P°φpitek prezidenta republiky Vßclava Havla na stßtnφ veΦe°i po°ßdanΘ prezidentem Spojen²ch stßt∙ americk²ch Williamem Jeffersonem Clintonem


Washington, 16. zß°φ 1998

Vß₧en² pane prezidente,
vß₧enß panφ Clintonovß,
vß₧enΘ dßmy, vß₧enφ pßnovΘ,

je °ada nynφ na m∞, abych navßzal na moudrß slova prezidenta Clintona. Stßle nesu v ₧ivΘ pam∞ti svou lo≥skou nßvÜt∞vu Spojen²ch stßtu, kdy jsem m∞l tu Φest setkat se s panem prezidentem a jeho chotφ p°i p°φle₧itosti oslav 60. narozenin mΘ milΘ p°φtelkyn∞ Madeleine AlbrightovΘ. Tehdy jsem se znovu p°esv∞dΦil, ₧e hodnoty jako svoboda, demokracie, respekt k lidsk²m prßv∙m a princip prßvnφho stßtu jsou jim velmi blφzkΘ a v ₧ßdnΘm p°φpad∞ pro n∞ nejsou pouh²mi frßzemi.

V dob∞ naÜeho tehdejÜφho spoleΦnΘho setkßnφ v Georgetownu nebylo stßle zcela jasnΘ, kterΘ zem∞ vstoupφ do SeveroatlantickΘ aliance v prvnφ vln∞ rozÜφ°enφ. Summit NATO v Madridu k mΘ radosti potvrdil, ₧e jednou z t∞chto zemφ bude prßv∞ mß vlast - ╚eskß republika. Cht∞l bych proto vyu₧φt tΘto p°φle₧itosti, abych AmeriΦan∙m pod∞koval za jejich podporu rozÜφ°enφ Aliance. Rßd tak Φinφm v p°φtomnosti nejvyÜÜφho p°edstavitele Spojen²ch stßt∙ a jeho choti. Jsem si jist, ₧e neb²t tvrdΘ prßce Clintonovy administrativy, trvala by prvnφ vlna procesu rozÜφ°enφ mnohem dΘle. D∞kuji vlßd∞ Spojen²ch stßt∙ americk²ch nejen za trvalou podporu Φlenstvφ ╚eskΘ republiky v alianci, ale i za podporu myÜlenky rozÜi°ovßnφ aliance jako takovΘ, za transformaci aliance v nßstroj kolektivnφ euroatlantickΘ a evropskΘ obrany.

Je t∞₧kΘ vyjmenovat vÜechny osoby, kterΘ se zaslou₧ily o to, ₧e ╚eskß republika rozÜφ°φ rodinu Φlensk²ch stßt∙ NATO. N∞kter²m z nich p°edßm zφtra v KongresovΘ knihovn∞ stßtnφ vyznamenßnφ. Tφm samoz°ejm∞ nenφ pro mne tento seznam vyΦerpßn. Nejde toti₧ jenom o jednotlivce, ale o celΘ organizace, jako nap°. NATO Observation Group, The New Atlantic Initiative, American Jewish Committee, spolky ╚echoameriΦan∙ a mnoho dalÜφch. Proto₧e p°edstavitelΘ mnoh²ch z t∞chto organizacφ jsou p°φtomni zde v sßle, pat°φ v tΘto chvφli mΘ osobnφ dφky i jim.

Dovolte mi, abych na zßv∞r takΘ pod∞koval svΘ p°φtelkyni panφ Madeleine AlbrightovΘ a °ekl o nφ pßr slov. Jak jist∞ mnozφ z Vßs vφte, pochßzφ z Prahy. Madeleine musela svou p∙vodnφ vlast opustit, proto₧e v nφ zavlßdla nesvoboda. TakΘ proto nynφ myÜlenku svobody prosazuje jako ministryn∞ zahraniΦnφch v∞cφ Spojen²ch stßt∙. Jejφ ·kol nenφ nikterak lehk², vÜichni dob°e vφme, ₧e sφly nep°ßtelskΘ demokracii nikdy nespφ, jak se nedßvno ukßzalo nap°φklad v Keni a Tanzßnii. SvΘ role se vÜak zhostila s Üarmem a odpov∞dnostφ jφ vlastnφ. Dokßzala, ₧e je jednou z nejv∞tÜφch diplomatek novodob²ch d∞jin. Mimo jinΘ, mß neobyΦejn∞ siln² cit pro evropskou problematiku a je pro m∞ zßrukou tolik pot°ebnΘ p°φtomnosti Spojen²ch stßt∙ na evropskΘm kontinentu.


Vß₧en² pane prezidente,
vß₧enß panφ Clintonovß,
milφ hostΘ.

Je pro mne velkou ctφ, ₧e jsem k Vßm mohl mohl dnes, by¥ jen krßtce, promluvit. Vidφm zde mnoho znßm²ch tvß°φ a to m∞ utvrzuje v tom, ₧e ╚eskß republika mß ve Spojen²ch stßtech mnoho p°ßtel. D∞kuji Vßm za VaÜi dosavadnφ pomoc a toleranci a raduji se z toho, ₧e, jak jsem dnes ji₧ mnohokrßt uslyÜel, VaÜe podpora ╚eskΘ republice bude pokraΦovat i nadßle.

T∞Üφm se na brzkou nßvÜt∞vu mΘ drahΘ p°φtelkyn∞ Hillary v Praze v °φjnu, kdy vystoupφ jako jeden z hlavnφch °eΦnφk∙ na konferenci FORUM 2000, konferenci v∞novanΘ diskusi o nalΘhav²ch etick²ch, ideologick²ch a nßbo₧ensk²ch otßzkßch stojφcφch p°ed lidstvem na prahu novΘho tisφciletφ.

P°ipφjφm na nßÜ ·sp∞ch a na to, aby naÜe ob∞ zem∞ z∙staly dobr²mi partnery a spojenci. P°ipφjφm na budoucφ spoluprßci naÜich dvou zemφ v rßmci SeveroatlantickΘ aliance.

P°ipφjφm na zdravφ pana prezidenta, prvnφ dßmy a nßs vÜech!