Projev prezidenta republiky Vßclava Havla ke stßtnφmu svßtku ╚eskΘ republiky

Dßmy a pßnovΘ,
vß₧enφ p°φtomnφ,

um∞nφ chßpat r∙znΘ politickΘ ·koly Φi tΘmata v₧dycky v jejich ÜirÜφch souvislostech, ctφt tyto souvislosti a p°ijφmat i odpov∞dnost, kterß z takovΘ ·cty vypl²vß, by m∞lo b²t podle mΘho nßzoru jednou ze samoz°ejm²ch vlastnostφ modernφho politika.

Kdy₧ p°ed osmdesßti lety vrcholil boj za naÜi nezßvislost, prokßzala jeho ·st°ednφ postava nadmφru z°eteln∞, ₧e tuto vlastnost mß. Osud svΘho nßroda by T. G. Masaryk snad ani nedokßzal vid∞t jinak ne₧ v celoevropskΘm a celosv∞tovΘm kontextu. Dokonce to byl on, kdo tehdy mo₧nß nejlΘpe nebo nej·pln∞ji tyto ÜirÜφ souvislosti pojmenoval.

Svou, BeneÜovu a ètefßnikovu prßci v exilu, domßcφ odboj, jako₧ i ·ctyhodnΘ osvobozovacφ dφlo naÜich legiφ nechßpal toti₧ jako n∞jakou "v∞c o sob∞", Φi jenom v∞c ╚ech∙ a Slovßk∙, kte°φ cht∞jφ vlastnφ stßt, ale jako samoz°ejmou a integrßlnφ souΦßst toho, co naz²val "sv∞tovou revolucφ". Myslel tφm zßpas demokracie s teokraciφ, zßpas ideßl∙ obΦanskΘ svobody, lidskΘ rovnosti, parlamentnφ demokracie a sebeurΦenφ nßrod∙ se silami minulosti zt∞les≥ovan²mi rakouskou a n∞meckou °φÜφ.

Vnφmat ÜirÜφ souvislosti v∞cφ dokß₧e ovÜem leckdo. SkuteΦn² politik ale nem∙₧e z∙stat u pouhΘho vnφmßnφ: musφ um∞t aspo≥ n∞co z toho, co nazφrß, prom∞≥ovat v politickou skuteΦnost. Masarykovi se to poda°ilo opravdu vrchovat∞: od prezidenta Wilsona a₧ po p°edstavitele ostatnφch - jak se tehdy °φkalo - poroben²ch nßrod∙ zaΦφnali mnozφ postupn∞ nazφrat situaci stejn∞ nebo podobn∞ jako on a v tom duchu i jednat.

Masaryk - jako skuteΦn² modernφ politik - vid∞l ÜirÜφ souvislosti nejen ve smyslu prostorovΘm. Nejen tedy, ₧e jeho horizontem nebyly hranice Φesk²ch zemφ a Slovenska, a ₧e byl proto nutn∞ hlavnφm odp∙rcem ΦeskΘho zßpecnictvφ. Vid∞l je i ve smyslu ΦasovΘm: nemyslel jen na to, co je te∩ a co bude zφtra, ale p°inejmenÜφm v tΘ₧e mφ°e na to, co bude za desφtiletφ. Odtud jeho trvalß starost o mezinßrodn∞ politickΘ a bezpeΦnostnφ zakotvenφ zem∞, odtud i jeho trvalΘ ·silφ hledat partnery k tomu, co by se dnes naz²valo "systΘmem kolektivnφ obrany".

Padesßt let klidu, o kter²ch Masaryk mluvil jako o dob∞ pot°ebnΘ k upevn∞nφ demokracie v ╚eskoslovensku a zajiÜt∞nφ jeho bezpeΦnosti, nßm osud nedop°ßl a za danΘho stavu v∞cφ ani dop°ßt nemohl. Evropu zasßhl mor r∙zn²ch faÜism∙ a poslΘze nacismu, jemu₧ evropskΘ demokracie nedokßzaly vΦas Φelit a kter² p°erostl v bezprecedentnφ hr∙zy druhΘ sv∞tovΘ vßlky. Desφtiletφmi komunismu a rozd∞lenΘ Evropy byla tato trpkß Θra dovrÜena.

Myslφm, ₧e to vÜe stojφ dnes za p°ipomenutφ p°edevÜφm proto, ₧e to jsou prßv∞ tyto chvφle, kdy se podivn² oblouk historie jakoby uzavφral a my mßme nad∞ji, ₧e to, o Φem snili Masaryk a jeho spolubojovnφci, se koneΦn∞ uskuteΦnφ. NaÜe nad∞je je dnes v∞tÜφ ne₧ kdykoli v uplynul²ch osmdesßti letech mimo jinΘ proto, ₧e i nad∞je Evropy jako celku na spravedliv² vnit°nφ po°ßdek je dnes nepom∞rn∞ v∞tÜφ ne₧ kdykoli dosud.

Ano, zdß se, ₧e teprve te∩ nastßvß doba, kdy se dobr² osud naÜeho nezßvislΘho stßtu m∙₧e naplnit. Teprve te∩ mßme toti₧ reßlnou Üanci stßt se plnohodnotn²m Φlenem integrujφcφ se demokratickΘ Evropy, to znamenß vÜech jejφch dneÜnφch politick²ch, hospodß°sk²ch i bezpeΦnostnφch struktur. Jin²mi slovy: teprve te∩ nastßvß Φas, kdy se vskutku vß₧n∞ a nadlouho rozhoduje o tom, zda budeme pevn∞ zako°en∞ni v mφrovΘ a bezpeΦnΘ Evrop∞, a zda tφm bude zajiÜt∞n dobr² ₧ivot i dalÜφm generacφm, anebo zda se ocitneme vlastnφ vinou, to jest vinou svΘho provincialismu a svΘ krßtkozrakosti, mimo dneÜnφ - historicky naprosto novΘ a pro cel² sv∞t tak d∙le₧itΘ - evropskΘ politickΘ pohyby!

Jsem hluboce p°esv∞dΦen, ₧e se naÜe dßvnΘ nad∞je naplnφ!

Samoz°ejm∞: je pro to t°eba vykonat mnoho. Ta prßce p°itom m∙₧e b²t ·sp∞Ünß jen tehdy, p°evlßdne-li v nßs jistota, ₧e naÜe sna₧enφ mß smysl, ₧e p°i n∞m jde o vφc ne₧ o tuto chvφli a naÜe okam₧itΘ pohodlφ a ₧e v∙bec neb∞₧φ o jak²si diktßt cizφch p°edpis∙, ale o ·Φast na spoleΦenstvφ hodnot, tedy nikoli o ponφ₧enΘ p°φ₧ivnictvφ, ale naopak o hrdou spoluodpov∞dnost.

Vß₧enφ ·stavnφ ΦinitelΘ,
vß₧enφ spoluobΦanΘ,

Masaryk mimo jinΘ °ekl, ₧e stßty se udr₧ujφ jen t∞mi ideßly, z nich₧ se zrodily. Jd∞me cestou t∞ch, kte°φ tyto ideßly napl≥ovali p°ed nßmi a kte°φ je napl≥ujφ i v naÜφ dob∞!

Pat°φ k nim - by¥ ka₧d² jin²m zp∙sobem - i ₧eny a mu₧i, kterΘ dnes jmΘnem ╚eskΘ republiky vyznamenßm.

Dovolφte-li, budu jim blahop°ßt za nßs vÜechny.