Modernizace

K tomu, aby si letoun zachoval bojeschopnost, efektivitu a neohro₧oval ₧ivot svΘho pilota, musφ b²t nejen perfektn∞ udr₧ovßn, ale tΘ₧ pr∙b∞₧n∞ modernizovßn. V p°φpad∞ palubnφch letoun∙, dennodenn∞ vystaven²ch nep°φzniv²m vliv∙m prost°edφ napln∞nΘho mo°skou solφ, kterß agresivn∞ napadß nejen jejich povrch, n²br₧ i motory a dalÜφ nemΘn∞ d∙le₧itΘ komponenty to platφ dvojnßsob. Do kategorie takto ohro₧ovan²ch letadel spadaly samoz°ejm∞ i Crusadery, p°esto₧e bylo p°i jejich v²rob∞ pou₧ito lΘpe odoln²ch materißl∙, ne₧ bylo v tΘ dob∞ zvykem. äEf-osmiΦkyô byly sice vynikajφcφmi letouny, ale jejich ·dr₧ba byla dφky velice slo₧it²m mechanism∙m, jak²mi byly nap°φklad systΘm naklßp∞nφ k°φdla nebo zdvojenß hydraulickß soustava, nadm∞rn∞ nßroΦnß. Navφc se zaΦßtkem Üedesßt²ch let objevilo n∞kolik vylepÜenφ po kter²ch velenφ americkΘho nßmo°nictva zatou₧ilo, tak₧e byla pro Crusadery naplßnovßna rozsßhlß modernizace, kterß m∞la zapoΦφt v polovin∞ Üedesßt²ch let.

JeÜt∞ vφc ne₧ samotn² letoun je vÜak ve Spojen²ch stßtech cen∞n lidsk² ₧ivot (nebo alespo≥ ₧ivot draze vycviΦenΘho pilota), tak₧e se ji₧ zaΦßtkem Üedesßt²ch let velenφ americkΘho vojenskΘho nßmo°nictva rozhodlo, ₧e vybavφ vÜechny svΘ Crusadery systΘmem APC (popsßn v druhΘ Φßsti Φlßnku), kter² pilot∙m usnad≥oval nßroΦnΘ p°istßvßnφ na palubu letadlovΘ lodi. Touto malou modernizacφ, kterß prob∞hla do konce roku 1964, nakonec proÜla v∞tÜina Crusader∙ °ady I i II.

Ta opravdovß modernizace vÜak Crusadery teprve Φekala. Zatφmco byly v Dallasu (ve stßt∞ Texas) zaΦßtkem ledna 1965 teprve dokonΦovßny poslednφ stroje F-8E (FN), urΦenΘ pro francouzskΘ nßmo°nφ letectvo, na velitelstvφ americkΘho nßmo°nictva ji₧ byla naplßnovßna rozsßhlß modernizace stßvajφcφch Crusader∙ US Navy a US Marine Corps. Ob∞ slo₧ky si toti₧ velice dob°e uv∞domovaly, ₧e äK°i₧ßciô jsou pro n∞ natolik cenn²mi zbran∞mi, ₧e si nemohou dovolit p°ipustit jejich fyzickΘ ani morßlnφ zestßrnutφ. B∞hem Üedesßt²ch let, s nav²Üenφm ·Φasti Spojen²ch stßt∙ ve VietnamskΘ vßlce, bylo toti₧ rozhodnuto o udr₧enφ n∞kolika letadlov²ch lodφ t°φdy äEssex 27 Charlieô (konkrΘtn∞ se jednalo o USS Shangri-la, Intrepid, Hancock, Ticonderoga a Oriskany) v ΦinnΘ slu₧b∞ a oddßlenφ jejich plßnovanΘho vy°azenφ, tak₧e pro n∞ bylo t°eba zajistit ·ΦinnΘ a pln∞ provozuschopnΘ Crusadery, nebo¥ pro provoz Phantom∙ byly tato plavidla p°φliÜ malß.

Zmφn∞nß modernizace m∞la p°edevÜφm zahrnovat instalaci modern∞jÜφ avioniky, ECM (prost°edku elektronickΘ obrany), siln∞jÜφho k°φdla s delÜφ ₧ivotnostφ, pevn∞jÜφho hlavnφho podvozku odvozenΘho z podvozku bitevnφho letounu Vought A-7 Corsair II, delÜφ a siln∞jÜφ p°ednφ podvozkovou nohu, ärozdvojenφô sklopnΘ nßb∞₧nΘ hrany a systΘm BLC. K poslednφm dv∞ma popsan²m ·pravßm se americkΘ nßmo°nictvo rozhodlo p°ikroΦit potΘ, co mohlo jejich blahodßrn² vliv na chovßnφ letounu posoudit p°i porovnßvacφch testech svΘ verze F-8E a pro Francii t∞mito prvky modifikovanou verzφ F-8E (FN). Jak ji₧ bylo napsßno v p°edeÜlΘ Φßsti Φlßnku, Vought sice tuto ·pravu nabφzel jeÜt∞ p°ed zahßjenφm v²roby konstrukΦnφ °ady Crusader II, ale velenφ americkΘho vojenskΘho nßmo°nictva jφ tenkrßt oznaΦilo za nepot°ebnou a odmφtlo ji.

DF-8F

JeÜt∞ ne₧ si zaΦneme p°edstavovat jednotlivΘ modernizovanΘ verze, m∞li bychom si °φct, co se stalo s Crusadery II, kte°φ do onoho modernizaΦnφho programu za°azeny nebyly. V∞tÜina samoz°ejm∞ lΘtala dßl, ale s blφ₧φcφm se koncem jejich ₧ivotnosti nastala otßzka: äCo s nimi?ô Mnoho jich bylo vy°azeno, ale pom∞rn∞ dost jich tΘ₧ bylo, po vzoru äposlednφ cestyô Crusadera I, upraveno na nosiΦe cviΦn²ch cφl∙. Tato modifikace z v∞tÜφ Φßsti spoΦφvala v ·prav∞ trupu, kter² jim byl uzp∙soben k noÜenφ °φzen²ch cviΦn²ch terΦ∙ QF-9F a₧ G a BQM-34A a₧ C. Stejn∞ jako p°edchozφ verze DF-8A dostali charakteristickΘ äzß°ivΘô zbarvenφ k°φdel a svisl²ch ocasnφch ploch, Φφm₧ m∞li upozornit cviΦφcφ se piloty, aby na n∞ omylem nevedli palbu a uchrßnit se tak p°ed sest°elenφm.

P°esn² poΦet Crusader∙ II, kte°φ byly takto upraveny a nakolik bylo jejich ochrannΘ zbarvenφ ·ΦinnΘ se mi bohu₧el zjistit nepoda°ilo, ale n∞kterΘ prameny uvßd∞jφ, ₧e i ony byly nakonec p°em∞n∞ny na dßlkov∞ °φzenΘ cφlovΘ letouny a jejich oznaΦenφ zm∞n∞no na DQF-8F.

RF-8G

Prvnφm typem uveden²m do modernizaΦnφho programu byl pr∙zkumn² RF-8A (F8U-1P) a to hned zaΦßtkem roku 1965. Bylo sice sjednßno, ₧e jφm projde t°iasedmdesßt stroj∙ tΘto verze, ale vzhledem k nalΘhavosti pot°ebnΘ modernizace i äbojov²chô Crusader∙ bylo rozhodnuto, ₧e jejich äomlazenφô bude rozd∞leno do dvou vln. V prvnφ vln∞ byla naplßnovßna ·prava t°iapadesßti a ve druhΘ zb²vajφcφch dvaceti pr∙zkumn²ch Crusader∙.

Modernizace RF-8A v koneΦnΘ ·prav∞ spoΦφvala ve v²m∞n∞ k°φdla uzp∙sobenΘho k namontovßnφ zbra≥ov²ch zßv∞snφk∙, pop°φpad∞ i p°φdavn²ch palivov²ch nßdr₧φ, zesφlenφ trupu, montß₧i novΘho motoru J57-P-22, dφky n∞mu₧ se zv²Üil nejen tah, ale i rychlost letounu a navφc m∞l i siln∞jÜφ generßtor, jeho₧ v²konu bylo t°eba k napßjenφ vylepÜen²ch pr∙zkumn²ch, navigaΦnφch a elektronick²ch systΘm∙. Na spodnφ zadnφ Φßst trupu byly samoz°ejm∞ namontovßny b°iÜnφ äploutveô pro zv²Üenφ podΘlnΘ stability letounu p°i vyÜÜφch rychlostech a do svislΘ ocasnφ plochy byl implantovßn systΘm ECM.

Prvnφ modernizovan² RF-8G, jak zn∞lo jeho novΘ oznaΦenφ, vzlΘtl poprvΘ 31. srpna 1965 a a₧ do roku 1967 ho velmi rychle nßsledovaly dalÜφ a dalÜφ. Prvnφ RF-8G byly za°azeny do aktivnφ slu₧by v °φjnu 1965 a svou prvnφ plavbu uskuteΦnily zaΦßtkem Φervence 1966 na palub∞ letadlovΘ lodi USS Corala Sea. Druhß skupina zb²vajφcφch dvaceti RF-8A urΦen²ch k modernizaci p°iÜla na °adu v letech 1968-70. Celkem tedy bylo do konce roku 1970 upraveno 73 starÜφch pr∙zkumn²ch Crusader∙ na novou verzi RF-8G.

Jako zajφmavost je d∙le₧itΘ zmφnit, ₧e modernizaci byl podroben i ärekordnφô RF-8A (v²robnφ Φφslo 144608) majora Glena, kterΘho jsme si podrobn∞ji p°edstavili ji₧ v prvnφ Φßsti Φlßnku, ve spojitosti s ustanovenφm nßrodnφho rychlostnφho rekordu p°eletu Spojen²ch stßt∙ äod pob°e₧φ k pob°e₧φô 16. Φervna 1957, nebo¥ onen letoun bohu₧el neΦekala tak zß°ivß budoucnost jako jeho pilota. V roce 1972 byl toti₧ zniΦen, kdy₧ ho jeho nov² pilot, kter² se naÜt∞stφ v po°ßdku katapultoval, ärozsekalô o palubu letadlovΘ lodi USS Oriskany (CV-34).

