Demoverze - freeware - shareware


  V nab¡dce naçeho Katalogu naleznete jednak demoverze a d le ostatn¡ volnØ çiýiteln‚ programy. Demoverze lze pýirovnat k program…m typu freeware, s t¡m rozd¡lem, §e ç¡ýenì program nen¡ plnØ funkŸn¡ - je to jen funkŸn¡ demo. Pod pojmem funkŸn¡ demo se obvykle skrìv  "ochromen " verze, kter  se od sv‚ho komerŸn¡ho bratra liç¡ neschopnost¡ tisknout, ukl dat nebo jinak trvale z¡sk vat z programu vytvoýen  data. ¬asto je tak‚ omezen jednor zovì Ÿasovì limit pro bØh programu. Po vyprçen¡ limitu je nutno program ukonŸit a - pýi jeho opØtovn‚m spuçtØn¡ - zaŸ¡t znovu. NØkdy je volena cesta z sahu do funkŸnosti programu omezen¡m jeho kapacity nad spravovanìmi daty.
  VolnØ çiýiteln‚ programy lze d le rozdØlit do tý¡ skupin. Term¡nem PUBLIC DOMAIN se oznaŸuje software, jeho§ autor se vzdal jeho vlastnictv¡ a vØnoval program k veýejn‚mu pou§it¡. S d¡lem (programem) m…§e ka§dì nakl dat jak se mu zl¡b¡, autor nad n¡m nem  § dnou kontrolu a nem…§e za nØj tud¡§ vy§adovat § dn‚ poplatky. Opakem public domain jsou programy, jejich§ autoýi si ponechali autorsk  pr va (copyright). OznaŸuj¡ se jako FREEWARE. I zde plat¡, §e ç¡ýen¡ a pou§¡v n¡ program… je zdarma, autoýi ale sami rozhoduj¡ o zp…sobech distribuce a vyu§it¡ svìch program…. Proto je nutn‚ si v§dy nejprve pýeŸ¡st pý¡sluçnou pas § v dokumentaci k programu.
  Vçechy vìçe uveden‚ skupiny software lze bez omezen¡ pou§¡vat, v naçem Katalogu jsou oznaŸeny p¡smenem F. N zev SHAREWARE oznaŸuje marketingovou metodu pýi n¡§ se autorsky chr nØn‚ programy volnØ dost vaj¡ k u§ivateli za £Ÿelem posouzen¡. Program tak m…§ete vyzkouçet dý¡ve, ne§ jej koup¡te; v angliŸtinØ se v§ilo spojen¡ "Try Before You Buy" - vyzkouçej, ne§ koup¡ç. Na t‚to vymo§enosti je zalo§ena cel  koncepce shareware - s minim ln¡mi n klady zjist¡te, zda program pýesnØ vyhovuje vaçim po§adavk…m, sezn m¡te se s r…znìmi produkty z dan‚ oblasti. Autor sharewarov‚ho programu v m k tomu nab¡dne zkuçebn¡ dobu typicky 30 dn¡. Jestli§e se po uplynut¡ t‚to lh…ty rozhodnete program pou§¡vat, mus¡te jej zaplatit - program registrovat. Shareware tedy NENÖ zdarma. Registrace se u jednotlivìch autor… liç¡ (podm¡nky naleznete opØt v dokumentaci k programu), vØçinou v m pýinese ýadu dalç¡ch vìhod: aktu ln¡ verzi, tiçtØnì manu l, servis po telefonu, nov‚ verze zdarma nebo za zvìhodnØnou cenu, pr‚miov‚ programy a dalç¡ speci ln¡ nab¡dky. 
  Pokud u programu nen¡ uvedeno p¡smeno F, znamen  to, §e program je typu shareware. M¡sto p¡smene je uvedena Ÿ stka (typicky v americkìch dolarech) pro registraci jednou§ivatelsk‚ verze.  KromØ tØchto tý¡ z kladn¡ch skupin volnØ çiýiteln‚ho software existuj¡ jeçtØ dalç¡ "odno§e": Cardware - autor jako registraci po§aduje, abyste mu zaslali pohlednici. Aidware - finanŸn¡ vìtاek z registrac¡ programu bude pou§it vìhradnØ pro humanit rn¡ £Ÿely.


Jak registrovat u n s.
  VolnØ çiýiteln‚ programy m…§ete z¡skat tak‚ prostýednictv¡ naç¡ z silkov‚ slu§by sw Chip SHOP. ¬ stka, kterou zaplat¡te za disketu s programem je ale pouze poplatek za distribuci - nezahrnuje cenu program… samotnìch.

  Pos¡lat pen¡ze v ob lce rozhodnØ nen¡ zrovna nejçœastnØjç¡ zp…sob platby. Pokud pomineme riziko, §e se z silka po cestØ nØkde ztrat¡, vypad  tento zp…sob platby v civilizovanìch zem¡ch ponØkud nevhodnØ (asi jako kdyby nØkdo chtØl platit v natur li¡ch, týeba husou nebo kr l¡kem). Pokud tedy vylouŸ¡me mo§nost, §e z jemce o shareware je dr§itelem kreditn¡ karty (takovìch lid¡ je u n s po hý¡chu m lo), zbìvaj¡ dvØ mo§nosti: platba z vlastn¡ho £Ÿtu nebo platba prostýednictv¡m poçtovn¡ Ÿi bankovn¡ pouk zky.
  Prvn¡ zp…sob je logicky jednoduçç¡, ovçem i zde nar §¡me na zn mì probl‚m: ne ka§dì z jemce o shareware m   konto. Vzhledem k tomu, §e pokud se nØkdo rozhodne za program zaplatit, jde vØtçinou o nevelk‚ Ÿ stky, zýizov n¡ konta kv…li nØkolika des¡tk m dolar… by bylo pýece jen trochu pýita§en‚ za vlasy. Zbìv  tedy klasick  cesta, kterou vØtçina z n s z domova d…vØrnØ zn  - placen¡ poçtovn¡ Ÿi jinou pouk zkou.
  ¬esk  poçta podle naçich informac¡ zas¡l n¡ penاn¡ch Ÿ stek do zahraniŸ¡ umo§åuje, i kdy§ jen do vybranìch zem¡, se kterìmi uzavýela dvoustrann‚ dohody. Na jednotliv‚ st ty se tak‚ vztahuj¡ limity pro maxim ln¡ vìçi zas¡lan‚ Ÿ stky. U Spojenìch st t… se jedn  o 500 dolar…, u Spolkov‚ republiky NØmecko o 5000 marek.
  Alternativou k poçtovn¡ pouk zce m…§e bìt pouk zka bankovn¡ (tzv. voucher), popý. çek. Tuto slu§bu nab¡z¡ napý¡klad ¬eskoslovensk  obchodn¡ banka. Rozd¡l v obou typech spoŸ¡v  napý¡klad v tom, §e za zasl n¡ poçtovn¡ pouk zky se plat¡ urŸit  nomin ln¡ Ÿ stka (týeba§e z visl  na vìçi pos¡lan‚ sumy), za vystaven¡ çeku se plat¡ urŸit‚ mal‚ procento zas¡lan‚ Ÿ stky, pýesto§e i zde existuje minim ln¡ obnos, kterì si banka na£Ÿtuje. Je týeba si ovçem uvØdomit, §e i zahraniŸn¡ banky si za proplacen¡ çeku mohou nØco na£Ÿtovat, a proto se v tomto pý¡padØ vyplat¡ kontaktovat adres ta a dohodnout se s n¡m, jakì zp…sob platby je za danìch podm¡nek nejvhodnØjç¡.