo°φm je v²jimeΦn∞ p°φstupn² po p°edchozφ dohod∞ s archeologick²m pracoviÜt∞m a Odborem pamßtkovΘ pΘΦe KPR.
Pod rajsk²m dvorem klßÜtera sv. Ji°φ je skryt dalÜφ prostor vykopßvek, kter² nenφ nßvÜt∞vnicky p°φstupn². Zdivo starÜφch fßzφ klßÜtera objevil I. Borkovsk² p°i v²zkumu v letech 1959 - 62. Prostor zdejÜφch vykopßvek vymezujφ zßklady souΦasnΘ k°φ₧ovΘ chodby.
N∞kolik prostor∙ s archeologick²mi situacemi obklopuje takΘ Star² krßlovsk² palßc. Pod Severnφm palßcov²m dvorkem je mo₧no shlΘdnout fragmenty valovΘho opevn∞nφ z 10. stoletφ, romßnskou ohradnφ ze∩ dvorku, kter² se nachßzel severn∞ od romßnskΘho knφ₧ecφho palßce.
Dvorek byl od 13. stoletφ zapl≥ovßn r∙zn²mi menÜφmi stavbami a p°φstavbami ke knφ₧ecφmu palßci. Pod Ji₧nφm palßcov²m dvorkem se nachßzφ n∞kolik tarasnφch zφdek, kterΘ vymezovaly cestu, sm∞°ujφcφ od 12. stoletφ do zaniklΘ brßny v Ji₧nφ v∞₧i vedle knφ₧ecφho palßce. Cesta vychßzela z dneÜnφho P∞tikostelnφho nßm∞stφ na MalΘ Stran∞ a strm² svah p°ekonßvala n∞kolika serpentinami. Severnφ vy·st∞nφ tΘto cesty v podob∞ hlubokΘho obezd∞nΘho ·vozu je dochovßno pod Sloupovou sφnφ Vßclava IV. v zßpadnφ Φßsti StarΘho krßlovskΘho palßce. Äßdn² z uveden²ch prostor∙ nenφ nßvÜt∞vnicky p°φstupn².
Soust°ed∞n² archeologick² v²zkum hradu p°inßÜφ od roku 1925 novΘ cennΘ nßlezy, kterΘ dopl≥ujφ poznßvßnφ r∙zn²ch strßnek ₧ivota na Hrad∞ v minulosti. Fond nßlez∙ je velmi pestr². P°evlßdajφ v n∞m st°epy z r∙zn²ch nßdob, zlomky stavebnφch Φlßnk∙, kachle z kamen, zlomky skla z okennφch tabulek i z nßdob, r∙znΘ kovovΘ p°edm∞ty, mince, v²robky z kosti, ojedin∞le se objevujφ i Üperky.
K nejvzßcn∞jÜφm nßlez∙m pat°φ Üperky z 10. stoletφ nalezenΘ v hrobech poh°ebiÜt∞ na ·zemφ Ba₧antnice a Lumbeho zahrad. Zem°el²m, kte°φ byli aspo≥ zΦßsti p°φsluÜnφky knφ₧ecφ dru₧iny, byly ponechßny zlatΘ a st°φbrnΘ ozdoby, z nich₧ n∞kterΘ byly z°ejm∞ dovezeny z VelkΘ Moravy a jinΘ vyrobeny v ╚echßch podle velkomoravsk²ch p°edloh. Z nejbohatÜφch hrob∙ pochßzejφ bubφnkovΘ nßuÜnice zdobenΘ granulacφ (drobn²mi zrnky), nßuÜnice se zvφ°ecφmi hlaviΦkami, gombφky (kulovitΘ knoflφky) se sklen∞n²mi napodobeninami kamen∙, esovitΘ zßuÜnice a dalÜφ Üperky.
Ze vzßcn∞jÜφch nßlez∙ starÜφho data je t°eba jmenovat alespo≥ sklen∞n² tzv. arabsk² pohßr ze 13. stoletφ, zdoben² zlacen²m nßpisem a stylizovan²mi delfφny, a soubor keramick²ch nßdob z obdobφ 12. a 13. stoletφ, nalezen² v tzv. romßnskΘ studni v suterΘnu ji₧nφho k°φdla.
MohutnΘ vrstvy p°φmo pod okny b²valΘho Ro₧mberskΘho palßce tvo°ila zejmΘna stavebnφ su¥ a pod nφ velkΘ mno₧stvφ kuchy≥skΘho odpadu z 15. - 16. stoletφ. Vedle obvykl²ch st°ep∙ z kuchy≥skΘho nßdobφ tu ovÜem byly nalezeny i fragmenty kvalitnφ stolnφ keramiky, sklen∞n²ch pohßr∙ a malovan²ch lahvφ. O bohatosti jφdelnφΦku sv∞dΦφ zvφ°ecφ a rybφ kosti, ale takΘ ulity Ünek∙ a lastury ·st°ic.
Mezi nejhodnotn∞jÜφ nßlezy pat°φ kachle z n∞kolika honosn∞ zdoben²ch kamen. Figurßlnφ reliΘfy, zhotovenΘ z°ejm∞ podle kvalitnφch grafick²ch p°edloh, byly opat°eny vφcebarevnou polevou a v n∞kter²ch p°φpadech dokonce jeÜt∞ pozlaceny.