F-8H

DalÜφ verzφ, kterß p°iÜla na °adu byla F-8D a stejn∞ jako vÜechny ostatnφ Crusadery byly i ädΘΦkaô modernizovßny ve v²robnφm zßvod∞ LTV Dallas v Texasu. ModernizaΦnφ prßce na nich byly zahßjeny zaΦßtkem roku 1967 a op∞tn∞ zahrnovali instalaci novΘho k°φdla s plßnovanou ₧ivotnostφ 4 000 letov²ch hodin, kterΘ ale bylo, na rozdφl od p°edeÜlΘho typu, vybaveno pevn²mi zbra≥ov²mi zßv∞snφky. Do st°edu onoho k°φdla (nad trup) byl vetknut navßd∞cφ systΘm °φzen²ch st°el vzduch-zem∞ Bullpup, kter² byl stejn∞ jako u verze F-8E chrßn∞n nφzkoprofilov²m aerodynamick²m krytem. V∞tÜina konstrukΦnφch Φßstφ trupu letounu, do kterΘho byl vsazen nov² motor J57-P-20A, byla vym∞n∞na nebo vyztu₧ena.

Modernizaci bylo podrobeno celkem 89 Crusader∙ F-8D a prvnφ z nich vzlΘtl pod nov²m oznaΦenφm F-8H 17. Φervna 1967. Letouny F-8H byly p°id∞leny Naval Air Reserve (zßlo₧nφm letkßm vojenskΘho nßmo°nictva) VF-201 a VF-202 p∙sobφcφch ze zßkladen v Dallasu a VF-301 na NAS Miramar.

V roce 1973 sice ähßΦkaô p°evzala smφÜenß eskadra VC-13 z New Orleans, ale ta je rok na to vym∞nila za letouny Douglas A-4L Skyhawk.

F-8J

B∞hem let 1968-69 prob∞hla v∙bec nejrozsßhlejÜφ modernizace jednΘ verze Crusadera, kterß kdy byla zahßjena. Jednalo se o verzi F-8E a vzhledem k tomu, ₧e prßv∞ äΘΦkaô p°edstavovali poslednφ v²vojovou °adu äK°i₧ßk∙ô, velenφ americkΘho nßmo°nictva se rozhodlo, ₧e do nich änacpeô to nejlepÜφ co mß.

V koneΦnΘm usnesenφ bylo rozhodnuto, ₧e se bude jednat o upgrade tΘm∞° poloviny celkovΘ produkce zßnovnφch letoun∙ F-8E na standart F-8E (FN) francouzskΘho nßmo°nφho letectva. K hlavnφm vylepÜenφm tedy pat°ila montß₧ v²konn∞jÜφ pohonnΘ jednotky Pratt & Whitney J57-P-20A, k°φdlo s rozd∞lenou sklopnou nßb∞₧nou hranou a systΘm BLC. Na rozdφl od sv²ch francouzsk²ch prot∞jÜk∙ a nap°φklad i modernizovanΘ verze F-8H, m∞ly vÜak renovovanΘ F-8E mo₧nost upnout si na zßv∞snφky pod k°φdlem nejen pumovou a raketovou v²zbroj, kterß se sklßdala ze zbranφ stßle stejnΘho typu (AGM-12A/B Bullpup, bomby r∙zn²ch hmotnostφ, atd.), n²br₧ i p°φdavnΘ palivovΘ nßdr₧e.

AmerickΘ vojenskΘ nßmo°nictvo sice zprvu uva₧ovalo o tom, ₧e takto zmodernizuje vÜechny svΘ verze F-8, ale vzhledem k finanΦnφ nßroΦnosti takovΘho projektu, bylo od tohoto sm∞lΘho kroku upuÜt∞no a äpo Francouzkuô byla upravena jen verze F-8E, kterß se jevila jako celkov∞ nejzda°ilejÜφ, nejperspektivn∞jÜφ a p°edevÜφm byla i nejmladÜφ.

Novß verze dostala oznaΦenφ F-8J a Φφtala celkem 136 stroj∙. Letouny verze F-8J, vÜak nebyly vÜechny ·pln∞ stejnΘ, nebo¥ u zhruba 100 kus∙ nebyla stßvajφcφ pohonnß jednotka zam∞n∞na za p∙vodn∞ plßnovan² motor J57-P-20A, ale za jeÜt∞ v²konn∞jÜφ dvouproudov², dvourotorov² typ TF30-P-420, kter² poskytoval tah 87,154 kN, Φφm₧ velmi p°φzniv∞ ovlivnil stoupavost a dokonce i dolet letounu.

F-8K

Poslednφ fßze modernizace byla zahßjena v prosinci 1968. Na modernizovanou verzi F-8K bylo upraveno celkem 87 letoun∙ F-8C, kter²m bylo vym∞n∞no k°φdlo pro plßnovan² nßlet Φty° tisφc hodin s pevn²mi zbra≥ov²mi zßv∞snφky a upraven kokpit. Specißln∞ se jednalo o zlepÜenφ jeho osv∞tlenφ a modernizaci p°φstrojovΘho vybavenφ podporujφcφho noΦnφ operaΦnφ lΘtßnφ. Krom novΘho k°φdla byly nejv∞tÜφm vizußlnφm rozdφlem mezi F-8K a jeho p°edch∙dcem (F-8C) dv∞ stabilizaΦnφ plochy vetknutΘ do zadnφ spodnφ Φßsti trupu, urΦenΘ ke zlepÜenφ podΘlnΘ stability letounu p°i letech velk²mi rychlostmi.

P°esto₧e byla naprostß v∞tÜina Crusader∙ verze F-8K p°edßna letkßm americkΘ nßmo°nφ p∞choty, n∞kolik mßlo stroj∙ vlastnilo i US Navy.

F-8L

Poslednφ modernizovanou verzφ Crusadera se stal typ F-8B, jeho₧ modifikace byla zahßjena zhruba ve stejnou dobu jako u äcΘΦkaô, tudφ₧ na sklonku roku 1968. Modernizace, kterou proÜlo celkem 61 äbΘΦekô, byla sv²m obsahem i rozsahem pom∞rn∞ obdobnß, neboli velmi skromnß. Hlavnφm p°edm∞tem vylepÜenφ se op∞t stalo k°φdlo (stejnΘho typu jako u F-8K), osv∞tlenφ a vybavenφ kokpitu p°φstroji pro noΦnφ lΘtßnφ. Trup letounu byl sice uzp∙soben k uchycenφ on∞ch zß∩ov²ch b°iÜnφch äploutvφô, ale samotnΘ podΘlnΘ stabilizaΦnφ plochy mu p°id∞lßny nebyly. K jejich dodateΦnΘmu namontovßnφ m∞lo dojφt teprve v p°φpad∞, ₧e by bylo n∞kdy v budoucnu rozhodnuto o nahrazenφ stßvajφcφho motoru siln∞jÜφm. NicmΘn∞ k tomu nikdy nedoÜlo.

äNovßô verze dostala oznaΦenφ F-8L a stejn∞ jako F-8K naÜla svΘ uplatn∞nφ p°edevÜφm v °adßch letectva americkΘ nßmo°nφ p∞choty (USMC).

F-8M

P°esto₧e nikdy neexistoval ani jedin² Crusader F-8M, bylo toto oznaΦenφ ·°edn∞ rezervovßno pro plßnovanou modernizovanou verzi letoun∙ F-8A. AvÜak vzhledem k ji₧ jen malΘmu poΦtu t∞chto stroj∙ v ΦinnΘ slu₧b∞ na konci Üedesßt²ch let, jejich stß°φ a p°edevÜφm opot°ebovanosti, nebylo k modernizaci äßΦekô nakonec nikdy p°ikroΦeno.

Celkem tedy proÜlo äomlazovacφ k∙rouô na 446 Crusader∙ (viz.tabulka).

OperaΦnφ nasazenφ

Krßtce po p°φchodu letoun∙ F-8 konstrukΦnφ °ady Crusader II do slu₧by, se zaΦaly SpojenΘ stßty aktivn∞ anga₧ovat p°i °eÜenφ problΘm∙ v Jihov²chodnφ Asii, tak₧e nenφ divu, ₧e se nejpodstatn∞jÜφ Φßst jejich p∙sobenφ odehrßla prßv∞ v tomto kout∞ planety. V dob∞ svΘho nejv∞tÜφho rozÜφ°enφ p∙sobily Crusadery celkem u 59 eskader nßmo°nφho letectva a nßmo°nφ p∞choty.

Vietnam 1961-64

V roce 1961 byla 7. flotila americkΘho nßmo°nictva p°esunuta do oblasti Vietnamu, aby podpo°ila snahu Ji₧nφho Vietnamu brßnit se proti komunismu expandujφcφmu ze severu a jeÜt∞ v zß°φ tΘho₧ roku zaΦaly podnikat pr∙zkumnΘ letouny typu Vought RF-8A Crusader a Douglas A3D-2P Skywarrior nepravidelnΘ pr∙zkumnΘ lety nad vietnamsk²m ·zemφm.

ZaΦßtkem roku 1963 ji₧ byly v proslulΘm operaΦnφm postavenφ Yankee Station (v oblasti 16N, 110E) t°i americkΘ letadlovΘ lod∞ a äv²zv∞dnΘô Crusadery provßd∞ly intenzivnφ hloubkov² vzduÜn² pr∙zkum nep°ßtelskΘho ·zemφ a bedliv∞ st°e₧ily komunistickΘ cesty vedoucφ do v²chodnφho a ji₧nφho Laosu.

