Knihu D∙m o tisφci patrech jsem vyhledal na doporuΦenφ svΘho znßmΘho (muzejnφka). Vyprßv∞l mi o nφ jako o mechanickΘm sci-fi. Dnes se sci-fi neobejde bez poΦφtaΦ∙, technologiφ zφt°k∙, vesmφrn²ch let∙ a pokud mo╛no - mimozemsk²ch mutant∙. Tato kniha m∞la b²t n∞Φφm jin²m…
(MechanickΘ sci-fi bylo pro mne trochu zavßd∞jφcφ pojem. (Evokoval mi vzpomφnku na film Kostka. Nic podobnΘho neΦekejte.) Zkrßtka, v d∞ji jen nenφ elektronika.)
Rok prvnφho vydßnφ - 1929 - ochrßnil tento romßn od ot°epan²ch motiv∙ dne╣nφ v∞decko-fantastickΘ literatury.
Kniha vyprßvφ p°φb∞h Φlov∞ka bez pam∞ti, kter² pozvolna a ·tr╛kovit∞ nachßzφ svΘ poslßnφ a smysl bloud∞nφ v tisφcipatrovΘm dom∞. Objevuje °adu ╣φlen²ch mφst, za╛φvß nev╣ednφ rozhovory. Kniha jazykem svΘ doby popisuje to, co si lidΘ tehdy p°ßli. Pilulky mlßdφ, dosa╛enφ hv∞zd, touhu po dokonalosti, slasti na zemi, touhu po jistot∞, jistotu boha.
╚tenß°e bude provßzet d∞s ze ╛lutΘ lampiΦky, jmΘno boha a dΘmona - Ohisvera Mullera, bude odhalovat tajemstvφ Mullertonu - domu o tisφci patrech, kter² nemß okna a nemß slunce. Bude pßtrat po Ohisveru Mullerovi, hledat ho, nachßzet a ztrßcet. Ka╛dß zmφnka z d∞je knihy, z p°φb∞hu, kter² vyprßvφ, by mohla naru╣it zß╛itek z poznßvßnφ nepoznanΘho. Jß jsem zhruba ve 5/6 knihy ji╛ tak trochu tu╣il, jak² konec asi autor chystß, ale i tak jsem byl p°φjemn∞ p°ekvapen.
D∙m o tisφci patrech je velmi zajφmavß kniha. Originßlnφm zpracovßnφm a nßpadem neslibuje zßbavu, kterou za╛ijete u StarTreku, StarWars nebo X-Files. Je to sci-fi, ale takovΘ jinΘ, neohranΘ. Pro nßs - novou generaci - asi tak trochu neznßmΘ. Mß v sob∞ pßr zrnek Julia Verna, ale jinak je to Jan Weiss. Musφm p°iznat, ╛e podobnou knihu jsem je╣t∞ neΦetl.
Jsem toho nßzoru, ╛e jsem vßs ji╛ „namlsal“ dostateΦn∞. Je to zkrßtka dobrΘ Φtenφ (t°eba i p°ed spanφm). ╚lov∞k m∙╛e za╛φvat mnohΘ, co je v knize napsßno. V∞°φm, ╛e zv∞davφ knihomolovΘ pochopφ, co tφm myslφm…