Na ja°e roku 1964 zaΦalo USAF a US Navy podnikat pr∙zkumnΘ lety ji₧ i p°φmo nad Laosem, p°i nich₧ se zam∞°ovali na monitorovßnφ komunistick²ch aktivit v tΘto zemi a svou p°φtomnostφ cht∞li demonstrovat pobou°enφ Spojen²ch stßt∙ a svou p°ipravenost zakroΦit. ZakroΦit byl ovÜem p°ipraven i nep°φtel a americkΘ pr∙zkumnΘ letouny tak mnohokrßt doslova kliΦkovaly v jeho protiletadlovΘ d∞lost°eleckΘ palb∞. O tom, ₧e se nejednalo jen o n∞jakΘ ledabylΘ st°φlenφ do vzduchu, ale o dob°e organizovanou protivzduÜnou obranu, sv∞dΦφ nap°φklad i zajφmav² p°φb∞h poruΦφka letky VFP-62 Charlese F. Klusmanna, kter² se 21. kv∞tna 1964 se sv²m RF-8A na prßv∞ jeden takov² let vydal: V pr∙b∞hu pr∙zkumnΘho letu, kter² byl provßd∞n podle äkubßnskΘho vzoruô (pr∙letem vysokou rychlostφ v malΘ v²Üce), byl Klusmann∙v Crusader zasa₧en projektilem protiletadlovΘho kan≤nu a t∞₧ce poÜkozen. Jako zßzrakem se mu vÜak poda°ilo äpokulhßvajφcφô stroj dopravit zp∞t na svou letadlovou lo∩ USS Kitty Hawk (CVA-63) a ·sp∞Ün∞ p°istßt. Jen co se pilot zotavil z p°φÜernΘho zß₧itku, usedl znovu za °φdφcφ pßku jinΘho pr∙zkumnΘho äK°i₧ßkaô a vydal se op∞t plnit svΘ povinnosti. Dlouho mu to ale bohu₧el nevydr₧elo, nebo¥ hned 6. Φervna 1964, byl nad severnφm Laosem zasa₧en znovu. Tentokrßt m∞l vÜak Üt∞stφ o n∞co mΘn∞ a musel se katapultovat nad nep°ßtelsk²m ·zemφm. Jeho RF-8A se stal prvnφm sest°elen²m a celkov∞ i prvnφm ztracen²m Crusaderem v boji nad cizφm ·zemφm. Pilotova klesajφcφho padßku si vÜimli stoupenci komunistickΘho hnutφ Pathet Lao a Klusmanna zajali. Ten nßsledn∞ pro₧il t°i tvrdΘ m∞sφce v zajetφ, ale pak se na n∞j Üt∞stφ op∞t otoΦilo Φelem a poda°ilo se mu uprchnout k loajßlnφm laosk²m jednotkßm na jih. JeÜt∞ v ten den, kdy byl Klusmann sest°elen (6. Φervna 1964), bylo velenφm americkΘho nßmo°nictva uΦin∞no rozhodnutφ, ₧e nadßle budou RF-8A provßd∞t pr∙zkumnΘ lety v²hradn∞ pod ochranou stφhaΦ∙.

O sprßvnosti svΘho rozhodnutφ se mohlo US Navy p°esv∞dΦit hned den na to 7. Φervna 1964, potΘ co z paluby USS Constellation (CVA-64) odstartoval k pr∙zkumnΘmu letu dalÜφ RF-8A, ke kterΘmu se zßhy p°ipojil jeho ozbrojen² doprovod tvo°en² dvojicφ letoun∙ F-8D letky VF-111 z USS Kitty Hawk, nebo¥ po krßtkΘm p∙sobenφ Crusader∙ nad zkouman²m prostorem na n∞ byla op∞tovn∞ zahßjena intenzivnφ palba protivzduÜnΘ obrany. Tentokrßt vÜak pr∙zkumn² roj nep∙sobil pouze jen jako cφl, ale dokßzal i vycenit zuby, tak₧e F-8D okam₧it∞ palbu op∞tovali sv²mi kan≤ny a raketami. Stoprocentnφ ochranu sice bojovΘ letouny pr∙zkumn²m poskytnout nemohly, ale svou p°φtomnostφ mohly protivnφka odradit od jeho ·myslu za·toΦit, nebo¥ u₧ musel poΦφtat i s tφm, ₧e sßm m∙₧e b²t zniΦen. V horÜφm p°φpad∞ nep°φtele pouze zam∞stnali, Φφm₧ dali pr∙zkumnΘmu letounu alespo≥ Üanci uprchnout a v nejhorÜφm poslou₧ili jako prost°edek ke snφ₧enφ pravd∞podobnosti zßsahu pr∙zkumnΘho stroje s drahocenn²mi fotografiemi na palub∞, jako tomu bylo i v p°φpad∞ letu jinΘho pr∙zkumnΘho roje, kter² se jeÜt∞ tent²₧ den vydal nad nep°ßtelskΘ ·zemφ. Jeden doprovodn² Crusader byl toti₧ sice sest°elen, ale RF-8A unikl bez Ükrßbnutφ. Pilotovi sest°elenΘho letounu se naÜt∞stφ poda°ilo ·sp∞Ün∞ katapultovat a zßhy byl vyzvednut zßchrann²m vrtulnφkem.

Vietnam 1964-65

Odpoledne 2. srpna 1964 zabloudil americk² torpΘdoborec Maddox p°φliÜ blφzko k b°eh∙m severovietnamskΘho Hon Me a byl napaden n∞kolika hlφdkujφcφmi d∞lov²mi Φluny, kter²m se ho sice nepoda°ilo nijak vß₧n∞ji poÜkodit, ale sv²m poΦφnßnφm daly pr∙chod v∞cem nßsledujφcφm: Krom toho, ₧e na n∞ samotnΘ byl veden odvetn² ·der Φty°mi letouny F-8E, pat°φcφmi do stavu VF-51 a VF-53 z letadlovΘ lod∞ USS Ticonderoga (CVA-14), po kterΘm si AmeriΦanΘ p°ipsali na konto jeden zniΦen² nep°ßtelsk² Φlun a odepsali jeden poÜkozen² Crusader, kter² musel nouzov∞ p°istßt v Da Nangu (na leteckΘ zßkladn∞ jihovietnamskΘho letectva), zavdaly Spojen²m stßt∙m zßminku k plnΘ vojenskΘ intervenci.

O dva dny na to, v noci 4. srpna 1964, toti₧ hlßsila bojovß plavidla Maddox a Turner Joy op∞tovnΘ napadenφ severovietnamsk²mi torpΘdov²mi Φluny a p°esto₧e byla tehdy zprßva p°ijata jako faktickß, z dneÜnφho pohledu nenφ jistΘ, zda-li se n∞jak² ·tok opravdu uskuteΦnil, Φi zda se nßhodou nejednalo jen o jakousi zkratovou reakci nervov∞ vypjatΘ posßdky, kterß zahßjila palbu do noci ΦernΘ jako uhel nebo dokonce o situaci zcela smyÜlenou. Americkß vlßda i tisk vÜak zmφn∞n² incident probraly s vervou a hned 5. srpna 1964 na°φdil prezident Lyndon Johnson odvetn² ·der proti nßmo°nφ zßkladn∞ torpΘdov²ch lodφ Severnφho Vietnamu, kter² byl veden z letadlov²ch lodφ USS Ticonderoga a USS Constellation. ┌toku se z·Φastnily ·dernΘ letouny Douglas A-4 Skyhawk a A-1 Skyraider, doprovßzenΘ stφhacφmi i pr∙zkumn²mi Crusadery. P°esto₧e AmeriΦanΘ p°i tΘto akci utrp∞li jistΘ ztrßty, nebyl sest°elen jedin² äK°i₧ßkô.

Krßtce na to, 10. srpna 1964, proÜla americk²m kongresem znßmß rezoluce o TonkinskΘm zßlivu (Tonkin Gulf Resolution) v nφ₧ SpojenΘ stßty oznßmily svΘ plnΘ zapojenφ do °eÜenφ problΘm∙ v jihov²chodnφ Asii a tφm i p°φmou vojenskou intervenci do oblasti, Φφm₧ byla formßln∞ zahßjena vßlka, ve kterΘ sehrßl Crusader nep°ehlΘdnutelnou roli.

Vietnam 1965-66

Se vstupem Spojen²ch stßt∙ do vßlky se vietnamskΘ bojiÜt∞ rozho°elo naplno. Den za dnem sφlily leteckΘ ·dery a uprost°ed prosince byla vojensk²m nßmo°nictvem zahßjena rozsßhlß akce äBarrel Rollô zam∞°ena proti zßsobovacφm cestßm vedoucφm ze Severnφho Vietnamu na jih. Tehdy doÜlo k prvnφmu masovΘmu nasazenφ Crusadera, respektive jeho pr∙zkumnΘ verze RF-8A, nebo¥ prßv∞ tyto letouny zφskßvaly informace o cφlech a cφlov²ch oblastech. Crusadery p°inesly mnoho kvalitnφch fotografiφ dokumentujφcφch nejen zmφn∞nΘ zßsobovacφ cesty, jejich spletitost a neustßlΘ rozÜi°ovßnφ, ale zßrove≥ i v²sledky leteck²ch ·der∙ a mnoho jin²ch d∙le₧it²ch podklad∙, kterΘ nakonec vedly k tomu, ₧e byla celß akce v lednu 1965 pro bezv²slednost zastavena, nebo¥ jasn∞ prokßzaly, ₧e ztrßty nep°φtele zp∙sobenΘ velice nßkladn²mi a riskantnφmi americk²mi bombardovacφmi nßlety byly jen zanedbatelnΘ. Tou dobou byla na ka₧dΘ americkΘ letadlovΘ lodi v JihoΦφnskΘm mo°i p°inejmenÜφm jedna letka F-8 ve foto-pr∙zkumnΘ variant∞. Na menÜφ plavidlech t°φdy Essex 27C a Midway [Midway (CVA-41), Coral Sea (CVA-43) a Franklin D.Roosevelt (CVA-42)] slou₧ily i verze bojovΘ.

DalÜφho v²znamnΘho uplatn∞nφ se Crusadery doΦkaly krßtce na to, potΘ co Vietkong v ·noru 1965 rozpoutal rozsßhlou razii proti americk²m zßkladnßm v Ji₧nφm Vietnamu, ale tehdy bylo vyu₧φvßno p°edevÜφm verzφ bojov²ch, kterΘ poskytovaly eskortu ·dern²m a bombardovacφm stroj∙m, p°φpadn∞ byly i sami (v °adßch USMC) zapojovßny do niΦenφ pozemnφch cφl∙, k Φemu₧ vyu₧φvaly sv²ch kan≤n∙ a bomb. V tΘto n∞kolik let trvajφcφ akci, kterß nesla nßzev äRolling Thunderô vÜak Crusadery utrp∞ly i podstatnΘ ztrßty zp∙sobenΘ protiletadlov²m d∞lost°electvem, °φzen²mi st°elami zem∞-vzduch, ale i nehodami zp∙soben²mi p°edevÜφm psychick²m vyp∞tφm pilot∙.

V dubnu 1965 zapojili Severovietnamci do boje proti letectvu USA i svΘ bojovΘ letouny Mikojan-GurjeviΦ MiG-17 a MiG-19, kterΘ se za krßtko velmi osv∞dΦily a sest°elily hned n∞kolik americk²ch letoun∙. P°i jednom takovΘm st°etnutφ byl dokonce vß₧n∞ poÜkozen i jeden Crusader, kter² musel b²t po ·sp∞ÜnΘm p°istßnφ nakonec vy°azen. Vzhledem k tomu, ₧e po cel² rok 1965 se äK°i₧ßk∙mô nepoda°ilo sk≤re ani vyrovnat, nato₧ pak p°ev²Üit, stali se jejich piloti terΦem Φast²ch v²tek, nebo¥ zatφmco Vought F-8 Crusader byl pova₧ovßn za jeden z nejlepÜφch stφhaΦ∙ na sv∞t∞, MiG-17 byl v USA hrub∞ podce≥ovßn a °azen kamsi mezi p°ebytky KorejskΘ vßlky. Tajemstvφ ·sp∞chu nep°ßtelsk²ch stφhaΦ∙ vÜak nespoΦφvalo v technick²ch parametrech, Φi elektronickΘm vybavenφ, ale prßv∞ v psychologii a taktice. Nejv∞tÜφ v²hodou mnohem starÜφch a h∙°e vyzbrojen²ch MiG∙ byly jejich malΘ rozm∞ry a obratnost se kterou se nemohly Crusadery m∞°it. Sv²ch v²hod toti₧ dokßzali severovietnamÜtφ piloti nßle₧it∞ vyu₧φt p°i d∙myslnΘ taktice, kterß spoΦφvala v odlßkßnφ ozbrojenΘho doprovodu ·dern²ch letoun∙. Zatφmco se Crusadery, ve snaze p°ipsat si n∞jak² ten sest°el, bezhlav∞ vrhaly na v dßlce se blyÜtφcφ malΘ obratnΘ stφhaΦky, bombardovacφ svaz byl vystaven ·toku jinΘ skupin∞ MiG∙, kterΘ se nep°φtele poda°ilo mezitφm v∞tÜinou zneÜkodnit (sest°elit nebo donutit p°edΦasn∞ odhodit nßklad a obrßtit) a potΘ uprchnout do bezpeΦφ.

V roce 1966 proto byla zm∞n∞na taktika eskorty ·dern²ch letoun∙, tak ₧e stφhacφ doprovod se musel pohybovat v t∞snΘ blφzkosti bombardovacφ skupiny a nesm∞l se pouÜt∞t za provokujφcφmi MiGy, n²br₧ jen vyΦkßvat na jejich p°iblφ₧enφ a v p°φpad∞ ohro₧enφ zasßhnout. Novß taktika se ukßzala b²t velmi ·Φinnou a Crusadery se tak staly nejen v²born²mi obrßnci, ale pomalu se zaΦaly °adit i mezi vynikajφcφ lovce.

Na rozdφl od Phantom∙, mohl Crusader na nep°ßtelskΘ letouny za·toΦit nejen °φzen²mi st°elami Sidewinder, ale i kvartetem sv²ch kan≤n∙, co₧ mu vyslou₧ilo p°ezdφvku äPoslednφ pistolnφkô, nebo¥ byl ve svΘ dob∞ jedin²m palubnφm stφhacφm letounem, kterΘmu byla dßna do vφnku hlav≥ovß v²zbroj. V ten Φas byly protiletadlovΘ °φzenΘ st°ely AIM-9 Sidewinder doslova jeÜt∞ v plenkßch a m∞ly spoustu d∞tsk²ch nemocφ, ale americkß admiralita do nich p°esto vlo₧ila maximßlnφ d∙v∞ru a nap°φklad prßv∞ p°i po₧adavku na v²voj typu McDonnell Douglas F-4 Phantom II zcela opovrhlo kan≤ny Φi kulomety.

K prvnφmu sest°elenφ nep°ßtelskΘho letounu äef-osmiΦkouô doÜlo 12. Φervna 1966, kdy se poda°ilo Haroldovi L.Marrymu, pilotovi stφhacφ letky VF-211, zasßhnout a zniΦit p°i eskort∞ ·dern²ch letoun∙ Douglas A-4 Skyhawk jeden stroj Mikojan-GurjeviΦ MiG-17. Opravdov² triumf vÜak p°iÜel a₧ pßr m∞sφc∙ na to - 9. °φjna 1966, kdy se poda°il kapitßnovi letky VF-162 Dicku Bellingerovi brilantnφ kousek a jako prvnφ pilot F-8 sest°elil nejlepÜφ nep°ßtelsk² stφhacφ letoun Mikojan-GurjeviΦ MiG-21.

Vietnam 1967

Vzhledem k tomu, ₧e vßlka ve Vietnamu byla s p°φchodem roku 1967 jeÜt∞ vφce zintensivn∞na, musely Crusadery US Navy z Φßsti nßsledovat svΘ äbratryô z USMC a p°evzφt ·lohu ·dern²ch letoun∙ p°i podpo°e pozemnφch vojsk, v nφ₧ Crusadery nßmo°nφ p∞choty hojn∞ p∙sobily ji₧ od poΦßtku intervence z leteck²ch zßkladen Da Nang a Chu Lai le₧φcφch v Ji₧nφm Vietnamu. V tomto roce se vÜak Crusadery US Navy zßrove≥ z·Φastnily vφce vzduÜn²ch souboj∙, ne₧ v kterΘmkoli p°edtφm i potom a p°ipsaly si na svΘ konto nejvφce sest°elen²ch MiG∙ za celou Vietnamskou vßlku.

Jak ji₧ bylo uvedeno, nejΦast∞ji pou₧φvanou zßv∞snou v²zbrojφ äK°i₧ßk∙ô v boji proti pozemnφm cφl∙m se staly klasickΘ ne°φzenΘ pumy, kterΘ byly r∙zn∞ upravovßny. Mezi nejΦast∞ji pou₧φvanΘ ·pravy lze za°adit nap°φklad brzdn² Ütφt montovan² v∞tÜinou na bomby o hmotnosti 453 kg, dφky n∞mu₧ mohl Crusader bombardovat cφl z pr∙letu v mal²ch v²Ükßch a vyvarovat se tak ohro₧enφ nep°ßtelsk²mi °φzen²mi st°elami zem∞-vzduch. K dalÜφm, do klasick²ch ₧elezn²ch pum, Φasto aplikovan²m souΦßstkßm pat°il i Φasov² zapalovaΦ, kter² se pou₧φval u bomb v∞tÜφch hmotnostφ a jeho₧ funkce spoΦφvala v odpßlenφ trhaviny jeÜt∞ p°ed dopadem pumy na zem, co₧ dokßzalo nep°ßtelskß vojska, soust°ed∞nß v otev°enΘm terΘnu, doslova roztrhat ve dvφ. Poslednφ pom∞rn∞ hojn∞ pou₧φvanou ·pravou byla naopak instalace ΦasovΘho zpo₧∩ovaΦe, kter² se montoval v²hradn∞ do nejv∞tÜφch Crusaderem u₧φvan²ch bomb o hmotnosti 906 kg. Takto upravenΘ pumy byly nßsledn∞ u₧φvßny k niΦenφ podzemnφch tunel∙ Vietkongu. Po jejich odhozenφ se toti₧ dφky svΘ znaΦnΘ hmotnosti bez problΘm∙ zaryly hluboko do zem∞ a teprve po signßlu z ΦasovΘho zpo₧∩ovaΦe doÜlo k explozi, kterß dokßzala naruÜit strukturu podzemnφch tunel∙ v ÜirokΘm okolφ.

Postupem Φasu se zaΦaly Crusadery, bok po boku se Skyhawky, stßle aktivn∞ji zapojovat do boje proti stanoviÜtφm PVO nep°φtele. Zatφmco Skyhawky ·toΦily na cφl °φzen²mi st°elami AGM-45A Shrike, Crusadery se dr₧ely v jejich blφzkosti a sledovaly ·Φinnost zßsahu. PotΘ ude°ily äef-osmiΦkyô sv²mi kan≤ny a raketami ZUNI na provozuschopnΘ zbytky cφle a zcela ho zniΦily. Zprvu tato taktika slavila znaΦnΘ ·sp∞chy, ale kdy₧ se pak severovietnamÜtφ operßto°i od sv²ch sov∞tsk²ch soudruh∙ dozv∞d∞li, ₧e k ·ΦinnΘmu zmatenφ °φzen²ch st°el Shrike postaΦφ na okam₧ik vypnout radar, nebyly u₧ v²sledky nikterak uspokojivΘ.

Vietnam 1968-72

V druhΘ polovin∞ Üedesßt²ch let se do oblasti jihov²chodnφ Asie zaΦaly dostßvat i modernizovanΘ Crusadery. Mezi prvnφmi byly samoz°ejm∞ pr∙zkumnΘ letouny RF-8G, kterΘ na palubßch menÜφch letadlov²ch lodφ postupn∞ nahrazovaly p∙vodnφ RF-8A. Na t∞ch v∞tÜφch byly pr∙zkumnß äßΦkaô v∞tÜinou st°φdßny stroji McDonnell Douglas RF-4B Phantom II.

ZaΦßtkem sedmdesßt²ch let byla naprostß v∞tÜina p∙vodnφch äK°i₧ßk∙ô p°esunuta z aktivnφ slu₧by do zßlo₧nφch eskader nebo uskladn∞na. Na vÜech v∞tÜφch letadlov²ch lodφch p∙sobily v²hradn∞ Phantomy a na menÜφch jen äomlazenΘô Crusadery, kterΘ byly v poslednφm roce VietnamskΘ vßlky rozd∞leny ji₧ jen do p∞ti eskader, z nich₧ Φty°i byly bojovΘ (VF-24 a VF-211 z USS Hancock a VF-191 a VF-194 z USS Oriskany) a jedna pr∙zkumnß VFP-63. Ta byla rozmφst∞nß na obou palubßch tehdy ji₧ poslednφch letadlov²ch lodφ t°φdy Essex 27C, kter²mi byly ony USS Hancock a USS Oriskany. Hlavnφmi bojov²mi Crusadery v poslednφch osmnßcti m∞sφcφch vßlky byly F-8 verze J, kterß vÜak ji₧ do vzduÜn²ch souboj∙ prakticky nezasßhla, nebo¥ v letech 1971-72 byl u₧ americk²m primßrnφm stφhacφm typem Phantom a Crusadery byly vysφlßny äpouzeô na pr∙zkum nebo podporu pozemnφch vojsk.

P°esto₧e by se dalo z mnoha historek o VietnamskΘ vßlce nab²t dojmu, ₧e se tamnφ vzduÜn² prostor jen hem₧il nep°ßtelsk²mi MiGy, se kter²mi se stateΦnφ ameriΦtφ piloti pouÜt∞li chrab°e do k°φ₧ku, nenφ to v∙bec pravda. Ve skuteΦnosti byly leteckΘ souboje nad Vietnamem relativn∞ vzßcnΘ, nebo¥ vojenskΘ letectvo VietnamskΘ demokratickΘ republiky (Severnφho Vietnamu) nem∞lo nikdy pot°ebn² potencißl ani v∙li, aby s AmeriΦany soupe°ilo o vzduÜnou nadvlßdu. Ve skuteΦnosti tvo°ilo spφÜe jak²si dopln∞k svΘ tak°ka dokonalΘ protivzduÜnΘ obrany, kterß byla onφm skuteΦn²m postrachem americk²ch letc∙:

P°i letu nφzko nad zemφ na n∞ st°φlel snad ka₧d² Vietnamec s puÜkou, ve st°ednφch v²Ükßch byli ost°elovßni protiletadlov²mi kan≤ny rß₧e 23-100 mm a ve velk²ch v²Ükßch se stßvali ideßlnφm cφlem pro sov∞tskΘ °φzenΘ st°ely zem∞ vzduch SA-2 (SAM).

Celkem bylo b∞hem VietnamskΘ vßlky ztraceno 166 Crusader∙, z nich₧ m∞l tak°ka celou stovku na sv∞domφ nep°φtel (viz.tabulka). K nim je ovÜem jeÜt∞ t°eba p°ipoΦφst 109 dalÜφch stroj∙ F-8 a RF-8, kterΘ byly p°i bojov²ch letech vß₧n∞ poÜkozeny a poslΘze vy°azeny.

Na druhou stranu se b∞hem VietnamskΘ vßlky poda°ilo Crusader∙m sest°elit celkem 18 nep°ßtelsk²ch letoun∙ (14xMiG-17 a 4xMiG-21), co₧ byl vÜeobecn∞ obdivuhodn² poΦet. Poslednφ nep°ßtelsk² stroj byl sest°elen 19. zß°φ 1968 pilotem letky VF-111 Anthonym Nargim. Vßlka pak sice jeÜt∞ hodnou dobu pokraΦovala, ale äK°i₧ßk∙mô se u₧ ₧ßdnΘho dalÜφho vzduÜnΘho vφt∞zstvφ dosßhnout nepoda°ilo. ┌t∞chou jim vÜak musel b²t i stßvajφcφ v²sledek, nebo¥ je jasn∞ °adil na prvnφ mφsto mezi palubnφmi typy, s nejv∞tÜφm poΦtem sest°elen²ch nep°ßtelsk²ch letoun∙ a vyslou₧il jim oznaΦenφ äMiG Masterô.

V∞tÜiny sest°el∙ Crusadery dosßhly pomocφ PL╪S Sidewinder a to i p°es jejich nep°φzniv² pom∞r ·sp∞Ünosti 11:1, kter² ukazoval na nedokonalost t∞chto st°el (v pr∙m∞ru jen ka₧dß jedenßctß AIM-9 zasßhla cφl). Vinu na tΘto obrovskΘ nespolehlivosti rann²ch verzφ Sidewinder∙ nesl p°edevÜφm jejich infraΦerven² °φdφcφ systΘm, kter² se nechal snadno obalamutit sluncem, jeho odlesky nebo dokonce i ₧hav²m mφstem na zemi. Mezi dalÜφ zßva₧nΘ nedostatky lze za°adit nap°φklad poruchovost p°ibli₧ovacφ pojistky, ale i nedostateΦn² v²cvik osßdek, kterΘ si Φasto zprvu mysleli, ₧e °φzenΘ st°ely jsou zkrßtka vÜemocnΘ.

Piloti Crusader∙ byli sice hrdφ na svΘ kan≤ny, ale p°evß₧n∞ je pou₧φvali jen jako podp∙rn² prost°edek k dosa₧enφ vφt∞zstvφ, nebo¥ i velmi dobr² st°elec m∞l co d∞lat, aby s nimi zasßhl cφl. Zßsoba munice byla vzhledem k rozptylu kan≤n∙ zcela nedostaΦujφcφ a navφc byla v pr∙b∞hu vßlky jeÜt∞ snφ₧ena. Vinu na tom nesl nov² prost°edek radioelektronickΘho boje (ECM) p°idan² do p°φd∞ letounu, jeho₧ nutnost si vy₧ßdaly nep°ßtelskΘ °φzenΘ st°ely. Piloti to zprvu nesli velice t∞₧ce, ale jak se pozd∞ji sami p°esv∞dΦili, bylo to sprßvnΘ rozhodnutφ, nebo¥ ·Φinn² ECM byl pro p°e₧itφ letounu mnohem d∙le₧it∞jÜφ, ne₧ zasekßvajφcφ se kan≤ny. Kan≤ny byly toti₧ nabφjeny mechanismem zßvisl²m na tlaku v p°φvodu vzduchu, kter² b∞hem prudk²ch manΘvr∙ znaΦn∞ kolφsal, Φφm₧ dochßzelo k jeho selhßvßnφ a zamotßvßnφ nßbojov²ch pßs∙.

Zmφn∞n² problΘm s malou zßsobou munice svΘpomocφ vy°eÜila jedna eskadra F-8, kdy₧ sv²m stroj∙m zamontovali palubnφ mechanici specißlnφ p°epφnaΦ, dφky n∞mu₧ si mohl pilot zvolit, zda-li chce vΘst palbu ze dvou spodnφch, dvou hornφch nebo vÜech Φty° kan≤n∙ najednou. Bylo to sice nouzovΘ °eÜenφ, ale lepÜφ ne₧ nic. Krßtce na to dala tΘto improvizaci po₧ehnßnφ i spoleΦnost Vought a dodateΦn∞ vytvo°ila p°φsluÜnou technickou dokumentaci.

Zatφmco prioritnφ ·lohou Crusader∙ US Navy z∙stßvala po celou dobu vßlky snaha o vybojovßnφ vzduÜnΘ nadvlßdy, Crusadery americkΘ nßmo°nφ p∞choty se do opravdovΘho leteckΘho souboje nikdy nezapletly. P°esto₧e tedy nesest°elily ani jedin² nep°ßtelsk² letoun, nalΘtaly vφc bojov²ch akcφ ne₧ Crusadery US Navy a jejich styl niΦenφ pozemnφch cφl∙ byl vskutku vyt°φben². P°φkladem mu₧e b²t zp∙sob provßd∞nφ p°esnΘho bombardovßnφ, kdy vystoupali piloti USMC se sv²mi Crusadery do v²Üky 6 000 m, potΘ se spustili st°emhlav²m letem p°φmo na cφl a teprve ve v²Üce 3 000 m odhodili svou smrtonosnou zßt∞₧, jejφ₧ ·Φinnost byla ·m∞rn∞ nav²Üena onou ohromnou kinetickou energiφ.

P°esto₧e Crusadery ve Vietnamu prosluly p°edevÜφm Φetn²mi vφt∞zstvφmi v leteck²ch soubojφch a ·Φinnostφ p°i poskytovßnφ palebnΘ podpory pozemnφm jednotkßm, bojovß Φinnost jejich pr∙zkumn²ch verzφ byla tΘ₧ neocenitelnß, i kdy₧ Φasto podhodnocovßna. Pr∙zkumnΘ ·koly byly toti₧ neobyΦejn∞ nebezpeΦnΘ, zvlßÜ¥ kdy₧ bylo zapot°ebφ provΘst ov∞°enφ Ükod zp∙soben²ch p°edchßzejφcφm nßletem, nebo¥ nep°φtel byl ji₧ p°edem p°ipraven a ostra₧it∞ vyΦkßval na jejich p°φlet. Snad prßv∞ proto zn∞lo hleslo pilot∙ RF-8A a RF-8G äUnarmed and Unafraidô (beze zbranφ a bez bßzn∞).

Piloti RF-8 byli p°φmo zßvislφ na t²mu zpravodajskΘ slu₧by umφst∞nΘm na p°φsluÜnΘ letadlovΘ lodi, kter² s nimi spolupracoval, plßnoval jim ·koly, vyhodnocoval po°φzenΘ materißly a nßsledn∞ vyhodnocoval v²sledky bojov²ch let∙.

Ve Vietnamu se Crusadery velice osv∞dΦily, co₧ platφ pro vÜechny z·Φastn∞nΘ verze, a¥ u₧ se jednalo o bojovΘ Φi pr∙zkumnΘ provedenφ. V tΘto vßlce se projevila nejen jeho efektivita (byl prakticky jedin²m letounem Spojen²ch stßtu schopn²m bojovat v t∞sn²ch manΘvrov²ch soubojφch proti typu MiG-21), ale i celkovß zda°ilost konstrukce, o Φem₧ p°edevÜφm sv∞dΦφ znaΦnΘ mno₧stvφ äK°i₧ßk∙ô, kte°φ se dokßzali i p°es svß t∞₧kß poÜkozenφ vrßtit do bezpeΦφ. Zßrove≥ o nφ vypovφdß i skuteΦnost, ₧e F-8 byl jedin²m palubnφm letounem, kter² kdy dokßzal bezpeΦn∞ vzlΘtnout i p°istßt se slo₧en²mi k°φdly a pln∞ podv∞Üenou pumovou i raketovou v²zbrojφ! K prvnφmu kuri≤znφmu p°φpadu doÜlo sice ji₧ v roce 1960 v Capodichinu u Neapole, ale tam nebyl letoun vyzbrojen. P°inejmenÜφm Φty°i dalÜφ p°φpady se vÜak staly v letech 1966-67 v Da Nangu, kde se takto hendikepovan² F-8 bez problΘm∙ odlepil od zem∞ a poslΘze i bezpeΦn∞ p°istßl. NicmΘn∞ je t°eba zd∙raznit, ₧e tak piloti neΦinili ·mysln∞ a vÜechny zmφn∞nΘ p°φpady byly v₧dy hodnoceny jako hrubΘ opomenutφ d∙le₧it²ch ·kon∙.

Jom Kippur

Vßlka ve Vietnamu byla sice prohranß a AmeriΦani se stahovali dom∙, ale novß bojovß p°φle₧itost pro Crusadery na sebe nenechala dlouho Φekat. V °φjnu 1973 se toti₧ na St°ednφm v²chod∞ rozho°el konflikt, kter² vstoupil ve znßmost jako Jom Kippurskß vßlka, nebo¥ prßv∞ na Jom Kippur (den usmφ°enφ - jeden z nejvyÜÜφch ₧idovsk²ch svßtk∙) napadla syrskß a egyptskß vojska Izrael.

SpojenΘ stßty se dlouho nerozm²Ülely a ihned vyslaly na pomoc sv²m sionistick²m spojenc∙m, se kter²mi to tehdy vypadalo opravdu bled∞, letadlovou lo∩ USS Hancock, osazenou stroji Douglas A-4 Skyhawk a Vought F-8 Crusader, jejφm₧ ·kolem m∞lo b²t vyslat svΘ letouny proti nep°φteli Izraele, pakli₧e se ·toΦφcφ armßdy dostanou p°i svΘ invazi tak daleko, ₧e bude ₧id∙m hrozit bezprost°ednφ zniΦenφ. Ne₧ se vÜak Hancock do ji₧nφho cφpu RudΘho mo°e dostal, zaΦali obrßnci nab²vat nad agresorem p°evahy a vojenskΘ pomoci USA u₧ nebylo zapot°ebφ.

Soumrak Crusader∙

Jak ji₧ bylo naznaΦeno, s konce VietnamskΘ vßlky p°iÜel i konec Crusader∙ a jejich mφsta zaΦal obsazovat dvoumotorov² vφce·Φelov² letoun McDonnell Douglas F-4 Phantom II. Piloti p°echßzejφcφ na nov² typ, vÜak nadÜenφm zrovna neopl²vali a velmi rychle se mezi nimi rozÜφ°ilo ·slovφ: äKdy₧ t∞ dajφ pryΦ od F-8, dali t∞ pryΦ od stφhaΦek.ô

ZbylΘ americkΘ bojovΘ Crusadery, zaΦlen∞nΘ v poslednφch stφhacφch eskadrßch VF-191 a VF-194 p∙sobφcφch z letadlovΘ lod∞ USS Oriskany, odeÜly ze slu₧by äv prvnφ liniiô v kv∞tnu 1976, tedy po dvaceti letech p∙sobenφ v nich₧ nalΘtaly vφce jak 3 000 000 hodin. Pr∙zkumnΘ stroje verze RF-8G, spadajφcφ do poslednφ ΦinnΘ letky VFP-63, v nφ vÜak vydr₧ely po celß sedmdesßtß lΘta a dokonce se koncem ·nora 1977 doΦkaly i dalÜφ mφrnΘ modernizace, kdy₧ jim byla renovovßna elektrickß instalace, vylepÜen systΘm ECM a stßvajφcφ pohonnß jednotka vym∞n∞na za v²konn∞jÜφ verzi J57-P-420 z vy°azen²ch F-8J. Stroje RF-8G s tφmto motorem Ülo snadno identifikovat podle p°φdavn²ch sacφch otvor∙ na konci jejich trupu, kterΘ se poprvΘ objevily u verze F-8C.

äGΘΦkaô se pak jeÜt∞ dokonce z·Φastnila na palubßch letadlov²ch lodφ v PerskΘm zßlivu i nechvaln∞ proslulΘ äIrßnskΘ krizeô, zap°φΦin∞nΘ zajetφm zhruba sedmdesßti zam∞stnanc∙ americkΘho vyslanectvφ v Teherßnu, ve kterΘ podnikly n∞kolik operaΦnφch let∙. AvÜak ji₧ v b°eznu 1982 vykonaly na palub∞ letadlovΘ lod∞ USS Corala Sea svou poslednφ plavbu. V Φervnu tΘho₧ roku byla VFP-63 rozpuÜt∞na a letouny RF-8G byly odeslßny na äboneyardô, skladovacφ prostor neboli h°bitov vy°azen²ch letadel v Davisu (stßt Montana).

Vy°azenφm poslednφho Crusadera byl vy°azen i poslednφ ryze pr∙zkumn² palubnφ letoun USA, nebo¥ jako nßhrada za RF-8G byl vybrßn typ Grumman F-14 Tomcat s podv∞Üen²m pr∙zkumn²m kontejnerem RPS. Za pln∞ adekvßtnφ nßhradu ho vÜak oznaΦit rozhodn∞ neÜlo a p°esto₧e stφhacφ piloti zprvu pova₧ovali pln∞nφ pr∙zkumn²ch misφ za n∞co pod°adnΘho a pro n∞ ned∙stojnΘho, v∙bec je neum∞li provßd∞t a v²sledky byly zcela nedostateΦnΘ. Ono ·plnΘ p°izp∙sobenφ se novΘ skuteΦnosti spoΦφvajφcφ v univerzßlnosti modernφch nßmo°nφch letoun∙, sm∞°ujφcφ ke zv²Üenφ efektivity, trvalo US Navy i USMC jeÜt∞ pom∞rn∞ dost dlouho potΘ, co poslednφ RF-8G opustil palubu.

Rezervy

V leteck²ch rezervßch americkΘho nßmo°nictva se vÜak RF-8G udr₧eli a₧ do b°ezna 1987. Nez·Φastnili se sice ji₧ ₧ßdnΘ bojovΘ akce, ale bylo jich hojn∞ u₧φvßno k pln∞nφ jin²ch ·kol∙, ve kter²ch nap°φklad po°izovali atraktivnφ fotografie nejr∙zn∞jÜφ americkΘ bojovΘ techniky, jejφ pou₧itelnosti a efektivity. K jejich nejzajφmav∞jÜφm ·kol∙m bezesporu pat°ilo nap°φklad nafocenφ propagaΦnφho alba pro sv∞toznßmou p°edvßd∞cφ skupinu americkΘho nßmo°nictva Blue Angels.

Jak ji₧ bylo uvedeno, v on∞ch rezervßch slou₧ila tΘ₧ i znaΦnß Φßst bojov²ch Crusader∙, ale ty byly zcela nahrazeny typem McDonnell Douglas F-4B Phantom II ji₧ v roce 1975, tedy jeÜt∞ d°φve ne₧ v ΦinnΘ slu₧b∞.

Poslednφ americk² Crusader verze RF-8G (v²robnφ Φφslo 146860) byl vy°azen 29. b°ezna 1987 a den potΘ byla deaktivovßna i jeho domovskß eskadra VFP-206. Stroj byl nßsledn∞ p°edßn Smithsonianovu institutu. Dva Φerstv∞ vy°azenΘ letouny RF-8G (144617 a 145607) zφskala tΘ₧ spoleΦnost Rockwell International do Palmdale v Kalifornii, kde s nimi hodlala provßd∞t svΘ pokusy zam∞°enΘ na v²zkum progresivnφ technologie k°φdla, ale z finanΦnφch d∙vod∙ nakonec u₧φvala jen jeden z nich (144617). V kv∞tnu 1987 byl program ATW (Advanced Technology Wing), po vyΦerpßnφ zßsoby fond∙, zastaven.

N19TB

SkuteΦnost, ₧e vojenskß kariΘra v²konnΘho typu F-8 Crusader je ve Spojen²ch stßtech u konce, p°ivedla civilnφ leteckou skupinu Thunderbird Aviation z Phoenixu v Arizon∞, znßmou prßv∞ sv²m tφhnutφm k proudov²m bojov²m stroj∙m, na myÜlenku jeho zφskßnφ a jeÜt∞ v roce 1987 koupila n∞kolik letoun∙ F-8K a F-8L, z nich₧ vzeÜel originßlnφ demilitarizovan² k°φ₧enec oznaΦen² jako N19TB. Letoun sice nem∞l zbran∞, ale za to byl vybaven v²konn²m kamerov²m systΘmem a modernφ civilnφ avionikou.

Sv∙j prvnφ let uskuteΦnil 12. b°ezna 1987 z Deer Valley (Phoenix, Arizona) pilotovan² kapitßnem Rogerem Moorem, b²val²m letcem US Navy, kter² byl jako prvnφ civilnφ pilot licencovßn FAA k lΘtßnφ na F-8. Onen prvnφ let se sice mßlem prom∞nil v katastrofu, nebo¥ kv∙li vadnΘmu komponentu stabilizaΦnφ soustavy se stal letoun hned krßtce po startu tak°ka neovladateln²m, ale zkuÜen² Moore, aΦ s vyp∞tφm vÜech sil, dokßzal dovΘst neposluÜnΘho äK°i₧ßkaô zp∞t na p°istßvacφ drßhu a bezpeΦn∞ s nφm dosednout.

V tomtΘ₧ civilnφm provedenφ (N19TB) p°edvedla skupina Thunderbird Aviation v roce 1989 dokonce i druh² p°estav∞n² letoun Vought F-8 Crusader.

F-8P
(Filipφny)

P°esto₧e ve druhΘ polovin∞ sedmdesßt²ch let pat°ily bojovΘ verze Crusader∙ v USA k ji₧ tak°ka muzejnφm exponßt∙m, na podzim roku 1977 zφskal Vought zajφmav² kontrakt na prodej p∞tat°iceti vyslou₧il²ch Crusader∙ F-8H filipφnskΘmu vojenskΘmu letectvu, z nich₧ 25 m∞lo b²t pln∞ provozuschopn²ch a 10 urΦen²ch na nßhradnφ dφly. Ze skladovacφho prostoru v Montan∞, tedy zφskal pot°ebn² poΦet letoun∙, z nich₧ p∞tadvacet renovoval a nßsledn∞ odprodal pod nov²m oznaΦenφ F-8P (Philippine). Zbyl²ch deset (nerenovovan²ch) stroj∙ bylo dodßno pod stßvajφcφm oznaΦenφm.

Ona smlouva, ale neprobudila k ₧ivotu jen starΘ bojovnφky, ale i jednu zapomenutou verzi. SouΦßstφ oboustrann∞ v²hodnΘho obchodu byl toti₧ i dodatek, ve kterΘm se Vought zavazoval k p°eÜkolenφ filipφnsk²ch pilot∙ a pozemnφho personßlu na nov² typ. K tomu se mu samoz°ejm∞ bßjeΦn∞ hodil nßmo°nictvem zavr₧en² dvoumφstn² Crusader TF-8A, kter² tak ji₧ podruhΘ v²znamnou m∞rou p°isp∞l spoleΦnosti k uzav°enφ obchodu. AvÜak nedlouho na to, 28. Φervence 1978, prßv∞ p°i jednom z rutinnφch cviΦn²ch let∙, doÜlo u TF-8A k zßvad∞ na motoru a americk² instruktor i s filipφnsk²m ₧ßkem se museli poblφ₧ Dallasu katapultovat. Oba ΦlenovΘ posßdky se sice naÜt∞stφ zachrßnili, ale äTwosaderô se rozt°φÜtil o farmß°skΘ pole.

FilipφnskΘ Crusadery byly za°azeny do nov∞ vytvo°enΘ 7. stφhacφ taktickΘ eskadry (7th TFS) nesoucφ k≤dovΘ oznaΦenφ äBulldogsô, spadajφcφ pod 5. stφhacφ k°φdlo dislokovanΘ na Basa Air Base (Panpanga, Severnφ Luzon), kde vyst°φdaly zastaralΘ americkΘ stroje North American F-86F Sabre.

Se svou maximßlnφ nadzvukovou rychlostφ 1,7 Machu, se Crusadery okam₧it∞ staly zdaleka nejrychlejÜφmi letouny PAF (Phil Air Force) a brzy dostaly i nespoΦet p°φle₧itostφ jφ nßle₧it∞ vyu₧φt. B∞hem studenΘ vßlky toti₧ Φastokrßt startovaly proti sov∞tsk²m bombardΘr∙m, kterΘ do tΘ doby naprosto bezostyÜn∞ naruÜovaly severozßpadnφ filipφnsk² vzduÜn² prostor a p°esto₧e nebyl nikdy ₧ßdn² z nich sest°elen, p°eci jen dφky nim Filipφnci vyvolßvali v sov∞tsk²ch pilotech urΦit² respekt.

FilipφnskΘ F-8P lΘtali standardn∞ vyzbrojeny Φty°mi kan≤ny rß₧e 20 mm se zßsobou 84 nßboje na hlave≥ a a₧ Φty°mi PL╪S Sidewinder uchycen²mi na trupu letounu.

AvÜak korupce a vÜeobecn∞ ÜpatnΘ hospoda°enφ, kterΘ charakterizovalo pozd∞jÜφ lΘta Marcosova re₧imu (Ferdinand Marcos û tehdejÜφ filipφnsk² prezident), bylo tak v²raznΘ, ₧e v∞tÜina filipφnsk²ch Crusader∙ velmi rychle zchßtrala a byla prakticky na odpis. Postupem Φasu bylo u₧ jen malΘ procento z nich schopnΘ okam₧it∞ vzlΘtnout a dostßt svΘmu poslßnφ. V ·noru 1986, b∞hem zmatku provßzejφcφho vlßdnφ p°evrat, v n∞m₧ byl onen diktßtor, kter² zemi vlßdl 21 let, svr₧en, p°elet∞ly vÜechny zbylΘ provozuschopnΘ Crusadery na leteckou zßkladnu Clark, aby tam byly uchrßn∞ny p°ed p°φpadn²mi sabotß₧emi.

K 23. lednu 1988 pak byl typ Vought F-8P Crusader, v tΘ dob∞ ji₧ zastoupen² jen n∞kolika mßlo äp°e₧φvajφcφmiô stroji, oficißln∞ vy°azen z v²zbroje filipφnskΘho vojenskΘho letectva. B∞hem on∞ch devφti let aktivnφ slu₧by bylo p°i nejr∙zn∞jÜφch havßriφch, zavin∞n²ch pov∞tÜinou Üpatn²m technick²m stavem, ztraceno celkem p∞t letoun∙, v jejich₧ troskßch zahynuli dva piloti.

F-8P
(Francie)

ObdobnΘ omlazovacφ k∙°e, kterou proÜly Crusadery US Navy a USMC ve druhΘ polovin∞ Üedesßt²ch let, se postupem Φasu musely samoz°ejm∞ podrobit i stroje F-8E (FN) francouzskΘho AΘronavale. ZvlßÜ¥, kdy₧ je bylo zapot°ebφ udr₧et v ΦinnΘ slu₧b∞ co mo₧nß nejdelÜφ dobu, proto₧e jejich nßstupnick² typ Dassault-Breguet Rafael-M, byl stßle jeÜt∞ ve v²vojovΘm stßdiu a s jeho zavedenφm do operaΦnφ slu₧by se poΦφtalo nejd°φve v roce 1996. ZpoΦßtku se sice zva₧ovala i mo₧nost, ₧e by French AΘronautique Navale nakoupilo mφsto Rafael∙ americkΘ stroje McDonnell Douglas F/A-18 Hornet, ale pov∞stnß francouzskß hrdost nakonec zvφt∞zila. V prosinci 1989 padlo rozhodnutφ ve prosp∞ch domßcφho typu a zßrove≥ byl naplßnovßn rozsßhl² modernizaΦnφ program pro stroje F-8E (FN), zam∞°en² na prodlou₧enφ jejich ₧ivotnosti a zv²Üenφ efektivity, kter² jim m∞l zaruΦit bezpeΦnΘ p°eklenutφ onoho prodlou₧enΘho funkΦnφho obdobφ a redukovat jejich morßlnφ zaostalost. F-8E (FN) sice prochßzely dφlΦφmi ·pravami ji₧ d°φve, jako nap°φklad v roce 1969, kdy jim byly m∞n∞ny k°φdla, nebo v roce 1979, kdy byly jejich motory osazeny nov²m systΘmem p°φdavnΘho spalovßnφ, ale to nebylo nic s tφm, co je prßv∞ Φekalo.

Francouzsk²m äK°i₧ßk∙mô byly toti₧ vym∞n∞ny nejen k°φdla a dalÜφ komponenty zφskanΘ z vy°azen²ch americk²ch letoun∙ F-8J ulo₧en²ch v Davisu, ale byl jim i zesφlen a vyztu₧en trup, vylepÜena avionika, vym∞n∞ny vÜechny elektrickΘ a hydraulickΘ obvody, kompletn∞ renovovßn radar a systΘm °φzenφ letu, instalovßny v²stra₧nΘ systΘmy Mode 4 IFF, VOR a ILS, usnad≥ujφcφ p°istßvßnφ äpodle p°φstroj∙ô, nov² inerΦnφ navigaΦnφ systΘm INS a do hornφ Φßsti SOP vetknuta antΘna v²stra₧nΘho radaru RWR Thomson CSF Sherloc. Letouny byly tΘ₧ opat°eny novou kamuflß₧φ tvo°enou tmav∞ Üed²m nßt∞rem a zmenÜen²mi v²sostn²mi znaky, v nφ₧ francouzskΘ Crusadery zφskaly velmi efektivnφ maskovßnφ pro Φinnost v prost°edφ Severnφho Atlantiku.

Francouzi si zmodernizovanΘ letouny F-8E (FN) p°eznaΦili po svΘm na F-8P (ProlongΘ), Φφm₧ vnesly do znaΦenφ Crusader∙ pon∞kud zmatek, nebo¥ oznaΦenφ F-8P bylo ji₧ d°φve p°id∞leno äK°i₧ßk∙mô urΦen²m pro Filipφny. V praxi to ale ₧ßdnΘ vß₧n∞jÜφ problΘmy nep°ineslo, pon∞vad₧ kdy₧ byl prvnφ francouzsk² F-8P (ProlongΘ) za°azen do slu₧by, filipφnskΘ stroje F-8P (Philippine) ji₧ dßvno korodovaly na vrakoviÜtφch.

V letech 1991-94 proÜlo modernizaΦnφm programem celkem 17 Crusader∙ AΘronavale a prvnφ z nich byl dohotoven v Φervnu 1992. SΘrie nßroΦn²ch test∙, kter²m se änov²ô typ F-8P podrobil na palub∞ letadlovΘ lodi Clemenceau, byla sice zdßrn∞ ukonΦena ji₧ v dubnu 1993, ale tou dobou bylo ji₧ znßmo i datum jejich ·plnΘho vy°azenφ, stanovenΘ na 31. prosinec 1999.

P°esto₧e byly letouny F-8P pom∞rn∞ dobr²mi stφhaΦkami, vy₧adovaly si po ka₧dΘm svΘm letu maximßlnφ pozornost technik∙ a mnoho Φasu v∞novanΘho nßroΦnΘ ·dr₧b∞. Jak ji₧ bylo uvedeno v p°edchozφ Φßsti, F-8P se sice z·Φastnil zaΦßtkem roku 1999 mezinßrodnφ mise v Jugoslßvii, ale vzhledem k tomu, ₧e byl tou dobou shledßn u₧ jen zt∞₧φ zp∙sobil² modernφm bojov²m operacφm, slou₧il jen jako jakßsi stφhacφ zßloha a do ₧ßdn²ch akcφ nasazovßn nebyl. Poslednφ p°φle₧itostφ, kde mohl Crusader p°edvΘst svΘ bojovΘ schopnosti, bylo cviΦenφ Pean 99 konanΘ 4.-29. °φjna 1999, kterΘho se z·Φastnily t°i letouny F-8P (11, 34 a 39).

V∙bec poslednφ let Crusadera se konal 4. 12. 1999 v Landivisau (severnφ Francie), domov∞ Flotille 12F, poslednφ aktivnφ peruti F-8 na sv∞t∞. P°i tΘto p°φle₧itosti byla zorganizovßna velkolepß oslava, na kterou byli pozvßni vÜichni piloti F-8 a jen z USA se jich sjelo na 180! Bez zajφmavosti jist∞ nez∙stßvß i skuteΦnost, ₧e piloti Crusader∙ se stßle schßzejφ na ka₧doroΦnφm setkßnφ naz²vanΘm "Crusader Ball".

Crusader III

Popis Voughtov²ch äK°i₧ßk∙ô by vÜak nebyl kompletnφ, kdybychom opomn∞li jejich poslednφ konstrukΦnφ °adu Crusader III, neboli takzvanou ätlaΦφtkovou obm∞nuô, kv∙li nφ₧ se sice budeme muset vrßtit tak°ka o p∙l stoletφ zp∞t, ale bez nφ₧ bychom byli ochuzeni o nejv²konn∞jÜφ verzi F-8.

Oficißlnφ oznaΦenφ letounu, kter² byl ji₧ v roce 1955 koncipovßn Russem Clarkem, vedoucφm konstrukΦnφho t²mu spoleΦnosti Vought, jako vysoce v²konn² stφhacφ letoun, navr₧en² jako soupe° typu McDonnell F4H-1 Phantom neboli McDonnell Douglas F-4 Phantom II, zn∞lo XF8U-3 (tovßrnφ oznaΦenφ: V-401).P°esto₧e vychßzel z p°edchozφ konstrukΦnφ °ady Crusader II, prakticky se jednalo o zcela nov² typ. Byl sice sv²m p°edch∙dc∙m hodn∞ podobn², ale zßrove≥ byl i na prvnφ pohled rozeznateln². Krom toho, ₧e byl znateln∞ v∞tÜφ a celkov∞ mohutn∞jÜφ, pat°ily mezi jeho hlavnφ odliÜovacφ znaky zejmΘna dlouh² ÜpiΦat² Φumßk a velkΘ sklßp∞cφ b°iÜnφ äploutveô, kterΘ byly b∞hem letu ve svislΘ a b∞hem startu i p°istßnφ ve vodorovnΘ poloze. Svislß ocasnφ plocha byla o n∞co rozÜφ°ena a do jejφ p°ednφ Φßsti byl vkonstruovßn sacφ otvor kanßlu chlazenφ systΘmu p°φdavnΘho spalovßnφ. Jedna z nejv²razn∞jÜφch zm∞n se vÜak skr²vala uvnit° letounu a tou byla vysoce vysp∞lß elektronika, specißln∞ pak autopilot s tlaΦφtkovou volbou program∙, kterΘho pilot aktivoval do r∙zn²ch letov²ch re₧im∙ pomocφ n∞kolika tlaΦφtek (proto ona p°ezdφvka: ätlaΦφtkovß obm∞naô). P∙vodn∞ m∞l letoun dokonce nΘst i novΘ typovΘ oznaΦenφ XF9U-1, Φφm₧ by jasn∞ demonstroval svou novou konstrukci, ale nakonec bylo rozhodnuto o p°iznßnφ p°φmΘ nßvaznosti na p°edchozφ °ady Crusader I a II, nebo¥ vedoucφ pracovnφci spoleΦnosti dosp∞li k nßzoru, ₧e rozdφl mezi F8U-1 (F-8A) a F8U-2 (F-8C) byl prßv∞ takov² (stejn∞ v²znamn²) jako rozdφl mezi F8U-2 a F8U-3.

Prvnφ exemplß°, kter² poprvΘ vzlΘtl 2. Φervna 1958 (pouh²ch Üest dnφ po prvnφm vzletu konkurenΦnφho Phantoma), pilotoval stejn∞ jako prototypy p°edchozφch konstrukΦnφch °ad Crusader I a II tehdejÜφ hlavnφ zkuÜebnφ pilot spoleΦnosti Vought John Konrad. PremiΘrov² let, p°i n∞m₧ letoun nesl t°i makety PL╪S Sparrow, trval cel²ch 48 minut a v²konnost i ovladatelnost stroje byla posuzovßna jako znamenitß. Samotn² zkuÜebnφ pilot pak velmi ocenil modernφ leteckou elektroniku letounu (obzvlßÜ¥ pr∙hledov² display û HUD) a prostorn² kokpit. XF8U-3 byl pohßn∞n vynikajφcφm proudov²m motorem Pratt & Whitney J57-P-6 s p°φdavn²m spalovßnφm, se kter²m dokßzal p°ejφt z podzvukovΘ rychlosti 0,98M na nadzvukovou rychlost 2,2M za pouhΘ 3 minuty a 54 sekund, co₧ byl mΘn∞ ne₧ poloviΦnφ Φas, kter² k takovΘmu v²konu pot°ebovaly ostatnφ tehdejÜφ konvenΦnφ stφhaΦky. Stejn∞ jako jeho p°edch∙dci byl i on vybaven äv²klopn²mô k°φdlem, kterΘ ovÜem m∞lo podstatn∞ zv∞tÜenΘ p°istßvacφ klapky a jeho₧ u₧ tak dobrΘ charakteristickΘ vlastnosti, p°i letech na mal²ch rychlostech, podporoval navφc jeÜt∞ nov∞ p°idan² systΘm BLC.

V²zbroj letounu byla sice zprvu tvo°ena v²hradn∞ t°emi protiletadlov²mi °φzen²mi st°elami AIM-7 Sparrow III, kterΘ byly ΦßsteΦn∞ zapuÜt∞ny do trupu (dv∞ po krajφch a jedna pod jeho levou polovinou, kv∙li Φemu₧ musela b²t posunuta p°φ∩ovß podvozkovß noha mφrn∞ vpravo), ale perspektivn∞ bylo zva₧ovßno i jejφ rozÜφ°enφ o a₧ Φty°i PL╪S AIM-9 Sidewinder, kterΘ se m∞ly upev≥ovat na boΦnφ trupovΘ zßv∞snφky stejnΘho typu jako u stroj∙ °ady Crusader II. SΘriovΘ letouny m∞ly b²t tΘ₧ vybaveny i tradiΦnφm kvartetem kan≤n∙ v p°φdi, ale u prototyp∙ nebyla hlav≥ovß v²zbroj implantovßna. Samotn² zbra≥ov² systΘm Raytheon Aero 1B v sob∞ zaΦle≥oval radarovou soupravu AN/APA-128 a navßd∞cφ systΘm °φzen²ch st°el Autotechnicas AN/AWG-7 s ukazateli AN/APA-138 v pilotnφ kabin∞. P°ed zastavenφm v²vojovΘho programu byl sice u t°etφho prototypu testovßn i radarov² systΘm Westinghouse AN/APG-74, ale sΘriovΘ letouny m∞ly b²t beztak vybaveny radarem AN/APQ-50, jeho₧ p°φpadnß instalace by si vy₧adovala dφlΦφ zm∞ny ve tvaru p°φd∞ letounu.

Kontrakt na stavbu prvnφch p∞ti XF8U-3 (146340, 146341 a 147085-147087) obdr₧ela spoleΦnost Vought v kv∞tnu 1957. Brzy na to byl sice kontrakt rozÜφ°en na v²robu patnßcti stroj∙, ale celkov∞ byly dokonΦeny pouze t°i (Üest jich navφc z∙stalo v r∙zn²ch stupnφch rozestav∞nosti, p°iΦem₧ dva byly t∞sn∞ p°ed dokonΦenφm), proto₧e velenφ americkΘho nßmo°nictva nakonec dalo p°ednost konkurenΦnφmu typu Phantom II a smlouvu s Voughtem, v prosinci 1958, zruÜilo. Crusader III sice m∞l po₧adovan² potencißl, ale narozdφl od F4H-1 nem∞l dva motory ani dvouΦlennou osßdku a navφc nemohl plnit jinΘ, ne₧ stφhacφ ·koly, kde₧to Phantom II mohl bez v∞tÜφch ·prav p∙sobit i jako pr∙zkumn² Φi bombardovacφ letoun a to byli p°ednosti, kterΘ mu zaruΦili vφt∞zstvφ.

ZkuÜebnφ lety novΘho äK°i₧ßkaô byly ukonΦeny po demonstrativnφm p°ekroΦenφ vφce ne₧ dvojnßsobnΘ rychlosti zvuku (Mach 2,3). Vought byl sice p°esv∞dΦen, ₧e Crusader III by dokßzal dosßhnout i rychlosti Mach 2,7 a₧ 2,9, nebo¥ jeÜt∞ p°i dosa₧enφ zmφn∞nΘ rychlosti 2,3M letoun stßle zrychloval o 0,1M za 17 vte°in, ale k provedenφ testu maximßlnφ dosa₧itelnΘ rychlosti bylo zapot°ebφ provΘst ·pravu materißlu, ze kterΘho byl vyroben p°ekryt kabiny a Φelnφ sklo. AvÜak d°φv, ne₧ mohly b²t nezbytnΘ ·pravy podniknuty byl program F8U-3 bohu₧el zruÜen. P°i vyÜÜφ nadzvukovΘ rychlosti by toti₧ stßvajφcφ plexisklo, tvo°φcφ Φelnφ pr∙hlednou v²pl≥ kabiny, pravd∞podobn∞ nevydr₧elo nßr∙st teploty a zaΦalo by se tavit, nebo¥ jeho tepelnß hranice dosahovala pouh²ch 325░F (cca 163░C) a novΘ triplexovΘ (vrstvenΘ) sklo bylo, p°i zruÜenφ programu Crusader III, stßle jeÜt∞ ve v²voji.

Po zavrÜenφ ne·sp∞ÜnΘho souboje s äFantomemô byly vÜechny t°i provozuschopnΘ Crusadery t°etφ konstrukΦnφ °ady (spolu se Φtvrt²m, tak°ka dokonΦen²m letounem urΦen²m na nßhradnφ dφly) p°edßny NASA k v²zkumu vysok²ch nadzvukov²ch rychlostφ ve velk²ch v²Ükßch a zkouÜkßm systΘmu automatickΘho pilota. ZaΦßtkem Üedesßt²ch let, po dvou letech intenzivnφch zkouÜek, vÜak byly vÜechny letouny Vought XF8U-3 Crusader III seÜrotovßny.

Kdyby byl F8U-3 p°ijat do ΦinnΘ slu₧by, okam₧it∞ by se stal nejrychlejÜφm palubnφm letounem na sv∞t∞, proto₧e jeho rychlost by dosahovala tΘm∞° trojnßsobnΘ rychlosti zvuku. Rychlost by ovÜem nebyla jeho jedinou p°ednostφ, nebo¥ prototypy Crusadera III se mimo jinΘ vyznaΦovaly i vynikajφcφm zrychlenφm, stoupavostφ, obratnostφ a nevφdanou stabilitou ve vysok²ch rychlostech letu.

V n∞kter²ch pramenech se sice uvßd∞lo, ₧e McDonnell prosadil svΘho Phantoma II p°ed Crusaderem III p°edevÜφm dφky politick²m konexφm, ale kolik je na tom pravdy se °φct nedß. JednoznaΦnΘ vÜak je, ₧e se v obou p°φpadech jednalo o vynikajφcφ letouny a to, v Φem m∞l Phantom navrch, dohßn∞l Crusader svou rychlostφ a obratnostφ, o Φem₧ sv∞dΦφ i v²rok pilota, kter² lΘtal na obou typech a rozdφl mezi nimi definoval nßsledovn∞:

äCrusader poskytuje po₧itek z letu, kde₧to F-4 je nßkla∩ßkô

Plachta